Čína si myslela, že má s USA příměří. Ale Trump změnil přes noc názor

První úder přinesl článek Financial Times – americká vláda podle něj znemožnila některým společnostem prodávat do Číny software pro návrh polovodičů. Tato technologie je klíčová pro vývoj čipů, které pohánějí smartphony, počítače i auta a jsou zároveň jedním z hlavních bodů střetu v probíhající technologické válce. Omezení se týká i čínských vojenských uživatelů po celém světě a navazuje na předchozí zákaz exportu pokročilých čipů z USA.

Technologická blokáda a reakce Pekingu

Reakce Číny byla rychlá a ostrá. Mluvčí čínského velvyslanectví v USA Liu Pengyu obvinil Spojené státy ze zneužívání vývozních kontrol a z toho, že pod záminkou národní bezpečnosti účelově potlačují čínské firmy. Tato opatření přicházejí v době, kdy Čína investuje desítky miliard dolarů do rozvoje vlastního polovodičového průmyslu a snaží se snížit závislost na amerických technologiích. Pro Peking je to nejen ekonomická, ale i strategická priorita.

Zásadní je i symbolická rovina tohoto kroku – podle Pekingu se jedná o porušení ducha dohodnutého příměří a o snahu zabránit Číně v technologickém rozvoji. Kritika ze strany čínské diplomacie tak míří nejen na konkrétní restrikce, ale i na obecnější trend, kdy Washington podle ní účelově omezuje přístup Číny k inovacím.

Víza čínských studentů jako nová fronta konfliktu

Druhý úder měl přímý dopad na čínské rodiny. Americký ministr zahraničí Marco Rubio oznámil, že USA budou „agresivně rušit víza“ čínským studentům – zejména těm, kteří studují v technologických oborech nebo mají údajné vazby na Komunistickou stranu Číny. Tento krok vyvolal rozhořčení, protože se dotýká nejen elity, ale i desítek tisíc studentů ze středních vrstev, jejichž rodiny investovaly obrovské částky do vzdělání v USA.

V roce 2024 studovalo ve Spojených státech více než 270 000 čínských studentů. Rubioovo oznámení přichází v době, kdy i bez těchto restrikcí klesá počet čínských studentů v USA kvůli obavám z rasismu, bezpečnosti a přísnější imigrační politiky. Pokud budou víza skutečně hromadně rušena, může to vést k tomu, že se talentovaní mladí lidé rozhodnou pro studium v Číně nebo v jiných zemích.

Podle některých odborníků by to mohlo mít opačný účinek, než Trumpova administrativa zamýšlí – namísto oslabení Číny by totiž mohla tato politika přispět k posílení domácího vzdělávacího systému a k návratu klíčových výzkumníků zpět do Číny.

Nejistota přetrvává i v otázce cel

Jedinou pozitivní zprávou pro Čínu ve středu bylo rozhodnutí federálního soudu v USA, který zablokoval zavedení většiny Trumpových globálních cel – včetně 30% cel na čínské zboží. Administrativa však okamžitě podala odvolání, takže výsledek je stále nejasný. Cla i obchodní válka tak zůstávají otevřeným konfliktem bez jasného konce.

Spojené státy tak ve velmi krátkém časovém úseku zasáhly dvě velmi citlivé oblasti – technologický průmysl a vzdělávání. Oba zásahy mají potenciál dlouhodobě narušit důvěru mezi oběma zeměmi, a především podkopat šance na trvalejší diplomatické řešení. Namísto cesty k deeskalaci se vztahy mezi Washingtonem a Pekingem znovu dostávají na bod mrazu, a to v době, kdy globální ekonomika potřebuje spíše stabilitu než další konflikty.

Napětí mezi Spojenými státy a Čínou opět eskaluje. Dvojice zásahů ze strany Washingtonu – blokace vývozu softwaru pro návrh čipů a hrozba rušení studentských víz – ohrožuje křehké obchodní příměří. Tato opatření zasahují jak čínský technologický sektor, tak i tisíce rodin investujících do vzdělání svých dětí v USA. Čínská reakce je ostrá a poukazuje na zneužívání pojmu národní bezpečnost. Vývoj naznačuje, že místo budování důvěry se vztahy mezi oběma velmocemi dále vyostřují. Pro globální ekonomiku to znamená pokračující nejistotu a zhoršené podmínky pro stabilní obchodní prostředí.

Až dosud to přitom vypadalo, že se vztahy mezi oběma velmocemi zlepšují. Po dohodě o snížení cel se obnovila výroba, exportní řetězce se znovu rozhýbaly a čínská média označovala dohodu za úspěch národní diplomacie. Příměří ale trvá jen 90 dní a nové kroky ze strany USA jeho budoucnost silně zpochybňují.První úder přinesl článek Financial Times – americká vláda podle něj znemožnila některým společnostem prodávat do Číny software pro návrh polovodičů. Tato technologie je klíčová pro vývoj čipů, které pohánějí smartphony, počítače i auta a jsou zároveň jedním z hlavních bodů střetu v probíhající technologické válce. Omezení se týká i čínských vojenských uživatelů po celém světě a navazuje na předchozí zákaz exportu pokročilých čipů z USA.Technologická blokáda a reakce PekinguReakce Číny byla rychlá a ostrá. Mluvčí čínského velvyslanectví v USA Liu Pengyu obvinil Spojené státy ze zneužívání vývozních kontrol a z toho, že pod záminkou národní bezpečnosti účelově potlačují čínské firmy. Tato opatření přicházejí v době, kdy Čína investuje desítky miliard dolarů do rozvoje vlastního polovodičového průmyslu a snaží se snížit závislost na amerických technologiích. Pro Peking je to nejen ekonomická, ale i strategická priorita.Zásadní je i symbolická rovina tohoto kroku – podle Pekingu se jedná o porušení ducha dohodnutého příměří a o snahu zabránit Číně v technologickém rozvoji. Kritika ze strany čínské diplomacie tak míří nejen na konkrétní restrikce, ale i na obecnější trend, kdy Washington podle ní účelově omezuje přístup Číny k inovacím.Víza čínských studentů jako nová fronta konfliktuDruhý úder měl přímý dopad na čínské rodiny. Americký ministr zahraničí Marco Rubio oznámil, že USA budou „agresivně rušit víza“ čínským studentům – zejména těm, kteří studují v technologických oborech nebo mají údajné vazby na Komunistickou stranu Číny. Tento krok vyvolal rozhořčení, protože se dotýká nejen elity, ale i desítek tisíc studentů ze středních vrstev, jejichž rodiny investovaly obrovské částky do vzdělání v USA.V roce 2024 studovalo ve Spojených státech více než 270 000 čínských studentů. Rubioovo oznámení přichází v době, kdy i bez těchto restrikcí klesá počet čínských studentů v USA kvůli obavám z rasismu, bezpečnosti a přísnější imigrační politiky. Pokud budou víza skutečně hromadně rušena, může to vést k tomu, že se talentovaní mladí lidé rozhodnou pro studium v Číně nebo v jiných zemích.Podle některých odborníků by to mohlo mít opačný účinek, než Trumpova administrativa zamýšlí – namísto oslabení Číny by totiž mohla tato politika přispět k posílení domácího vzdělávacího systému a k návratu klíčových výzkumníků zpět do Číny.Nejistota přetrvává i v otázce celJedinou pozitivní zprávou pro Čínu ve středu bylo rozhodnutí federálního soudu v USA, který zablokoval zavedení většiny Trumpových globálních cel – včetně 30% cel na čínské zboží. Administrativa však okamžitě podala odvolání, takže výsledek je stále nejasný. Cla i obchodní válka tak zůstávají otevřeným konfliktem bez jasného konce.Spojené státy tak ve velmi krátkém časovém úseku zasáhly dvě velmi citlivé oblasti – technologický průmysl a vzdělávání. Oba zásahy mají potenciál dlouhodobě narušit důvěru mezi oběma zeměmi, a především podkopat šance na trvalejší diplomatické řešení. Namísto cesty k deeskalaci se vztahy mezi Washingtonem a Pekingem znovu dostávají na bod mrazu, a to v době, kdy globální ekonomika potřebuje spíše stabilitu než další konflikty.Napětí mezi Spojenými státy a Čínou opět eskaluje. Dvojice zásahů ze strany Washingtonu – blokace vývozu softwaru pro návrh čipů a hrozba rušení studentských víz – ohrožuje křehké obchodní příměří. Tato opatření zasahují jak čínský technologický sektor, tak i tisíce rodin investujících do vzdělání svých dětí v USA. Čínská reakce je ostrá a poukazuje na zneužívání pojmu národní bezpečnost. Vývoj naznačuje, že místo budování důvěry se vztahy mezi oběma velmocemi dále vyostřují. Pro globální ekonomiku to znamená pokračující nejistotu a zhoršené podmínky pro stabilní obchodní prostředí.