Po měsících vyostřené obchodní války, která narušila globální obchod, zasáhla dodavatelské řetězce a vyvolala obavy z hospodářského zpomalení, se Spojené státy a Čína konečně dohodly na dočasném snížení cel. Jedná se o zásadní obrat v dosavadní politice obou zemí a pozitivní signál pro světovou ekonomiku. Dohoda, která vznikla během víkendových jednání ve švýcarské Ženevě, přináší 90denní přestávku v zavádění dalších opatření a výrazné snížení celních sazeb. Americký ministr financí Scott Bessent v projevu po jednání uvedl, že cla budou snížena o více než 100 procentních bodů, a to na základní úroveň 10 %. S ním vystoupil i obchodní zástupce Jamieson Greer, který zdůraznil, že obě strany usilují o vyvážený obchod a že žádná ze stran nemá zájem na ekonomickém oddělení. „Obě země velmi dobře reprezentovaly své národní zájmy. Shoda panuje v tom, že nechceme oddělení, chceme obchod,“ uvedl Bessent. Podle jeho slov dosavadní cla fungovala fakticky jako embargo, a to nebylo v zájmu ani jedné z mocností. Dohoda má okamžité důsledky pro finanční trhy i devizové kurzy. Hodnota amerického dolaru vzrostla vůči hlavním světovým měnám, protože investoři reagovali pozitivně na zklidnění napětí mezi dvěma největšími ekonomikami. Futures na americké akcie rovněž posílily. Investoři doufají, že příměří povede ke zmírnění tlaků, které v posledních měsících ohrožovaly globální hospodářský růst a vyvolávaly obavy z recese nebo stagflace. Dohoda přichází po období zvýšené obchodní konfrontace, kdy prezident Donald Trump dramaticky zvýšil cla na dovoz z Číny až na 145 %. Tato opatření byla zčásti zdůvodněna i vnitropolitickými důvody – Trump se odvolával například na stav nouze kvůli šíření fentanylu, přičemž jednání o této droze probíhala souběžně s obchodními rozhovory. Na druhé straně Čína odpověděla omezením vývozu vzácných zemin, klíčových pro americkou výrobu zbraní a elektroniky, a zároveň zvýšila cla na americké zboží na 125 %. Tyto kroky způsobily ochromení bilaterálního obchodu v objemu téměř 600 miliard dolarů a citelně zasáhly jak firmy, tak spotřebitele. Ženevská setkání, která probíhala v uzavřené vile švýcarského velvyslance při OSN, byla první osobní schůzkou vysokých ekonomických představitelů obou zemí od Trumpova návratu do Bílého domu. Jejich výsledek je však pro trhy velmi nadějný. Čínský vicepremiér Che Lifeng sice byl ve svých komentářích zdrženlivější, ale přesto ocenil „značný pokrok“. Čínská strana mluvila o „důležitém konsensu“ a o plánu na vytvoření nového fóra pro hospodářský dialog. I samotný prezident Trump označil dohodu za „úplný reset“ obchodních vztahů, vyjednaný přátelským a konstruktivním způsobem. Ekonomové i investoři hodnotí průlom pozitivně. Zhiwei Zhang, hlavní ekonom hongkongské společnosti Pinpoint Asset Management, uvedl, že ho rozsah snížení cel překvapil. „Myslel jsem, že cla budou snížena na 50 %, takže 10 % je výrazně lepší výsledek,“ řekl. Zhang dále dodal, že takový krok je výhodný nejen pro obě národní ekonomiky, ale především pro stabilitu globálních dodavatelských řetězců, které byly pod značným tlakem. Snížení cel a 90denní přestávka dávají oběma zemím prostor k dalším jednáním, tentokrát s méně konfrontační atmosférou. Je však jasné, že se nejedná o konečné řešení – příměří je křehké a vyžaduje další diplomatické úsilí, aby mohlo přerůst v trvalý rámec spolupráce. Obě strany sice ukázaly vůli jednat, ale zároveň bude potřeba vyřešit hlubší strukturální neshody, které stojí v pozadí celního konfliktu – například otázky duševního vlastnictví, technologického transferu nebo nerovnováhy běžného účtu. V každém případě však přechod od eskalace k deeskalaci představuje významný signál pro globální ekonomiku. Trhy, které byly otřesené hrozbou obchodní války, konečně dostaly pozitivní zprávu, která jim umožňuje znovu důvěřovat ve stabilitu a kontinuitu globálních ekonomických vztahů. Otázkou zůstává, zda tuto příležitost dokážou Washington a Peking využít k budování dlouhodobější spolupráce.