Americký prezident Donald Trump zahájil svou první zahraniční cestu druhého funkčního období s velkou pompou – a hlavně s balíkem obchodních dohod, které podle Bílého domu dosahují objemu 600 miliard dolarů. Týkají se obrany, umělé inteligence, datových center a dalších klíčových odvětví. Právě umělá inteligence se stala ústředním bodem celé návštěvy, a to jak z hlediska politického, tak technologického a investičního.Americké firmy a AI jako nástroj geopolitikyTrump osobně ocenil saúdského korunního prince Mohammeda bin Salmana a označil jej za „neuvěřitelného muže“, zatímco White House zdůraznil význam investičního partnerství mezi oběma zeměmi. Klíčovou dohodou se stalo oznámení nové státní společnosti Humain, která má podle plánu vybudovat AI infrastrukturu světové úrovně, včetně nasazení stovek tisíc čipů Nvidia [NVDA]. Už v první fázi by mělo jít o 18 000 serverů vybavených nejnovějšími „Blackwell“ GPU.AI má podle všeho nakročeno k tomu, aby se v příštích několika málo letech stala zásadním vývozním artiklem ekonomiky USA. Dohody navazují na rozhodnutí Trumpovy administrativy zrušit omezení z Bidenovy éry, která limitovala export nejvýkonnějších amerických čipů do třetích zemí. To otevřelo dveře nejen pro Nvidii, ale také pro konkurenty jako AMD [AMD], která plánuje investici do infrastruktury Humain ve výši až 10 miliard dolarů. Vedle toho Amazon [AMZN] oznámil investici 5 miliard dolarů do budování datových center v regionu. Zbrojní dohody a geopolitický rozměrTrumpova návštěva ale nebyla jen o technologiích. USA uzavřely se Saúdskou Arábií také dohodu o dodávkách zbraní v hodnotě 142 miliard dolarů, která zahrnuje široké spektrum systémů – od protiraketové obrany přes vesmírné technologie až po modernizaci pozemních sil. Spojené státy tím potvrzují status klíčového bezpečnostního partnera v regionu.Bílý dům dále oznámil, že saúdskoarabská firma DataVolt investuje 20 miliard dolarů do americké AI a energetické infrastruktury. Tím se investiční tok začíná obracet obousměrně, což může mít významné důsledky pro obnovu americké průmyslové kapacity a vývoj kritické digitální infrastruktury.Ambice Perského zálivu a otázky udržitelnostiKorunní princ Mohammed vyjádřil cíl navýšit celkové investice do USA na 1 bilion dolarů, přičemž Spojené arabské emiráty oznámily ještě ambicióznější plán – 1,4 bilionu dolarů během deseti let. Tyto kroky ukazují snahu států Zálivu diverzifikovat ekonomiku mimo ropu a vytvořit globální centra umělé inteligence. Otázkou zůstává, zda budou schopny tento kapitál skutečně efektivně nasadit, zejména v kontextu nízkých cen ropy a rozpočtových omezení.Odborníci varují, že takto ambiciózní plány mohou narazit na realitu implementace, přetížení kapacit i politické rozpory mezi technologickými ambicemi a domácími ekonomickými výzvami.Nové vazby mezi USA a Blízkým východemTrumpova iniciativa se odehrává na pozadí rostoucího vlivu Perského zálivu v globálních investičních tocích. Státní fondy jako Public Investment Fund v Saúdské Arábii nebo fondy v Abú Dhabí spravují biliony dolarů, a jejich strategická rozhodnutí mají čím dál větší význam i pro americký technologický sektor.Fórum v Rijádu hostilo desítky vrcholných manažerů amerických firem – Elona Muska, Sama Altmana, Jensena Huanga, ale také lídry z oblasti financí jako Schwarzman z Blackstone, Fink z BlackRock [BK] nebo Jane Fraserová z Citigroup. Je zřejmé, že umělá inteligence se stává novým diplomatickým jazykem geopolitiky, kde Spojené státy chtějí hrát první housle – a Perský záliv být strategickým partnerem.