Společnost Eli Lilly, jeden z nejvýznamnějších hráčů farmaceutického průmyslu, čelí v roce 2025 rostoucí nejistotě, kterou vyvolávají plánovaná cla na dovoz léků. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa opět uvažuje o zavedení 25% celních bariér na farmaceutické produkty, což by mohlo zásadně ovlivnit nejen celý sektor, ale i konkrétně firmy, jako je právě Eli Lilly (LLY). Tato americká společnost má totiž rozsáhlou výrobu v zahraničí, zejména v Irsku, a potenciální cla by mohla výrazně zasáhnout její dodavatelský řetězec, náklady i ziskovost. Ačkoli cla na dovoz léčiv zatím nebyla zavedena, prezident Trump v posledních měsících opakovaně deklaroval svůj záměr přehodnotit dosavadní přístup k zahraniční výrobě a vytvořit silnější pobídky pro relokaci produkce do Spojených států. V případě Eli Lilly by tento přístup mohl představovat problém, protože značná část její výroby pochází právě z Irska – země, která je největším vývozcem farmaceutických produktů do USA. V roce 2024 činil objem dovozu z Irska téměř 50 miliard dolarů, a není proto překvapením, že právě irský farmaceutický vývoz se může stát terčem americké obchodní politiky. Generální ředitel společnosti Lilly Dave Ricks v květnu potvrdil, že zavedení cel by mohlo mít negativní dopad na společnost. Přesné vyčíslení dopadů však neposkytl. Na konferenčním hovoru uvedl, že většina produktů společnosti pochází ze zahraničí, přičemž v Irsku má Lilly dlouhodobá aktiva v hodnotě přibližně 3,2 miliardy dolarů. Tato částka sice představuje méně než čtvrtinu hodnoty amerických aktiv firmy, ale je vyšší než všechna její ostatní mezinárodní aktiva dohromady. Irský deník Irish Independent přitom upozornil, že účinná látka (API) pro lék Mounjaro na cukrovku typu 2, která se vyrábí v Irsku, je největším farmaceutickým exportem do USA. Tato látka se navíc používá i v lécích na hubnutí, jako je Zepbound, a právě ty by v případě uvalení cel mohly být nejvíce zasažené. Americká výroba jako částečná pojistka Navzdory těmto rizikům nemusí být vyhlídky společnosti Lilly tak nepříznivé. Prezident Trump totiž 30. dubna během setkání s představiteli průmyslu prohlásil, že výrobci léků dostanou „dostatek času“ na přesun výroby do USA. Dave Ricks tuto možnost komentoval s tím, že Lilly už nyní disponuje rozsáhlou výrobní základnou ve Spojených státech. Firma má aktuálně 10 aktivních projektů na výstavbu nebo rozšíření výrobních kapacit, které mají výrazně posílit domácí produkci. Ricks navíc uvedl, že po dokončení plánovaných investic bude společnost schopna dodávat léky na americký trh výhradně z tuzemských závodů a současně zvýšit objem exportu. Tato strategie by tak mohla zmírnit dopady potenciálních celních opatření. Cenová politika MFN jako další výzva Vedle cel čelí Lilly i dalšímu zásadnímu riziku: nové cenové politice podle principu „nejvýhodnějšího národa“ (MFN). Prezident Trump totiž 12. května podepsal výkonné nařízení, které ukládá ministrovi zdravotnictví Robertu F. Kennedymu Jr. určit cílové ceny léků podle cen v jiných vyspělých zemích. Pokud výrobci nebudou ochotni nabídnout americkým pacientům tyto nízké ceny, administrativa pohrozila „dalšími agresivními kroky“. Dave Ricks označil tento přístup za riziko pro celé odvětví, přičemž kritizoval porovnávání ceníkových cen v USA s evropskými trhy, kde jsou systémové rozdíly v úhradách, dotacích i rabatech. Ačkoli MFN přístup může na první pohled působit jako silný tlak na farmaceutické firmy, v praxi se proti němu už dříve postavily americké soudy. V roce 2021 například federální soud zablokoval podobné opatření, protože nesplňovalo procesní požadavky a překračovalo pravomoci exekutivy. Jaká je reálná hrozba pro investory? Ať už dojde na cla nebo cenovou regulaci, investoři společnosti Eli Lilly zatím nemusí panikařit. Firma má nejen silné výrobní zázemí, ale i schopnost rychle reagovat na regulatorní výzvy. V krajním případě by mohli výrobci – včetně Lilly – přistoupit k kreativním řešením, jako je zvyšování oficiálních cen léků v zahraničí a kompenzace slevami nebo vyjednávání nových cenových dohod s jednotlivými zeměmi. Cílem by bylo udržet vysoké marže v USA, a tím minimalizovat dopad nové politiky. Závěrem lze říci, že ačkoli cla i MFN politika představují pro Lilly potenciální hrozby, firma má dostatek nástrojů a kapacit k tomu, aby si s nimi poradila. Opatrnost je na místě, ale současná situace zároveň nabízí příležitost sledovat, jak flexibilní a adaptabilní může být špičkový farmaceutický hráč ve vysoce regulovaném prostředí. Pro investory to znamená, že je důležité sledovat další vývoj, ale zároveň neztrácet ze zřetele dlouhodobý potenciál této společnosti.