Evropská unie se nachází pod silným tlakem, když se snaží zabránit hrozbě 50% cel ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa, která by mohla vstoupit v platnost už 9. července. Zatímco původní lhůta stanovená na 1. června byla prodloužena, časový prostor na vyjednání dohody se rychle zkracuje. Evropská komise se proto rozhodla zrychlit jednání a soustředit se na klíčová odvětví, která jsou zranitelná a zároveň strategicky důležitá, včetně automobilového průmyslu, oceli, hliníku, farmacie, polovodičů a civilního letectví. Tato nová vyjednávací strategie, vedená eurokomisařem pro obchod Marošem Šefčovičem, má propojit technické diskuse o clech a necelních bariérách s politickými rozhovory o spolupráci v citlivých sektorech. Cílem je nejen odvrátit Trumpovy cla, ale zároveň zachovat regulační a daňovou autonomii EU, která je pro evropské státy nepřekročitelnou červenou linií. Unie v tomto směru čelí obtížnému úkolu: uspokojit americké požadavky bez toho, aby ustoupila ze svých základních zásad. Americká administrativa obvinila EU z nespravedlivého cílení na americké firmy skrze žaloby a regulace, a zároveň kritizovala pomalý pokrok v jednáních. Trumpovo rozhořčení vyvrcholilo hrozbou cel na evropské zboží, která měla zřejmě za cíl zvýšit tlak na Brusel. Telefonát s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou však přinesl alespoň dočasné uklidnění – lhůta byla prodloužena a obě strany se shodly na urychlení rozhovorů. Evropská nabídka z minulého týdne, která zahrnovala vzájemné snížení cel, strategické investice a společné řešení globálních výzev, byla ovšem Washingtonem odmítnuta jako nedostatečná. To vedlo k další eskalaci napětí. V Bruselu se proto aktivně připravují alternativní scénáře, včetně protiopatření pro případ, že jednání selžou. Evropská komise již schválila cla na americké produkty v hodnotě 21 miliard eur, která lze aktivovat velmi rychle. Tato opatření jsou navržena tak, aby mířila na politicky citlivé státy v USA, což je vnímáno jako strategický nástroj tlaku na americké zákonodárce. Dotčeny by byly například sójové boby z Louisiany, drůbež, motocykly nebo whisky. Navíc se pracuje na dalším seznamu cel, tentokrát v hodnotě až 95 miliard eur, který by mohl pokrýt průmyslové zboží jako letadla Boeing, automobily vyrobené v USA či bourbon. Cílem je ukázat, že EU má kapacitu tvrdě reagovat, pokud by Trumpovy hrozby přešly ve skutečnost. Jednání však zůstávají složitá. Zdroje z Evropské komise uvádějí, že není jasné, kdo vlastně ve Washingtonu mluví za prezidenta, a že komunikace s americkou stranou je komplikovaná a nejednoznačná. To komplikuje vyjednávací proces a zvyšuje nervozitu v Bruselu i v evropských hlavních městech. Někteří úředníci navíc nevěří, že se podaří Trumpa plně uspokojit, a očekávají, že některá cla zůstanou v platnosti bez ohledu na výsledek jednání. V reakci na to někteří členové EU vyzvali Komisi, aby rozšířila přípravy na případná další cla – zejména v oblasti polovodičů a farmaceutických produktů. Tyto sektory mají pro evropskou ekonomiku zásadní význam, a jakékoli narušení dodávek či exportních toků by mohlo mít negativní dopad na růst a stabilitu. Německý ministr financí Lars Klingbeil v pondělí uvedl, že je „opatrně optimistický“, že se podaří dohodu uzavřít, nicméně zdůraznil, že EU musí vůči USA vystupovat jednotně a důsledně. To bude zásadní podmínkou úspěchu, zvláště ve chvíli, kdy Spojené státy dávají přednost bilaterálním tlakům před multilaterálními kompromisy. Brusel si uvědomuje, že v sázce není jen ekonomika, ale i politická suverenita Unie. Proto hodlá jednat rychle, koordinovaně a s cílem vyhnout se obchodní válce, která by postihla obě strany Atlantiku.