Co ještě donedávna působilo jako fantazie okrajových hlasů na Twitteru, dnes zní jako střízlivá analýza podložená fakty. Nejnovějším důkazem je snížení ratingu USA agenturou Moody’s, které poukazuje na rostoucí obavy z fiskální nezodpovědnosti americké vlády.Zatímco při prvním podobném kroku v roce 2011, kdy Spojené státy přišly o prestižní hodnocení AAA od S&P, trhy reagovaly paradoxně posílením dolaru i amerických dluhopisů, současná situace je odlišná. Dnes již americká měna není automatickým útočištěm v čase nejistoty. Výnosy 30letých státních dluhopisů se po oznámení rozhodnutí Moody’s vyšplhaly opět nad 5 %, což ukazuje na ztrátu důvěry investorů v jejich bezpečnost. Krátké povzbuzení přineslo jen další Trumpovo prohlášení o možném zavedení 50% cel na dovoz z Evropské unie. Nejen snížení ratingu, ale i systémové změnySnížení ratingu USA je událost natolik výjimečná, že není snadné najít historická srovnání. V roce 2023 sice agentura Fitch také sáhla ke snížení hodnocení, ale tehdejší reakce trhu byla spíše utlumená. Tentokrát však v kombinaci s návrhy na agresivní cla a nejasnou fiskální politikou Trumpovy administrativy vzniká prostředí, v němž přestává platit tradiční předpoklad: že špatné zprávy z Ameriky paradoxně posilují poptávku po dolaru jako bezpečném aktivu.Právě tato změna optiky otevírá prostor pro jiné měny – především euro, které by v očích některých ekonomů a investorů mohlo začít plnit funkci alternativní globální rezervy. Hlasitěji o této možnosti začínají mluvit i samotní aktéři na dluhopisových trzích, a i když zatím nejde o posun v reálném měnovém uspořádání, je patrné, že investoři a evropští lídři vnímají tuto šanci velmi vážně.Evropa zatím nevyužila svůj potenciálDůležitou roli v této debatě hraje otázka, proč euro dosud nenaplnilo svůj potenciál stát se globální měnou. Dva akademici, Jens van ‚t Klooster a Steffen Murau, se v nedávném článku pokusili formulovat praktický návod, jak by Evropa mohla budovat euro jako rezervní měnu. Jedním z klíčových problémů, které identifikují, je „záhadný nedostatek vlivu“, který euro stále má v globálním obchodě a platbách. Připomínají mimo jiné výrok Jeana-Clauda Junckera z roku 2018, který kritizoval, že Evropa platí 80 % svého dovozu energie v dolarech, přestože pouze 2 % této energie pocházejí ze Spojených států.Tato disproporce podle autorů ukazuje, že Evropa zůstává příliš pasivní v prosazování eura jako měny používané ve světovém obchodu. Navrhují konkrétní kroky: od zahrnutí fakturace v eurech do obchodních smluv až po štědřejší poskytování swapových linek v době krize. Velký důraz kladou i na potřebu vytvořit likvidní trh s bezpečnými eurovými dluhopisy, což je zásadní pro to, aby se euro stalo důvěryhodnou alternativou k americkým státním dluhopisům.Politická vůle jako rozhodující faktorPřes všechna doporučení zůstává zásadní překážkou nedostatek politické vůle. Vytvoření hlubokého a jednotného trhu s eurovými dluhopisy by si vyžádalo masivní nárůst společného zadlužování členských států EU, což je stále politicky citlivé téma. Proti by se pravděpodobně postavilo Německo, které by se mohlo obávat vyšších nákladů na půjčky a rizika přenášení dluhového břemene slabších členů eurozóny na své daňové poplatníky. Neshody by se pravděpodobně týkaly i rozdělení výnosů a pravidel společného zadlužování.Kromě toho autoři studie upozorňují, že dosavadní snahy evropských aktérů byly často spíše odrazující než motivující k mezinárodnímu používání eura. Aby se situace změnila, bude třeba koordinovaného postupu a jednoznačné podpory ze strany Evropské komise, Evropské centrální banky a členských států. Teprve poté by Evropa mohla využít měnícího se geopolitického prostředí ve svůj prospěch.Trupova cla opravdu mění pravidla pomyslné hry. Co bude následovat?