Americké akcie letos ztrácejí dech, zatímco ty evropské nabírají na síle. Zatímco za posledních patnáct let dominovala na burzách tzv. americká výjimečnost, stratégové investiční banky JPMorgan nyní tvrdí, že se karta obrací – a co víc, že jsme teprve na začátku tohoto trendu. Americký akciový index S&P 500 od začátku roku ztratil 4 %, zatímco evropský ETF fond Vanguard FTSE Europe (VGK) si připsal výrazných 17 %. Rozdíl je tedy markantní a podle analytiků je podložený strukturálními i ekonomickými faktory. Jedním z hlavních důvodů, proč americké trhy ztrácejí půdu pod nohama, je podle JPMorgan vysoká koncentrace výkonu v několika málo technologických gigantech – známých jako Magnificent Seven (např. Apple, Microsoft, Alphabet, Meta, Amazon, Nvidia, Tesla). Tyto společnosti generovaly až 40 % tzv. alfa výkonu, tedy nadvýnosu oproti benchmarku. Analytici vedení Mislavem Matejkou však varují, že tato dominance nemusí být dlouhodobě udržitelná. Jak se umělá inteligence stává dostupnější a konkurence širší, prostor pro další růst těchto obrů se zmenšuje. Jsou podle nich už natolik velké, že nemohou pokračovat v sekulárním růstu jako v minulosti a stále více závisí na síle amerického spotřebitele, která je nyní ohrožena vyššími úrokovými sazbami a klesající kupní silou. Vanguard FTSE Europe ETF (VGK) Dalším problémem je oslabující role dolaru jako globálního bezpečného přístavu. Důvěra v americký dolar a Federální rezervní systém byla podle JPMorgan narušena, zejména v důsledku rostoucí politizace měnové politiky. Bývalý prezident Donald Trump veřejně zpochybňuje nezávislost Fedu a útočí na předsedu Jeroma Powella. Také reálné úrokové sazby – tedy rozdíl mezi nominální sazbou a inflací – v USA již neposkytují takovou výhodu oproti zbytku světa jako dříve. V kombinaci s vysokým fiskálním deficitem to znamená, že americké státní dluhopisy jsou méně atraktivní, což oslabuje dolar a snižuje přitažlivost amerických aktiv obecně. Naopak v Evropě se některé dlouhodobé překážky začínají zmenšovat. Energetická nejistota, která doprovázela evropské trhy od invaze Ruska na Ukrajinu, ustupuje, ceny ropy pro rok 2025 klesají, což zvyšuje kupní sílu evropských spotřebitelů. Rovněž fiskální politika Německa, dlouhodobě omezovaná tzv. „dluhovou brzdou“, se může dočkat změn. JPMorgan označuje potenciální německé stimuly za „transformační“, protože jejich objem by mohl dosáhnout až 20 % HDP. To je významný zásah do evropské ekonomiky a důležitý impuls pro růst. Pozitivním vývojem pro evropské trhy je také stabilizace v Číně, která je důležitým obchodním partnerem pro mnoho evropských zemí, zejména Německo. Ačkoli čínský růst zůstává vlažný a výnosy z čínských dluhopisů jsou slabé, objevují se náznaky oživení – trh s bydlením podle JPMorgan dosahuje svého dna a fiskální stimuly začínají působit. Tyto faktory mohou přispět k zlepšení evropského exportu a nálady investorů. Stratégové JPMorgan rovněž upozorňují na nepřiměřenou valuaci amerických akcií. Po globální finanční krizi se poměr ceny k zisku (P/E) mezi USA a zbytkem světa držel přibližně na stejné úrovni, ale nyní se USA těší prémiovému násobku o 43 % vůči ostatním rozvinutým trhům. Navíc americké akcie nyní představují až 70 % váhy v globálních akciových indexech, zatímco v roce 2010 to bylo méně než 50 %. Tento růst podílu ale není doprovázen fundamentálním zlepšením – spíše ukazuje na překoupenost amerického trhu, která může být z dlouhodobého hlediska neudržitelná. Na rozdíl od USA mohou mezinárodní trhy – včetně evropských – lépe reagovat na globální zlepšení nálady. Menší expozice vůči geopolitickým rizikům, jako jsou cla nebo vojenské konflikty, a menší koncentrace trhu umožňují těmto regionům pružněji reagovat na pozitivní signály. JPMorgan tak uzavírá, že americké zaostávání teprve začíná a investoři by měli brát tuto změnu vážně, zejména pokud hledají dlouhodobé výnosy a diverzifikaci mimo Spojené státy.