Po celá desetiletí hrály peněžní převody od zahraničních pracovníků zásadní roli v rozvoji mnoha indických vesnic. Jednou z nich je i Mokhasan ve státě Gudžarát – na první pohled modernizované místo s novou radnicí, upravenými silnicemi a krásnými chrámy. Přesto je atmosféra v této vesnici podivně tichá a většina domů je opuštěná. Důvod je zřejmý: tisíce lidí odsud odešly do zahraničí, především do Spojených států, aby zde pracovaly a posílaly peníze svým rodinám. Podle místního podnikatele Jayeshe Patela pochází veškerý rozvoj – od škol přes silnice až po chrámy – právě z dolarů posílaných ze zahraničí. A není v tom sám. Stejně jako Mokhasan vypadají i další vesnice v západní Indii, kde se lidé dlouhodobě spoléhají na příjmy z emigrace. Tato indická diaspora sehrává zásadní roli ve financování domácí infrastruktury a života místních komunit. Peníze ze zahraničí jako klíčový ekonomický pilíř Indie je dlouhodobě největším příjemcem remitencí na světě. V minulém fiskálním roce získala téměř 120 miliard dolarů – sumu odpovídající ročním výdajům vlády na infrastrukturu. Tyto peníze tvoří kritický tok financí nejen pro domácnosti, ale i pro samotnou ekonomiku. Globálně převody peněz ze zahraničí přesahují 800 miliard dolarů a představují druhý největší zdroj zahraničního kapitálu pro rozvojové země. V některých případech, jako například na Filipínách nebo v Pákistánu, tyto částky tvoří téměř desetinu HDP. Spojené státy jsou hlavním zdrojem těchto převodů. Podle odhadů Deveshe Kapura z Johns Hopkins University posílají indičtí migranti přibližně pětinu svých příjmů zpět domů – často se jedná o vzdělané a legálně zaměstnané osoby, které v USA zastávají kvalifikované pozice. Zpřísnění imigrační politiky a jeho dopady S nástupem Donalda Trumpa do Bílého domu se však zvyšuje riziko, že tento tok peněz začne vysychat. Během jeho předchozího funkčního období došlo ke zpřísnění bezpečnostních prověrek a prodloužení čekací doby na víza. Legální imigrace do USA klesla mezi lety 2016 a 2019 o 13 %. Trumpova administrativa navíc plánuje znovu zpřísnit přístup k pracovním vízům typu H-1B, která jsou hlavní cestou pro indické odborníky do USA. Zelené karty jsou pro Indy mimořádně obtížné získat kvůli vysoké poptávce, a proces jejich schvalování často trvá roky. V komunitách po celé Americe proto roste nejistota a strach. V newyorské čtvrti Jackson Heights, známé jako „malá Indie“, lidé stále posílají peníze domů, ale obávají se, co bude dál. Kumar, jeden z místních migrantů, popisuje své obavy: „Nemůžu spát. Pro mnoho z nás je všechno tak nejisté.“ Obavy sdílí i Sanjay Shah z Gudžarátu, jehož syn každý měsíc posílá do Indie 3 000 dolarů. „USA těží z levné pracovní síly a my z toho máme peníze,“ říká Shah. Tento vzájemně výhodný vztah však může být narušen. Politické napětí a mlčení na obou stranách Imigrace se tak stává citlivým politickým tématem i mezi vládami USA a Indie. Obě země v posledních letech zintenzivnily spolupráci – čelí společně sílící Číně, americké firmy rozšiřují svou výrobu v Indii a outsourcing získává na významu. Významné americké technologické firmy jako Microsoft, Alphabet a Adobe jsou vedeny Indicko-americkými manažery. Paradoxně však Indové tvoří třetí největší skupinu nelegálních migrantů v USA, což přináší komplikace do diplomatického dialogu. Když USA letos deportovaly skupinu nelegálních migrantů a spoutaly je při přepravě, indická vláda reagovala mlčením. Tento přístup kontrastoval s ostrými protesty jiných zemí jako Kolumbie či Brazílie. V jiných částech světa zatím tok remitencí narůstá. Do Latinské Ameriky a Karibiku směřovalo v roce 2024 rekordních 170 miliard dolarů. Třetina z této sumy šla do Mexika – země, která čelí jedné z nejtvrdších rétorik ze strany Trumpa. Organizace jako Eastmont Community Center v Los Angeles, sloužící převážně mexickým Američanům, potvrzují, že rodiny raději omezí své výdaje v USA, než by přestaly posílat peníze domů. V posledních měsících se ale podle aktivistky Tanie Mattosové z organizace UnLocal mění i tento trend. Někteří se kvůli obavám z deportace rozhodli nepoužívat oficiální převodní služby a raději zůstávají v anonymitě. Vliv na rodiny a budoucnost celých komunit V Indii je tato nejistota znepokojující pro stovky tisíc rodin. Například Mahindra Vithal Das, 65letý obyvatel Gudžarátu, závisí na remitencích od svých dvou synů, kteří pracují v amerických obchodech s potravinami. Pokud by se museli vrátit, je připraven odejít s nimi zpět do USA, jen aby zajistil další tok peněz. „Pokud se vrátí,“ říká Das, „nevydělají si v Indii dost na pohodlný život.“ Tato slova odrážejí realitu, kterou žije mnoho indických rodin – závislost na dolarech z USA je existenční, nikoli jen pohodlná volba. Budoucnost této závislosti je nyní v ohrožení. Změny v americké imigrační politice mohou mít přímé a ničivé důsledky pro indickou ekonomiku, obzvlášť v oblastech, kde příjmy ze zahraničí tvoří páteř místního života. Pokud dojde ke zpřísnění vízových podmínek, Indie může přijít o desítky miliard dolarů ročně – s dlouhodobými dopady nejen na domácnosti, ale i na celostátní hospodářskou stabilitu.