Jeho komentáře se rychle staly jedním z ústředních bodů diskuze o tom, zda mají nové technologické nástroje ideologické zakotvení, a zda jejich vývoj a využití skutečně ovlivňuje politickou rovnováhu.

Projevy Vance posílily rétoriku části kryptoměnové komunity, která je v poslední době stále více kritická vůči Bidenově administrativě a jejímu přístupu k regulaci digitálních aktiv. Ačkoli Vance uznal, že dělit technologie podle ideologie může být „mírně přehnané“, trval na tom, že za tímto rozlišením existuje určitý „základní prvek pravdy“. Uvedl přitom, že pravicově orientovaní technologičtí profesionálové mají sklon tíhnout ke kryptoměnám, zatímco jejich levicoví kolegové se podle něj více zajímají o vývoj AI.

Vance se během svého projevu opřel o vlastní pozorování z technologického prostředí a popsal rozdělení mezi kryptoměnami a AI jako ideologicky podmíněné. Jeho slova podle něj potvrzují zkušenosti, podle kterých konzervativně smýšlející experti inklinují ke kryptoměnám, zatímco levicově orientovaní technologové se věnují vývoji systémů umělé inteligence. Tento názor v posledních měsících získává na síle i mezi veřejností, zejména v souvislosti s rostoucím významem velkých jazykových modelů, které se čím dál více zapojují do veřejné diskuse.

Vance zároveň apeloval na komunitu kolem kryptoměn, aby pečlivě sledovala vývoj v oblasti umělé inteligence, protože její směřování může mít podle něj zásadní dopad na celé technologické prostředí. „To, co se děje v AI, bude mít velký vliv, v dobrém i ve zlém, na to, co se děje v bitcoinu (BTC),“ uvedl ve svém projevu a vyzval kryptokomunitu, aby se do této debaty aktivně zapojila.

Výzkumy potvrzují rostoucí ideologické vnímání technologií

Některé výzkumy skutečně ukazují, že postoj k technologiím může odrážet politické přesvědčení. Studie Wharton School při Pensylvánské univerzitě, zveřejněná v listopadu, analyzovala souvislosti mezi mírou politického konzervatismu a důvěrou v kryptoměny. Výsledky ukázaly, že s rostoucím politickým konzervatismem roste i důvěra ve svět kryptoměn. Autoři studie, profesoři Cait Lamberton, David Rubenstein a John Zhang, to přičítají preferenci konzervativců k decentralizovaným systémům.

Zatímco levicově orientovaní jedinci podle studie častěji důvěřují institucím jako je Federální rezervní systém, konzervativci dávají přednost distribuovaným formám důvěry, jako je právě blockchain. Tento rozdíl v hodnotovém nastavení pak přirozeně vede k odlišnému postoji ke kryptoměnám a tradičním finančním strukturám.

Na opačné straně spektra se nachází velké jazykové modely, jako je ChatGPT, Google Gemini nebo Llama od společnosti Meta (META). Tyto nástroje, které jsou klíčovými prvky současného rozvoje AI, jsou podle nedávné studie Andrew Halla a jeho kolegů ze Stanfordovy univerzity vnímány veřejností jako výrazně levicové. Výzkum ukázal, že tento dojem panuje dokonce i mezi demokratickými voliči, což podle autorů podtrhuje hloubku tohoto vnímání.

Hall a jeho tým přitom zjistili, že pokud jsou tyto modely požádány o zaujetí neutrálního postoje, mají tendenci upravovat odpovědi směrem k vyváženosti, aby vyhověly očekáváním uživatelů. Zda je tato levicová tendence výsledkem politického přesvědčení vývojářů AI, zatím není prokázáno, ale výzkum naznačuje, že uživatelská percepce ideologického zkreslení je reálná.

Vance chce propojit světy kryptoměn a umělé inteligence

Vanceovy výroky tak vyjadřují snahu vytvořit most mezi komunitami kryptoměn a umělé inteligence. Upozorňuje na to, že obě sféry mají potenciál zásadně formovat společenské a politické prostředí a že by se neměly vyvíjet izolovaně. Apeluje proto na zástupce kryptoměnového průmyslu, aby se více zajímali o vývoj AI, protože rozhodnutí učiněná v tomto segmentu mohou ovlivnit i jejich vlastní sféru.

V současném politickém a technologickém kontextu se tak čím dál více ukazuje, že technologické nástroje nejsou hodnotově neutrální. Ať už jde o regulaci, vývoj algoritmů nebo způsob komunikace s uživateli, technologie jsou zrcadlem společenských priorit a kulturních trendů. Vance tímto způsobem otevírá debatu, která může v následujících letech zásadně ovlivnit, jak budeme o technologiích přemýšlet – nejen jako o nástrojích, ale také jako o aktérech politické reality.