Nadcházející zasedání Federálního rezervního systému, které se uskuteční v následujících dvou dnech, bude ve středu pozornosti nejen investorů, ale i prezidenta Donalda Trumpa. Ačkoli se neočekává, že by došlo ke snížení úrokových sazeb, napětí kolem měnové politiky roste. Trump opakovaně a veřejně vyzývá k uvolnění měnové politiky, zatímco šéf Fedu Jerome Powell se drží obezřetného přístupu, což vytváří třecí plochy mezi Bílým domem a centrální bankou. Donald Trump dal v posledních dnech opět najevo, že očekává snížení sazeb. Na sociální síti Truth Social napsal velkými písmeny: „ŽÁDNÁ INFLACE, FED BY MĚL SNÍŽIT SAZBY!!!“. Důvody jeho tlaku jsou zřejmé – nižší sazby by mohly podpořit ekonomický růst a zvednout akciové trhy, což by mu mohlo přinést politické body. Fed však opakovaně naznačil, že zatím nevidí důvod k dalšímu snižování sazeb. Powell zdůraznil, že vývoj inflace je stále nejistý, zejména s ohledem na nové celní politiky, které mohou ovlivnit cenovou hladinu. Vzhledem k těmto faktorům se investoři dostali do složité situace, kdy sice doufají ve změnu kurzu, ale čelí rostoucímu riziku zklamání. Hlavní stratég Interactive Brokers Steve Sosnick varuje, že trh možná přeceňuje ochotu Fedu snižovat sazby, a připomíná, že devítidenní růst indexu S&P 500, během něhož trh vymazal ztráty způsobené Trumpovým oznámením cel, může být křehký. Pokud Fed očekávání nenaplní, hrozí korekce. Proč Fed zřejmě zůstane opatrný Fed naposledy snižoval sazby na podzim loňského roku – v září, listopadu a prosinci. Od té doby ale změnil rétoriku. Na prosincovém zasedání Powell signalizoval méně snížení v roce 2025 – pouze o 50 bazických bodů, oproti předchozímu plánu 100 bodů. Tato změna přispěla k negativní reakci trhu, který zaznamenal téměř 3% pokles indexu S&P 500. Důvodem zdrženlivosti je nová ekonomická politika – zejména Trumpova cla a zpřísněná imigrační opatření. Tyto kroky mohou mít inflační efekt, což Fed nutí k opatrnosti. Podle zápisu z prosincového jednání považuje Fed současné sazby v rozmezí 4,25–4,5 % za potenciálně „neutrální“ – tedy ani příliš uvolněné, ani příliš restriktivní. Podle odborníka ze společnosti Wells Fargo Sameera Samany Fed zatím není nucen ke změně, protože americká ekonomika není ve fázi, kdy by nutně potřebovala další stimuly. Zmiňuje také, že plánované daňové škrty a deregulace mohou ekonomiku rozpohybovat samy o sobě. Centrální banka proto „ráda vyčkává“. Nervozita na trzích a konflikt ohledně nezávislosti Fedu Trump v prvních měsících po nástupu do úřadu zavedl nová cla na Kanadu, Mexiko a Čínu a 2. dubna rozšířil celně-obchodní opatření na většinu světa. Vzhledem k tomu, že mnohá z těchto opatření jsou čerstvá nebo stále v přípravě, jejich dopad se ještě plně neprojevil. Tato nejistota komplikuje rozhodování Fedu. Powell na nová cla reagoval opatrně. 4. dubna, krátce po jejich oznámení, uvedl, že není nutné reagovat unáhleně. Následoval propad akciového trhu o 6 %. Později Powell upřesnil, že cla pravděpodobně zvýší inflaci, přičemž některé efekty mohou být trvalejší. Zároveň však zopakoval, že Fed je v dobré pozici počkat si na další data, než přistoupí k úpravám sazeb. Jeho opatrnost však vyvolala nelibost prezidenta. Trump se do Powella ostře opřel, veřejně jej kritizoval a zpochybnil jeho schopnosti. Na sociálních sítích dokonce naznačil možnost jeho odvolání. Tato rétorika rozvířila debatu o nezávislosti Fedu, což vyvolalo další nervozitu mezi investory. Index S&P 500 v reakci na Trumpovy výroky 23. dubna oslabil o 2,4 %. Podle Sosnicka je právě nezávislost centrální banky klíčovým prvkem důvěry globálních investorů v americký trh. Zpochybnění této nezávislosti, jakkoli rétorické, může ohrozit stabilitu trhů. Trump sice později uvedl, že Powella nehodlá propustit, ale škoda již mohla být do určité míry napáchána. Co očekávat od květnového zasedání Fedu Nedávná rally na trzích, zejména devítidenní růst S&P 500 a Dow Jonesu, je podle Sosnicka částečně reakcí na Trumpovu změnu tónu vůči Powellovi. Zdá se, že trh vnímá prezidentovu ochotu naslouchat jako pozitivní signál. Tento optimismus je však velmi křehký. Tržní nástroj CME FedWatch odhaduje s 99,5% pravděpodobností, že Fed ponechá úrokové sazby v květnu beze změny. Zároveň ale trh očekává až tři snížení do konce roku. Pokud Powell na květnovém zasedání nedá jasný signál k červnovému snížení, může se trh opět otřást – zejména pokud Fed bude čekat na dopady cel, které se mohou projevit až v létě. Sosnick uvádí dva možné scénáře, kdy by Fed mohl sazby přece jen snížit. Prvním je zásadní zpomalení inflace, které by Fedu umožnilo uvolnit měnovou politiku. Druhým – méně žádoucím – je výrazné oslabení ekonomiky, které by snížení sazeb vynutilo. Ten však představuje riziko, že recese nebo stagnace přinese další nejistotu. Americké trhy tak vcházejí do květnového zasedání Fedu plné nadějí i obav. V sázce je nejen další směřování měnové politiky, ale i důvěra v její nezávislost – a tím i stabilita širšího finančního systému.