Vedoucí pracovníci, akademici a vládní úředníci se připravují na přísnější výslechy nebo mění své plány. Když se Alexander, asijský vědec pracující na prestižní americké univerzitě, připravoval na služební cestu do Brazílie, zvolil zvláštní bezpečnostní opatření: najal si právníka, sbalil prázdný notebook, jednorázový telefon a po skončení cesty všechna data vymazal. Tato opatrnost, která bývala běžná při cestách do autoritářských zemí, se dnes čím dál častěji týká i Spojených států. Po návratu Donalda Trumpa do Bílého domu totiž přibývá zpráv o zpřísněných kontrolách na hranicích a rostoucí opatrnosti firem, univerzit i vlád. Alexander přiznává, že jako imigrant, výzkumník zabývající se klimatickými změnami, který navštěvuje levicově orientované země jako Brazílie, vnímá možné riziko – a ani jeho univerzita mu v případě problémů právně nepomůže. To, co bývala rutinní služební cesta, se dnes stává komplexní logisticko-právní výzvou. Trumpův exekutivní příkaz mění pravidla hry Od ledna, kdy prezident Trump podepsal výkonný příkaz zpřísňující kontroly cizinců přicházejících do USA i těch, kteří již v zemi žijí, roste počet pohraničních prohlídek. Podle agentury US Customs and Border Protection bylo od ledna do poloviny května 2025 provedeno o 10 % více kontrol než za stejné období v roce 2024. Agentura však tvrdí, že „pouze 0,01 % cestujících“ je podrobeno prohlídce zařízení a že politické názory nehrají při kontrole žádnou roli. Přesto rady právníků a doporučení univerzit a firem říkají něco jiného. Mnozí radí zaměstnancům necestovat do USA, pokud to není nezbytně nutné, a pokud už cestu podstoupí, mají používat základní zařízení bez citlivých dat, připravit se na výslechy a důkladně pročistit osobní elektroniku. Strach z deportace i ztráty dat Série incidentů, kdy byli zadrženi či deportováni studenti a zaměstnanci s platnými vízy či zelenými kartami, narušila důvěru ve stabilitu systému. Případ palestinského absolventa Kolumbijské univerzity Mahmouda Khalila, který byl označen za deportovatelného kvůli „přesvědčením a kontaktům“, vyvolal novou vlnu obav. Evropská komise reagovala okamžitě. Zaměstnanci cestující do USA dostávají jednorázové telefony a holé notebooky, aby se předešlo riziku špionáže. Velké poradenské a právní firmy jako KPMG Law přiznávají, že firmy aktualizují pokyny a IT zásady, aby eliminovaly citlivá data na zařízeních zaměstnanců. „Každé překročení hranic je dnes posuzováno jako nové rozhodnutí o přípustnosti,“ uvedla imigrační expertka Elizabeth Nanton. Dopad na byznys: útlum služebních cest Napětí se začíná projevovat i v datech o leteckých rezervacích. Společnosti Air France-KLM a Lufthansa hlásí oslabení poptávky po transatlantických linkách. Analytik Henry Harteveldt uvádí, že zaznamenal „zřetelné obavy“ mezi manažery zodpovědnými za služební cesty do USA. Spolu s ekonomickým zpomalením roste i vliv obav z obtíží při vstupu do země. Firmy navíc reagují různě – některé ruší cesty, jiné radí zaměstnancům, aby odstraňovali aplikace sociálních sítí nebo se přihlásili do programu Global Entry, který urychluje vstupní procedury. V technologickém sektoru se objevují případy, kdy zaměstnanci musí nosit s sebou doklady jako výplatní pásky nebo oddací listy, aby prokázali své zázemí. Podle jednoho právníka britské společnosti jsou tato pravidla sice v zásadě dlouhodobě známá, ale až nyní jsou důsledně uplatňována. „V praxi se pozornost soustředí na digitální zařízení,“ říká. Obavy přesahují USA – přichází efekt zrcadlení Znepokojení se neomezuje jen na Spojené státy. Alexander nyní plánuje cestu do Velké Británie a hodlá se připravit stejně důkladně jako při cestě do Brazílie nebo USA. „Musím udělat úplně to samé,“ říká. Změna atmosféry v USA totiž ovlivňuje i postoje jiných států, které zpřísňují svá doporučení a zvažují reciproční opatření. Velká Británie a Německo již aktualizovaly svá cestovní varování, která nyní upozorňují na riziko zadržení i v případě drobných přestupků. Výsledkem je atmosféra zvýšené nedůvěry a právní nejistoty, která dopadá na jednotlivce, univerzity i firmy.