Dnes o tom informovalo ministerstvo financí. Deficit ke konci dubna je čtvrtý nejhlubší od vzniku Česka, loni byl ve stejném období 153,1 miliardy korun. Podle ministra financí Zbyňka Stanjury k meziročnímu zlepšení přispěly dopady konsolidačního balíčku a hospodářský růst.Příjmy státního rozpočtu ke konci dubna dosáhly 622,7 miliardy korun, meziročně se zvýšily o 5,2 procenta. K jejich nárůstu přispělo zejména vyšší inkaso daní, naopak příjmy z Evropské unie se meziročně snížily o 7,1 miliardy korun na 39,4 miliardy korun. Rozpočtové výdaje se proti prvním čtyřem měsícům loňského roku zvýšily o 0,5 procenta na 748,8 miliardy korun.„Na příjmové straně se pozitivně projevují změny nastartované loni vládním ozdravným balíčkem v kombinaci s růstem ekonomiky, výdajová strana rozpočtu zůstává umírněná,“ řekl Stanjura. Upozornil, že ve srovnání s rokem 2023, kdy ještě konsolidační balíček neplatil, se dubnové saldo rozpočtu zlepšilo o 74 miliard korun.„I přesto, že se plnění státního rozpočtu vyvíjí o poznání lépe než v minulém roce, je potřeba nadále pokračovat v konsolidaci veřejných financí, která se sice začíná projevovat zvýšeným daňovým inkasem, nicméně nastavení konsolidace jako takové není dostatečné,“ uvedla analytička Raiffeisenbank Tereza Krček. Zatím je podle ní obtížné předvídat, zda se podaří splnit plánovaný celoroční schodek 241 miliard korun.Stanjura rovněž uvedl, že dubnové prohloubení schodku proti březnu je obvyklé. „Duben je měsíc, do kterého se mimo jiné promítá i vracení části záloh na daně poplatníkům, kteří podávají daňové přiznání v březnu,“ řekl.To potvrdil i analytik Komerční banky Jaromír Gec. „Z hlediska sezonnosti patří duben tradičně spíše mezi slabší měsíce. Letošní dubnové meziměsíční prohloubení schodku o 34,9 miliardy korun je ovšem méně výrazné než loni a zhruba na úrovni roku 2023,“ uvedl.Z daňových příjmů nejdynamičtěji rostl výběr daně z příjmů fyzických osob, který se zvýšil o 15,3 procenta na 53,1 miliardy korun. K jeho zvýšení přispěl podle ministerstva financí růst mezd a platů, ale také zrušení některých slev na dani nebo snížení hranice pro vyšší sazbu daně z příjmu. Růst mezd přispěl i k vyšším odvodům povinného pojistného, které se meziročně zvýšily o 7,2 procenta na 260,4 miliardy korun.Inkaso daně z přidané hodnoty se proti loňsku zvýšilo o 8,5 procenta na 131,1 miliardy korun. Podle ministerstva financí růst souvisí se zvyšováním spotřeby domácností. Na spotřebních daních se vybralo 50,7 miliardy korun, meziročně o 5,4 procenta víc. K růstu přispělo zvýšení sazby daní z tabákových výrobků a z lihu. Inkaso daně z příjmu právnických osob přineslo do rozpočtu 46,6 miliardy korun, což znamenalo meziroční nárůst o 5,8 procenta.Hlavní výdajovou položkou byly tradičně sociální dávky, na kterých stát vyplatil 312,9 miliardy korun, meziročně o 2,9 procenta víc. Z této částky tvořily 242,9 miliardy korun výplaty důchodů, jejich objem se meziročně zvýšil o 1,4 procenta. Na obsluhu státního dluhu šlo 28 miliard korun, o 23,3 procenta víc než loni.Kapitálové výdaje do konce dubna dosáhly 43,6 miliardy korun, proti loňsku se snížily o 20,8 procenta. Za poklesem podle ministerstva stojí zejména nižší financování společných programů Česka a Evropské unie, které kleslo o 9,2 miliardy korun. O 7,7 miliardy korun se meziročně snížily investiční nákupy ministerstva obrany, což je dáno nepravidelným financováním armády.V letošním roce by měl stát hospodařit s příjmy 2,086 bilionu korun a s výdaji 2,327 bilionu korun. Naplánovaný schodek činí 241 miliard korun. Loni skončil rozpočet v deficitu 271,4 miliardy korun. Byl to nejlepší výsledek od začátku pandemie covidu-19, ale zároveň pátý nejhlubší schodek v historii Česka.Chcete využít této příležitosti?Hospodaření státního rozpočtu :leden – dubensaldo2011-67.5032012-44.7482013-16.540201426.5582015-375201630.5202017627320187752019-29.6842020-93.7512021-191.9892022-100.1012023-200.0202024-153.1272025-126.087<!– DIP popup–>Brusel – Spotřebitelské ceny v eurozóně se v dubnu meziročně zvýšily o 2,2 procenta, což je stejným tempem jako v předchozím měsíci. Inflace tak zůstala mírně nad dvouprocentním cílem Evropské centrální banky . Vyplývá to z rychlého odhadu, který dnes zveřejnil unijní statistický úřad Eurostat. Analytici v anketě agentury Reuters předpovídali, že inflace klesne na 2,1 procenta.Inflaci v dubnu tlačily vzhůru zejména ceny služeb, kde meziroční růst zrychlil na 3,9 procenta z 3,5 procenta v předchozím měsíci. Ceny energií se však v dubnu meziročně snížily, a to o 3,5 procenta. Jejich pokles tak zrychlil z březnového jednoho procenta.Meziměsíčně se spotřebitelské ceny v zemích používajících euro v dubnu podle rychlého odhadu zvýšily o 0,6 procenta. Údaje za celou Evropskou unii rychlý odhad neobsahuje, nejsou v něm tedy ani data za Českou republiku.ECB v dubnu podle očekávání snížila základní úrokové sazby o další čtvrtinu procentního bodu. Banka se uvolňováním měnové politiky snaží podpořit hospodářský růst v eurozóně. ECB zahájila snižování úrokových sazeb loni v červnu. Svou depozitní sazbu od té doby zredukovala sedmkrát, vždy o čtvrt procentního bodu. Nyní je tato sazba na 2,25 procenta.Ekonomové podle agentury Reuters považují za velmi pravděpodobné, že ECB příští měsíc opět přikročí k redukci úrokových sazeb. Ve druhé polovině letošního roku pak počítají s minimálně jedním dalším snížením úroků.Vyhlídky na další snižování úroků podporuje obchodní napětí spojené s celní politikou amerického prezidenta Donalda Trumpa, které by mohlo podkopat hospodářský růst a přispět k poklesu inflace v eurozóně. Toto obchodní napětí už vedlo mimo jiné k poklesu cen ropy a k posílení kurzu eura vůči americkému dolaru.Analytik Bert Colijn ze společnosti ING uvedl, že inflace v eurozóně zůstává na cestě k cíli ECB, což podle něj „ospravedlňuje pokračující opatrné uvolňování měnové politiky“. „Obchodní chaos zatím působí na eurozónu dezinflačně, ceny energií klesají,“ dodal. Upozornil nicméně, že další vývoj je velmi nejistý. „Změny ve světovém obchodě by mohly mít výrazné inflační vlivy,“ varoval.Meziroční míra inflace v zemích eurozóny – v procentech podle harmonizovaného indexu spotřebitelských cen: duben 2024listopad 2024prosinec 2024leden 2025únor 2025březen 2025duben 2025Eurozóna2,42,22,42,52,32,22,2Belgie4,94,84,44,44,43,63,1Estonsko3,13,84,13,85,14,34,4Finsko0,61,71,61,71,51,82,0Francie2,41,71,81,80,90,90,8Chorvatsko4,74,04,55,04,84,33,9Irsko1,60,51,01,71,41,82,0Itálie0,91,51,41,71,72,12,1Kypr2,12,23,12,92,32,11,3Litva0,41,11,93,43,23,73,6Lotyšsko1,12,33,43,13,73,54,1Lucembursko3,01,11,62,41,91,51,7Malta2,42,11,81,82,02,12,5Německo2,42,42,82,82,62,32,2Nizozemsko2,63,83,93,03,53,44,1Portugalsko2,32,73,12,72,51,92,1Rakousko3,41,92,13,43,43,13,3Řecko3,23,02,93,13,03,12,7Slovensko2,43,63,24,24,14,23,9Slovinsko3,01,62,02,31,92,22,3Španělsko3,42,42,82,92,92,22,2