Společnosti snižují výdaje a odstavují vrtné soupravy navzdory slibu Donalda Trumpa „uvolnit“ těžbu. Americký ropný sektor čelí kombinovanému tlaku klesajících cen ropy a rostoucích nákladů způsobených obchodní politikou Donalda Trumpa. Tento vývoj nutí společnosti k zásadnímu přehodnocení plánů a ukončování vrtných aktivit, což vyvolává obavy z konce desetiletého břidlicového boomu, který přetvořil USA v globálního energetického lídra. Situaci dále zhoršilo nečekané rozhodnutí kartelu OPEC+ navýšit produkci ropy, které zvýšilo tlak na ceny a přispělo k obavám z opakování cenové války. Výsledkem je pokles důvěry mezi producenty, snížení investic a náznaky blížící se kontrakce těžby. První pokles těžby za deset let mimo pandemii Podle analytiků ze společnosti S&P Global Commodity Insights klesne těžba ropy v USA v příštím roce o 1,1 % na 13,3 milionu barelů denně. Tento pokles by byl prvním meziročním propadem produkce za poslední dekádu, nepočítáme-li pandemický výpadek v roce 2020. Cena americké ropy zakončila týden na 61,53 dolarech za barel, což představuje 23% pokles oproti letošnímu maximu. Vzhledem k tomu, že většina producentů podle průzkumu Fedu v Dallasu potřebuje k dosažení ziskovosti cenu alespoň 65 dolarů za barel, se stále více společností přizpůsobuje novým podmínkám. Clay Gaspar, šéf společnosti Devon Energy, investorům otevřeně přiznal, že sektor čelí nejistotě: „V tuto chvíli jsme v pohotovosti. Všechno je možné.“ Podobně Herbert Vogel z SM Energy označil heslo odvětví za „vydržet“ – což odráží defenzivní nastavení firem. Úspory, propouštění a odklon od těžby Trend potvrzují i čísla: počet aktivních ropných vrtů v USA podle dat společnosti Baker Hughes minulý týden klesl na 553, což je nejen méně než v předchozím týdnu, ale i o 26 méně než před rokem. Mnohé společnosti již snižují počty souprav a zahájily sérii propouštění. Chevron a BP oznámily snížení počtu zaměstnanců o 15 000 lidí celosvětově, i když v USA zatím zůstává zaměstnanost relativně stabilní. Rozpočty na kapitálové výdaje se ztenčují. Podle Enverus snížilo 20 největších producentů, s výjimkou Chevronu a ExxonMobilu, své investice do roku 2025 přibližně o 1,8 miliardy dolarů, tedy o 3 %. Occidental Petroleum už snížil počet vrtných souprav o dvě, zatímco Travis Stice z Diamondback Energy investorům oznámil, že USA pravděpodobně již dosáhly těžebního vrcholu. Podle bývalého šéfa Pioneer Natural Resources Scotta Sheffielda může pokles ceny ropy na 50 dolarů znamenat úbytek až 300 000 barelů denně – což je více než denní produkce menších členů OPEC. Saúdská Arábie podle něj zvýšením produkce usiluje o znovuzískání tržního podílu, a pokud ceny zůstanou nízko, má šanci tohoto cíle dosáhnout během pěti let. Drahé suroviny a tlak investorů mění strategii firem Vliv má i Trumpova celní politika, která zvýšila ceny vstupních materiálů, zejména oceli a hliníku – klíčových surovin pro ropný průmysl. Cena oceli používané k obložení vrtů vzrostla během posledního čtvrtletí o 10 %, což dále zvyšuje náklady na těžbu. Firmy na to reagují přísnou kontrolou nákladů a snahou udržet volný peněžní tok pro dividendy a splátky dluhů. Vicki Hollub z Occidental Petroleum uvedla, že i když nemohou ovlivnit makroekonomické faktory, mohou ovlivnit vlastní reakci. Doug Lawlor z Continental Resources očekává „odliv kapitálu“ a předpokládá další úsporná opatření v nadcházejících měsících. V tomto prostředí se podle Jima Rogerse z Petrie Partners stávají dividendy klíčovým ukazatelem odolnosti firem: „Musíte se soustředit na dividendy, v tomto prostředí jsou nedotknutelné.“ Tlak investorů z Wall Street nutí firmy upřednostnit finanční disciplínu před růstem a rozvojem. Energetická dominance USA na rozcestí Tato situace zásadně ohrožuje koncept „energetické dominance“, který Trump prosazoval jako pilíř své politiky. I přes rekordní produkci dosaženou za prezidentství Joea Bidena se sektor začíná smršťovat. Břidlicová revoluce, která pomohla USA omezit závislost na OPEC, stimulovat zaměstnanost a zlepšit obchodní bilanci, naráží na své limity. Pokud se ceny ropy udrží pod úrovní ziskovosti, hrozí dlouhodobé utlumení americké produkce, a s tím i geopolitická ztráta vlivu. Současné dění ukazuje, že strategické cíle Spojených států v oblasti energetiky nelze oddělit od globálních trhů ani domácí obchodní politiky.