Americký prezident Donald Trump v sobotu prohlásil, že během obchodních jednání mezi USA a Čínou ve švýcarské Ženevě bylo dosaženo „velkého pokroku“. Přestože konkrétní výsledky zatím zveřejněny nebyly, Trumpův příspěvek na Truth Social naznačuje, že obě strany se dohodly na několika důležitých bodech a směřují k „resetování vztahů“. Jednání vedli na americké straně ministr financí Scott Bessent a obchodní zástupce Jamieson Greer, za Čínu se účastnil vicepremiér He Lifeng. Podle státní televize CCTV proběhla jednání v konstruktivním duchu. Čínská agentura Xinhua je označila za „důležitý krok“ k řešení sporu, ale upozornila, že trvalé řešení si vyžádá čas a strategickou trpělivost. Cla stále dusí obchod a zvyšují inflaci Dopad vysokých cel na obě ekonomiky je již zřejmý. Spojené státy zavedly clo ve výši minimálně 145 % na většinu čínského dovozu, zatímco Čína uplatňuje 125% clo na americké zboží. Výsledkem je dramatický pokles obchodu. Americký HDP zaznamenal první čtvrtletní pokles od začátku roku 2022, protože dovozci se předzásobili zbožím ještě před účinností cel. Podle Goldman Sachs (GS) by se v důsledku obchodní války mohl klíčový inflační ukazatel v USA do konce roku zdvojnásobit na 4 %. Trump sice v pátek naznačil možnost snížení cel na 80 %, ale zároveň trvá na tom, aby se Čína více otevřela americkým firmám. Čína rovněž pod tlakem Zatímco americké spotřebitele trápí vyšší ceny, čínská ekonomika čelí prudkému zpomalení vývozu. V dubnu klesl čínský export do USA meziročně o 21 %, zatímco průmyslová výroba se propadla nejrychleji za posledních 16 měsíců. Peking tak čelí sílícímu tlaku, aby přijal další stimulační opatření. Očekává se, že celkový dovoz do USA ve druhé polovině roku klesne o 20 %, přičemž podle JPMorgan by dovozy z Číny mohly poklesnout až o 80 %. To by mohlo dlouhodobě změnit globální dodavatelské řetězce. Další jednání a geopolitické otázky Jednání mají pokračovat i v neděli a zatím není jasné, zda se podaří dosáhnout konkrétní dohody. Bessent již dříve upozornil, že aktuální schůzka je spíše počátkem deeskalace než její korunou. Přesto vyvolala naději na zmírnění obchodního napětí. Trump rovněž zmínil, že v rámci rozhovorů plánuje otevřít případ Jimmyho Laie, hongkongského vydavatele čelícího obviněním z ohrožení národní bezpečnosti. Zda byl tento bod skutečně předmětem diskuse, však zatím potvrzeno nebylo. Závěr aktuálního vývoje obchodních jednání mezi Spojenými státy a Čínou ukazuje na opatrný návrat k dialogu, ale zároveň podtrhuje hlubokou strukturální roztržku, která mezi oběma ekonomikami panuje. Přestože prezident Donald Trump hovoří o „velkém pokroku“ a obě strany potvrzují konstruktivní atmosféru v Ženevě, je zřejmé, že cesta k trvalému urovnání obchodního konfliktu bude ještě dlouhá a složitá. Zprávy o pokračujících jednáních ukazují, že administrativa USA je sice připravena částečně snížit cla – z dosavadních 145 % na potenciálních 80 % – ale podmínkou je otevření čínského trhu pro americké firmy. Čína mezitím čelí sílícímu tlaku zpomalujícího exportu i výroby, a proto se rovněž snaží zmírnit napětí. Obojí však naráží na odlišné ekonomické priority a geopolitické zájmy, které nelze vyřešit během jednoho víkendu. Ekonomické důsledky celní války už jsou přitom zcela hmatatelné: pokles amerického HDP, růst inflace, výrazné zdražení zboží i snížení objemu obchodní výměny. V případě Číny dochází k dramatickému propadu vývozu do USA a oslabení průmyslové aktivity. Obě země si tak vynuceně uvědomují, že konfrontační kurz má své tvrdé limity. I když je ještě příliš brzy na konkrétní závěry, ženevské rozhovory naznačily ochotu jednat a vytvořily prostor pro další technická jednání. Dlouhodobý reset vztahů bude vyžadovat nejen trpělivost, ale také ochotu obou stran přistoupit ke kompromisům. Zda dojde k udržitelnému uvolnění napětí, nebo zda se jednání zadrhnou na dílčích požadavcích, ukáží následující týdny. Pro globální trhy i obě ekonomiky však platí jediné: v sázce je mnohem více než jen celní sazby.