Globální výrobní sektor čelí v roce 2025 rostoucímu tlaku, jehož hlavním spouštěčem jsou nově zavedená cla Spojenými státy pod vedením prezidenta Donalda Trumpa. Série nejnovějších dat o vývoji indexů nákupních manažerů (PMI) z Asie, Evropy a Ameriky ukazuje jasný obrázek: výrobní aktivita zpomaluje, nálada podniků se zhoršuje a ekonomická nejistota narůstá. Navzdory snahám některých vlád o stabilizaci prostředí jsou důsledky obchodní války zjevné a zasahují i firmy, které dříve působily v relativním bezpečí. Zatímco některé ekonomiky, jako Indie, si dokázaly udržet pozitivní vývoj, většina průmyslových center vykazuje známky oslabení. Jednotlivé podniky váhají s většími investicemi, protože neví, zda obchodní podmínky nezmění další vlna cel nebo změna postojů americké administrativy. Tato opatrnost se následně promítá do objemu výroby i objednávek, což vede k poklesům napříč klíčovými trhy. Asie i USA zaznamenávají výrazný pokles výrobní aktivity V Asii přinesly poslední dubnové zprávy tvrdé údaje. Výrobní indexy v zemích jako Jižní Korea a Tchaj-wan prudce klesly kvůli oslabení zahraniční poptávky a omezování výroby. Podobný vývoj se odehrál i v jihovýchodní Asii, konkrétně v Thajsku, Malajsii a Indonésii. Tyto trhy se snaží vyrovnat s přesměrováním globálních dodavatelských řetězců a slabšími exportními možnostmi. Ve Spojených státech došlo v dubnu k největšímu poklesu výrobní aktivity za posledních pět měsíců, což je důsledek narůstajících nákladů a změn v globálním obchodu. V kombinaci s údaji z Číny, která zaznamenala nejhlubší výrobní recesi od prosince 2023, je zřejmé, že dvě největší ekonomiky světa zápasí s následky nové vlny protekcionismu. Výsledky potvrzují i data JPMorgan Global Manufacturing Index, který v dubnu klesl na nejnižší hodnotu od října 2022. Zatímco v některých regionech, zejména v eurozóně, došlo k mírnému zlepšení – tamní výrobní PMI dosáhl 32měsíčního maxima – stále se pohybuje v pásmu kontrakce. K mírnému růstu došlo i v některých ukazatelích díky nižším nákupním cenám a současnému růstu prodejních cen, avšak analytici varují, že se může jednat pouze o krátkodobý efekt způsobený strukturálními změnami v toku zboží. Výrobní firmy čekají na jasné signály z Washingtonu Zástupci firem i ekonomové se shodují, že nejistota plynoucí z nestálosti celní politiky USA je hlavním faktorem, který brzdí plánování a rozhodování. Jak uvedl hlavní ekonom ING James Knightley, společnosti budou pravděpodobně i nadále vyčkávat s většími kroky, dokud nedojde k jasnému vymezení obchodního směru Spojených států. Obavy z globální recese zaznívaly i na dubnovém zasedání Mezinárodního měnového fondu ve Washingtonu, kde šéfka MMF Kristalina Georgieva upozornila, že pokud nejistota potrvá, mohlo by dojít k dalšímu zpomalení růstu světové ekonomiky. Podle ní mohou být dopady obchodní války dlouhodobé a nelze je zcela odstranit ani v případě nových bilaterálních dohod. V praxi se nejistota projevuje mimo jiné v tom, že podniky omezují expanzi, ruší některé projekty nebo přehodnocují své globální dodavatelské řetězce. Přesun výroby z Číny do jiných zemí není otázkou dnů – jak připomněl Gene Seroka, výkonný ředitel přístavu Los Angeles, přesměrování logistiky je časově i technicky náročný proces a může trvat týdny až měsíce, než se nový model ustálí. Tlak se zvyšuje i na rozvíjejících se trzích Zatímco rozvinuté ekonomiky hledají cesty, jak zmírnit dopady cel, rozvíjející se trhy čelí dalším komplikacím. V Jihoafrické republice PMI index klesl v dubnu na 44,7 bodu, což představuje šestý měsíc v řadě v pásmu kontrakce. Podobně se situace vyvíjí i v Brazílii, kde výrobní sektor zpomalil na nejnižší úroveň od prosince 2023. V Mexiku byl pokles ještě výraznější – dubnový PMI dosáhl hodnoty 44,8, nejnižší od února 2021, což naznačuje hluboký a trvající útlum. Zprávy z těchto zemí ukazují, že nejen USA, Čína či Evropa, ale i menší ekonomiky jsou zasaženy přerušením dodávek a narušením globálních obchodních toků. Alberto Ramos z Goldman Sachs upozorňuje, že důvěra podniků v Latinské Americe klesá kvůli vnějším rizikům i domácím výzvám. Důležité je však vnímat, že výrobní sektor zůstává extrémně citlivý na jakékoli změny celní politiky. Pokud by Trumpova administrativa dále stupňovala tlak, může dojít k dalšímu ochlazení světové produkce – i přes možné snahy o stabilizaci prostřednictvím nových dohod. Krátkodobá zlepšení, která některé PMI ukazatele zaznamenaly, mohou být zavádějící, pokud nedojde k trvalému zklidnění obchodního prostředí.