Klíčové body

Soud zrušil klíčová Trumpova cla založená na mimořádných pravomocích podle zákona IEEPA
Bílý dům zvažuje nové právní cesty, včetně zákonů z let 1930 a 1974
Finanční trhy zůstávají klidné, ale obchodní nejistota přetrvává

Přesto podle analytiků z Goldman Sachs (GS) neznamená verdikt konec celních opatření. Bílý dům má i nadále k dispozici celou řadu právních nástrojů, jak pokračovat v protekcionistickém kurzu, který v posledních měsících nabral na síle.

Trumpova administrativa už naznačila, že se proti rozhodnutí odvolá, a zároveň zvažuje další možnosti, jak obnovit či rozšířit celní režim, a to i bez opory ve zrušených ustanoveních. I přes soudní stopku tak může dojít k přeskupení strategií s cílem udržet tlak na zahraniční konkurenci, především na Čínu, Kanadu a Mexiko.

Verdikt ruší celní balík založený na mimořádných pravomocích

Rozhodnutí tří soudců v New Yorku zasáhlo celní balík, který byl zaveden na základě zákona o mezinárodních mimořádných ekonomických pravomocích (IEEPA). Tento právní rámec Bílý dům využil k zavedení 10% základního cla na všechny země, 20% cla na čínské zboží a 25% cla na dovozy z Kanady a Mexika, které nejsou v souladu s dohodou USMCA. Soud však shledal, že taková opatření nemají dostatečný právní základ.

Důležité ale je, že odvětvová cla, která byla uvalena například na ocel, hliník a automobily, zůstávají v platnosti. Tato opatření totiž vycházejí z jiného zákona – konkrétně z § 232 zákona o rozšiřování obchodu (Trade Expansion Act) – a nejsou předmětem současného verdiktu.

Znamená to, že Bílý dům má stále funkční nástroje, jak uvalovat cla, i když mu soud uzavřel jednu z důležitých cest. A právě tudy by se mohla ubírat nová strategie administrativy.

Záložní scénáře: zákon z roku 1974 a dočasná řešení

Jak upozorňuje Alec Phillips, hlavní politický ekonom Goldman Sachs, existuje několik méně známých, ale stále platných zákonů, které může prezident využít. Například § 122 zákona o obchodu z roku 1974 opravňuje hlavu státu jednat při ohrožení platební bilance USA. Tento nástroj umožňuje uvalit cla až do výše 15 %, a to bez nutnosti jakéhokoliv formálního vyšetřování nebo zdlouhavého procesu.

Problémem je, že takové opatření může trvat maximálně 150 dnů. Tento časový rámec by však mohl sloužit jako dočasný most, než se aktivuje § 301 téhož zákona, který už vyžaduje důkladnější vyšetřování, ale umožňuje neomezenou výši a délku trvání cel. Phillips odhaduje, že příprava takového postupu by trvala minimálně několik týdnů, ale pravděpodobně spíše několik měsíců.

Tento scénář by umožnil administrativě Trumpa elegantně přejít z neúspěšného pokusu přes IEEPA k právně stabilnějšímu režimu, který zároveň nabízí větší volnost v délce i rozsahu uvalených cel.

Strategie se mění, investoři míří od regionů k odvětvím

Goldman Sachs rovněž upozorňuje, že Trumpova administrativa se nyní může více soustředit na cla zaměřená na konkrétní produkty nebo sektory namísto cel vůči jednotlivým zemím. Vzhledem k právní nejistotě okolo IEEPA může být snazší – a méně kontroverzní – uvalit cla na základě sektorové příslušnosti. Ocel a hliník byly jen začátek. V hledáčku Bílého domu se podle Phillipse mohou ocitnout farmaceutika, polovodiče nebo elektronika.

Zároveň připomíná, že prezident Trump v první polovině roku 2025 právě na odvětvová cla příliš netlačil. Pokud se však ukáže, že v případě cel na konkrétní země má omezený manévrovací prostor, může tento přístup opět získat na síle.

Další, i když dosud nevyužitou možností, je § 338 obchodního zákona z roku 1930. Ten prezidentovi umožňuje uvalit cla až do výše 50 % na dovozy ze zemí, které diskriminují Spojené státy. Tento zákon nikdy v historii použit nebyl a nevyžaduje ani konzultaci s Kongresem, ani veřejné odůvodnění. Právě kvůli těmto extrémním pravomocím skupina demokratických zákonodárců již dříve navrhla jeho zrušení.

Zatímco obchodníci pečlivě sledují vývoj v oblasti celní politiky, finanční trhy zatím reagují klidně. Futures na index S&P 500 během čtvrtečního rána rostly o 0,30 %, podobně jako futures na Dow Jones a Nasdaq, které si připsaly 0,06 % a 0,24 %. To naznačuje, že investoři zatím nevidí bezprostřední hrozbu, nebo věří v kompromisní řešení.

V širším kontextu však přetrvává nejistota, která může ovlivnit sentiment v následujících týdnech. Pokud Bílý dům skutečně přikročí k využití alternativních právních cest a uvalí nová cla, může to vyvolat reakce nejen ze strany obchodních partnerů, ale i na trzích a v podnikatelském sektoru.

Přesto podle analytiků z Goldman Sachs neznamená verdikt konec celních opatření. Bílý dům má i nadále k dispozici celou řadu právních nástrojů, jak pokračovat v protekcionistickém kurzu, který v posledních měsících nabral na síle.Trumpova administrativa už naznačila, že se proti rozhodnutí odvolá, a zároveň zvažuje další možnosti, jak obnovit či rozšířit celní režim, a to i bez opory ve zrušených ustanoveních. I přes soudní stopku tak může dojít k přeskupení strategií s cílem udržet tlak na zahraniční konkurenci, především na Čínu, Kanadu a Mexiko.Verdikt ruší celní balík založený na mimořádných pravomocíchRozhodnutí tří soudců v New Yorku zasáhlo celní balík, který byl zaveden na základě zákona o mezinárodních mimořádných ekonomických pravomocích . Tento právní rámec Bílý dům využil k zavedení 10% základního cla na všechny země, 20% cla na čínské zboží a 25% cla na dovozy z Kanady a Mexika, které nejsou v souladu s dohodou USMCA. Soud však shledal, že taková opatření nemají dostatečný právní základ.Důležité ale je, že odvětvová cla, která byla uvalena například na ocel, hliník a automobily, zůstávají v platnosti. Tato opatření totiž vycházejí z jiného zákona – konkrétně z § 232 zákona o rozšiřování obchodu – a nejsou předmětem současného verdiktu.Znamená to, že Bílý dům má stále funkční nástroje, jak uvalovat cla, i když mu soud uzavřel jednu z důležitých cest. A právě tudy by se mohla ubírat nová strategie administrativy.Záložní scénáře: zákon z roku 1974 a dočasná řešeníJak upozorňuje Alec Phillips, hlavní politický ekonom Goldman Sachs, existuje několik méně známých, ale stále platných zákonů, které může prezident využít. Například § 122 zákona o obchodu z roku 1974 opravňuje hlavu státu jednat při ohrožení platební bilance USA. Tento nástroj umožňuje uvalit cla až do výše 15 %, a to bez nutnosti jakéhokoliv formálního vyšetřování nebo zdlouhavého procesu.Problémem je, že takové opatření může trvat maximálně 150 dnů. Tento časový rámec by však mohl sloužit jako dočasný most, než se aktivuje § 301 téhož zákona, který už vyžaduje důkladnější vyšetřování, ale umožňuje neomezenou výši a délku trvání cel. Phillips odhaduje, že příprava takového postupu by trvala minimálně několik týdnů, ale pravděpodobně spíše několik měsíců.Tento scénář by umožnil administrativě Trumpa elegantně přejít z neúspěšného pokusu přes IEEPA k právně stabilnějšímu režimu, který zároveň nabízí větší volnost v délce i rozsahu uvalených cel.Strategie se mění, investoři míří od regionů k odvětvímGoldman Sachs rovněž upozorňuje, že Trumpova administrativa se nyní může více soustředit na cla zaměřená na konkrétní produkty nebo sektory namísto cel vůči jednotlivým zemím. Vzhledem k právní nejistotě okolo IEEPA může být snazší – a méně kontroverzní – uvalit cla na základě sektorové příslušnosti. Ocel a hliník byly jen začátek. V hledáčku Bílého domu se podle Phillipse mohou ocitnout farmaceutika, polovodiče nebo elektronika.Zároveň připomíná, že prezident Trump v první polovině roku 2025 právě na odvětvová cla příliš netlačil. Pokud se však ukáže, že v případě cel na konkrétní země má omezený manévrovací prostor, může tento přístup opět získat na síle.Další, i když dosud nevyužitou možností, je § 338 obchodního zákona z roku 1930. Ten prezidentovi umožňuje uvalit cla až do výše 50 % na dovozy ze zemí, které diskriminují Spojené státy. Tento zákon nikdy v historii použit nebyl a nevyžaduje ani konzultaci s Kongresem, ani veřejné odůvodnění. Právě kvůli těmto extrémním pravomocím skupina demokratických zákonodárců již dříve navrhla jeho zrušení.Zatímco obchodníci pečlivě sledují vývoj v oblasti celní politiky, finanční trhy zatím reagují klidně. Futures na index S&P 500 během čtvrtečního rána rostly o 0,30 %, podobně jako futures na Dow Jones a Nasdaq, které si připsaly 0,06 % a 0,24 %. To naznačuje, že investoři zatím nevidí bezprostřední hrozbu, nebo věří v kompromisní řešení.V širším kontextu však přetrvává nejistota, která může ovlivnit sentiment v následujících týdnech. Pokud Bílý dům skutečně přikročí k využití alternativních právních cest a uvalí nová cla, může to vyvolat reakce nejen ze strany obchodních partnerů, ale i na trzích a v podnikatelském sektoru.