Hrozba zavedení nových amerických cel na dovoz mědi, kterou v únoru vyvolal americký prezident Donald Trump, nadále zásadně ovlivňuje globální trh s tímto klíčovým průmyslovým kovem. Obchodníci i výrobci se snaží předběhnout možné regulační změny a využívají vzniklých cenových rozdílů k realizaci mimořádně ziskových transakcí. Výsledkem je mimořádně vysoký objem dovozu mědi do Spojených států, který překonává obvyklé sezónní i historické standardy. Trump nařídil vyšetřování možného zavedení cel na dovoz mědi, a to v kontextu rostoucí strategické důležitosti tohoto kovu. Měď je nezbytná pro výrobu elektromobilů, elektrických sítí a stavebních konstrukcí, což z ní činí klíčový materiál pro budoucí infrastrukturu a energetickou transformaci. Ihned po oznámení Trumpova kroku začaly ceny na americké burze COMEX prudce růst a vytvořily značnou prémii oproti referenčním cenám na Londýnské burze kovů (LME). Rekordního maxima dosáhla cena mědi na COMEX 26. března, kdy vystoupala na 11 633 USD za tunu, což znamenalo prémiový rozdíl více než 1 570 USD za tunu oproti LME. Tento výrazný rozdíl vytvořil lukrativní arbitrážní příležitost, kterou globální obchodníci okamžitě začali využívat. Dodávky mědi do USA tak raketově vzrostly – v březnu činil dovoz více než 123 000 tun, zatímco v únoru to bylo jen 58 000 tun. Podle Sharon Ding, vedoucí oddělení základních materiálů v UBS Investment Research, lze mezi březnem a květnem očekávat dodatečné objemy mezi 250 000 a 300 000 tun, motivované právě touto cenovou nerovnováhou a nejistotou ohledně cla. Ding uvedla svá zjištění během konference Shanghai Metals Market během LME Week v Hongkongu. Většina mědi přichází ze skladů registrovaných na LME, jejichž zásoby se od poloviny února snížily téměř o 60 % na aktuálních 170 750 tun. Některé objemy byly dokonce odkloněny z Číny, což ukazuje, jak hluboko sahají dopady americké obchodní politiky do globálních dodavatelských řetězců. Přestože se prémie na COMEX snížila na přibližně 600 USD za tunu, odborníci se shodují, že i tato úroveň nadále představuje dostatečnou motivaci k přepravě mědi do USA. Marcus Garvey, vedoucí komoditní strategie ve společnosti Macquarie, zdůraznil, že „každý, kdo mohl poslat materiál do Spojených států, měl k tomu silný ekonomický důvod“ – a že tento trend pravděpodobně ještě nějaký čas potrvá. Jedním z nejvýraznějších projevů paniky je změna logistických strategií. Zatímco běžné dodávky mědi probíhají prostřednictvím kontejnerových lodí, kvůli časové flexibilitě a standardizaci objemů (kontejner obvykle pojme až 25 tun), současná situace vede obchodníky k využívání nákladních lodí, které směřují přímo do amerických přístavů bez zastávek a zkracují dobu přepravy z 40 dnů na přibližně 14. Podle datové společnosti Kpler dorazilo v březnu do USA 95 202 tun mědi přepravené nákladními loděmi, v dubnu to bylo 127 539 tun. V lednu a únoru to přitom bylo dohromady jen přibližně 88 000 tun. Výrazně také vzrostl objem z neobvyklých destinací – v březnu a dubnu dorazily zásilky 10 000 tun z Německa a 4 500 tun ze Španělska, ačkoliv tyto země běžně měď do USA vůbec nevyvážejí. Analytik Kpleru Ben Ayre předpokládá, že i v druhé polovině května dojde k dalším atypickým zásilkám, pokud zůstane rozdíl mezi cenami na COMEX a LME zachován. Dle jeho slov „existuje velmi silná motivace dovážet rafinovanou měď do USA“, protože rozdíl v cenách plně pokrývá logistické náklady i rizika. Trh s mědí se tak v posledních měsících stal mikrokosmem globální obchodní nervozity. Zatímco obchodníci se snaží maximalizovat zisk dříve, než případná cla vstoupí v platnost, americká vláda se potýká s tlakem na zajištění dostatečného množství mědi pro domácí potřeby v oblasti energetiky a dopravy. Celý vývoj zároveň ukazuje, jak rychle a dramaticky může obchodní politika změnit proud globálních dodávek, často během několika týdnů.