Obchodní den v úterý přinesl na trzích smíšené výsledky, které odrážejí rostoucí nejistotu kolem obchodní politiky Spojených států. Rozhodnutí prezidenta Donalda Trumpa odložit uvalení 50% cel na dovoz zboží z Evropské unie sice na první pohled vyvolalo pozitivní reakci na trzích futures, ale zároveň prohloubilo celkový zmatek, který jeho proměnlivé postoje způsobují. Investoři tak zůstávají opatrní, a to i přes krátkodobé zisky některých akciových indexů. Po prodlouženém víkendu v USA a Velké Británii se futures na americké indexy Nasdaq a S&P 500 odrazily výše o 0,9 %, podobně futures na britský FTSE přidaly 0,87 %. Tento nárůst byl reakcí na to, že Trump místo původního červnového termínu přesunul zavedení cel na 9. červenec. Zatímco tyto kroky přinesly krátkodobý optimismus, základní nejistota zůstává – zejména pokud jde o směřování obchodní politiky USA. Ostatní trhy, včetně asijsko-pacifického regionu, tak reagovaly spíše opatrně. Index MSCI mimo Japonsko klesl o 0,55 %, EUROSTOXX 50 futures o 0,15 %. Ekonomové varují, že i když dočasné ustoupení od cel může povzbudit obchodní aktivitu, nepředvídatelnost amerických kroků podkopává důvěru investorů. Aaron Chwee z OCBC připomněl, že hlavní obavy zůstávají: přetrvávající napětí v obchodních vztazích, vliv na globální růst a nejistota kolem měnové politiky. V tomto týdnu se trhy navíc soustředí na další zásadní události. Klíčová bude výsledková zpráva společnosti Nvidia, která má oznámit 65,9% meziroční nárůst tržeb za první čtvrtletí. Nvidia, jakožto lídr v oblasti umělé inteligence, bývá vnímána jako barometr technologického sektoru. Kromě toho se očekávají projevy několika představitelů Fedu a v pátek pak přijdou data o jádrové inflaci v USA měřené indexem PCE, která by mohla naznačit další směr vývoje úrokových sazeb. V Asii mezitím pokračoval tlak na akciové trhy. Japonský index Nikkei oslabil o 0,1 %, hongkongský Hang Seng o 0,18 % a čínský CSI300 ztratil 0,56 %. Znepokojení panuje také na dluhopisových trzích. Výnosy dlouhodobých státních dluhopisů po celém světě prudce vzrostly, což odráží obavy investorů z prohlubujících se rozpočtových deficitů v největších světových ekonomikách, zejména v USA a Japonsku. V úterý se však výnosy amerických dluhopisů stabilizovaly – dvouletý výnos se držel na 3,9787 %, desetiletý na 4,4773 %. Zatímco akcie hledají směr a dluhopisové výnosy kolísají, americký dolar ztrácí půdu pod nohama. Směřuje k pátému měsíčnímu poklesu vůči koši hlavních měn, což by znamenalo nejdelší takovou sérii od roku 2017. Euro se drží poblíž měsíčního maxima na úrovni 1,1379 USD, zatímco japonský jen je stabilní na 142,84 za dolar. Slábnoucí důvěra v americké aktivum je výsledkem kombinace Trumpovy nejednoznačné obchodní politiky, obav z rozpočtového deficitu a vysokého zahraničního dluhu USA. Ekonom Julius Baer David Meier k tomu dodal, že Spojené státy by se mohly nacházet na prahu změny měnového režimu, protože podmínky včetně nestabilní politiky, napjatých veřejných financí a vysokého zadlužení vytvářejí tlak na další oslabování dolaru. V takovém prostředí pak investoři hledají alternativní uchovatele hodnoty – například zlato, jehož cena letos vystoupala na rekordní úrovně. Přesto v úterý mírně zlevnilo o 0,3 % na 3 331,79 USD za unci. Vedle zlata se investoři poohlížejí také po dalších trzích. Cena ropy klesla, protože trh spekuluje nad tím, zda organizace OPEC+ na svém nadcházejícím zasedání rozhodne o zvýšení produkce. Futures na ropu Brent oslabily o 0,22 % na 64,60 USD za barel, zatímco americká WTI klesla o 0,33 % na 61,33 USD. Celkový obraz je takový, že i když jednotlivé indikátory nabízejí náznaky stability, nejistota přetrvává. Trhy balancují mezi krátkodobými reakcemi na politické změny a dlouhodobějšími obavami z fiskálního a geopolitického vývoje. Pro investory to znamená, že rozhodování zůstává složité a volatilita může v následujících týdnech ještě narůstat.