Ceny zlata ve čtvrtek během ranního asijského obchodování pokračovaly ve výrazném poklesu a propadly se na nejnižší úroveň za poslední dva týdny. Pokles ceny žlutého kovu odráží změnu sentimentu investorů, kteří v důsledku signálů o možném zmírnění obchodního napětí mezi Spojenými státy a jejich klíčovými partnery snižují svou poptávku po tradičních bezpečných aktivech. Optimismus ohledně vyjednávání o clech oslabuje roli zlata jako ochrany před nejistotou, což tlačí jeho cenu dolů již třetí obchodní den po sobě. K 06:10 středoevropského letního času klesla cena spotového zlata o 1,5 % na 3 240,30 USD za unci, což představuje nejnižší úroveň od 16. dubna. Futures na zlato s červnovou expirací ztratily ještě více – propadly se o 2,1 % na 3 248,64 USD za unci. Investoři tak nadále opouštějí zlato, přestože se jen před několika týdny obchodovalo na rekordních maximech. Změnu nálady na trzích spustily nové informace o přístupu administrativy prezidenta Donalda Trumpa k obchodním vztahům. Trump ve středu oznámil, že Spojené státy by mohly uzavřít „potenciální“ obchodní dohody s několika významnými partnery, včetně Indie, Jižní Koreje a Japonska. Ve stejné době čínská státní média potvrdila, že americká vláda oslovila Peking s cílem obnovit obchodní rozhovory. Tato gesta vyvolala naději, že obchodní válka mezi USA a Čínou by mohla začít ustupovat, což zmenšilo tlak na investory hledající útočiště ve zlatě. Pozitivní sentiment posílil také fakt, že Trump v úterý podepsal dva exekutivní příkazy, které mají zmírnit dopad cel na automobilový sektor. Trhy to vyhodnotily jako signál, že administrativa je ochotna ustoupit od nejtvrdších postojů. V důsledku toho se investoři začali vracet k rizikovějším aktivům, zatímco zájem o zlato, jakožto bezpečný přístav v bouřlivých časech, citelně ochladl. Z dalších drahých kovů zaznamenalo stříbro pokles o 1,3 % na 32,115 USD za unci. Platina zlevnila o 0,7 % na 963,65 USD za unci. Tento pokles napříč segmentem drahých kovů potvrzuje, že na trzích dochází ke změně očekávání, zejména pokud jde o budoucnost obchodní politiky USA. Kromě geopolitického vývoje hrála roli i makroekonomická data z USA. Středeční zpráva ukázala, že americká ekonomika v prvním čtvrtletí nečekaně poklesla o 0,3 %. Jedná se o první meziroční pokles HDP po třech letech, a to i přes silnou spotřebu domácností. Slabé ekonomické výsledky by mohly podpořit argumenty pro snížení úrokových sazeb ze strany Federálního rezervního systému, nicméně Fed zatím zůstává opatrný a preferuje vyčkávací strategii. Index amerického dolaru zároveň posílil o 0,3 %, což přidalo další tlak na ceny zlata. Silnější dolar totiž zdražuje nákup zlata pro zahraniční investory, čímž dále snižuje poptávku. Investoři nyní netrpělivě očekávají zveřejnění měsíční zprávy o zaměstnanosti mimo zemědělský sektor, která by mohla ovlivnit další vývoj měnové politiky Fedu. Na rozdíl od drahých kovů se komoditní trh s mědí vyvíjel ve čtvrtek opačným směrem. Ceny mědi vzrostly díky optimistickému výhledu na zmírnění napětí mezi USA a Čínou. Čína je největším světovým dovozcem mědi, a jakékoli známky zlepšení vztahů s USA proto podporují růst cen tohoto průmyslového kovu. Benchmarkové futures na měď na Londýnské burze kovů stouply o 0,5 % na 9165,05 USD za tunu, zatímco červencové futures posílily na 4,6365 USD za libru. Obchodování s mědí však bylo omezené kvůli svátečním uzávěrám většiny asijských trhů, včetně čínského. I přesto růst cen mědi kontrastuje s vývojem drahých kovů a poukazuje na to, jak moc sentiment investorů ovlivňují geopolitické zprávy. Zlato tak aktuálně bojuje s kombinací faktorů, které podkopávají jeho tradiční roli ochranného aktiva. Optimismus ohledně vyjednávání, stabilní dolar a slabá makrodata z USA vytvořily prostředí, kde ceny zlata klesají navzdory nejistotám. Klíčové bude, zda se případná obchodní dohoda mezi Washingtonem a Pekingem skutečně zhmotní – a jak na to zareaguje trh s drahými kovy v následujících týdnech.