Ceny zlata se v pondělí v asijském obchodování ocitly pod mírným tlakem, když trh reagoval na překvapivý krok amerického prezidenta Donalda Trumpa, který o víkendu oznámil odklad plánovaných 50% cel na zboží z Evropské unie. Tato úleva na trzích způsobila pokles poptávky po zlatě, tradičně vnímaném jako bezpečný přístav v obdobích nejistoty. Přesto se propad cen udržel v mezích, zejména díky oslabujícímu dolaru a pokračujícímu výprodeji státních dluhopisů, které poukazují na hlubší problémy v americké ekonomice. Spotová cena zlata klesla o 0,2 % na 3 349,45 USD za unci, zatímco červnové futures se snížily o 0,5 % na 3 376,91 USD/unci. I přes tento pokles si zlato v posledních týdnech udržuje relativně silnou pozici. Začátkem měsíce dokonce překonalo rekordní hranici 3 500 USD za unci. Tento růst byl do značné míry tažen geopolitickým napětím, obavami z recese a nevyzpytatelnou obchodní politikou Spojených států. Trumpovo nedělní oznámení, že prodlouží lhůtu pro zavedení cel do 9. července, následovalo po jeho páteční výhrůžce uvalením 50% cla na evropské zboží od začátku června. Po telefonátu s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou prezident změnil tón a vyjádřil ochotu pokračovat v jednáních. Tento obrat byl přijat s úlevou zejména na trzích orientovaných na riziko, zatímco poptávka po zlatě, které často těží z geopolitické nejistoty, oslabila. Zároveň ale investoři zůstávají opatrní. V letošním roce se opakovaně ukazuje, že Trumpova rétorika ohledně celních opatření je proměnlivá a často mění směr během několika dní. Právě tato nečitelnost a volatilita v politickém rozhodování podporují v delším horizontu zájem o drahé kovy jako formu ochrany proti nepředvídatelným ekonomickým otřesům. Zatímco zlato mírně ztrácelo, jiné kovy se vydaly opačným směrem. Futures na platinu vzrostly o 0,7 % na 1 095,90 USD za unci a stříbro posílilo o 0,3 % na 33,690 USD za unci. Tyto pohyby podpořil také oslabený americký dolar, který se během asijského obchodování propadl o 0,3 %. Slabší dolar obvykle zvyšuje atraktivitu komodit denominovaných v dolarech pro držitele jiných měn. Vývoj dolaru je v posledních týdnech výrazně ovlivněn narůstajícími obavami o fiskální stabilitu Spojených států. Rostoucí zadlužení, slabé výsledky z aukcí státních dluhopisů a snížená důvěra v politickou kontinuitu americké ekonomiky vedou k tomu, že investoři hledají alternativy. Ty často nacházejí právě ve zlatě, stříbře či jiných komoditách. Do hry vstoupil i prezident minneapoliského Fedu Neel Kashkari, který varoval před rizikem stagflace – tedy kombinace vysoké inflace a stagnujícího růstu. Podle něj by mohly Trumpovy celní kroky vést právě k tomuto negativnímu scénáři. Zároveň uvedl, že Fed pravděpodobně ponechá úrokové sazby beze změny až do září, což je v ostrém kontrastu s předchozími očekáváními, že centrální banka bude reagovat agresivněji. Kashkariho komentáře měly značný dopad na tržní psychologii. Upozornění na možné stagflační prostředí, doprovázené vysokým zadlužením a fiskálními riziky, posiluje v investorech obavu z dlouhodobé nestability. Tato atmosféra je živnou půdou pro uchýlení se k bezpečným aktivům, a i když ceny zlata dočasně klesly, celkový výhled zůstává pro tento kov stále relativně pozitivní. Trumpův nový termín – 9. červenec – se přitom netýká jen Evropy. Měl by být klíčový i pro další obchodní vztahy s hlavními partnery USA. Z pohledu investorů je to další datum, které přinese potenciální zvraty a možná i prudké pohyby na trzích. Očekávání nových cel, například i na chytré telefony dovážené do USA, zvyšují napětí. To vše vytváří prostředí, ve kterém i krátkodobé změny mohou ovlivnit strategické rozhodování obchodníků a spekulantů.