Změnil přístup spotřebitelů ke kávě. A právě na tuto značku se dnes zaměříme.

Na dnešní den (ovšem v roce 1973) se datuje otevření prvních poboček legendární kavárenské sítě Strabucks (SBUX), která cestu k poměrně vysoce kvalitní kávě široké veřejnosti průměrných Američanů. Následně se řetězec rozrostl prakticky do celého světa.

Při průřezu historií ale vidíme, že se na dnešní den datuje samozřejmě ještě o mnoho více událostí:

• 451 – Římské vojsko pod velením Flavia Aetia porazilo hunského vládce Attilu v bitvě na Katalaunských polích.
• 1632 – Anglický král Karel I. vydal listinu, kterou propůjčil Cæciliu Calvertovi, 2. baronovi z Baltimore, území v Severní Americe. Formálně tak vznikla kolonie a pozdější americký stát Maryland.
• 1837 – Královna Viktorie nastoupila na britský trůn.
• 1863 – Západní Virginie byla přijata jako 35. stát USA.
• 1877 – Alexander Graham Bell instaloval první komerční telefonní síť (Hamilton v kanadském Ontariu).
• 1960 – Mali a Senegal se stali nezávislými státy.
• 1963 – Mezi Spojenými státy a SSSR byla zavedena tzv. „horká linka“.
• 2003 – Oznámeno založení nadace Wikimedia Foundation.

A nyní se už klasicky přesuneme do světa byznysu a ekonomiky:

• 1975 – Filmový snímek Čelisti zaznamenal obrovský úspěch a stanovil nová měřítka pro přístup filmového průmyslu k marketingu a distribuci.
• 2005 – Společnost Walt Disney Company oznámila akvizici studia Pixar Animation Studios, která nakonec změnila schopnosti společnosti Disney v oblasti animace a vyústila v úspěšnou spolupráci, například v sérii Toy Story.
• 2011 – Google spustil sociální síť Google+, jejímž cílem bylo konkurovat ostatním platformám, jako jsou Facebook a Twitter. Ta ovšem později zanikla.
• 2018 – Akcionáři společností Disney a 21st Century Fox schválili dohodu o fúzi obou společností, která vedla k tomu, že společnost Disney od Foxu převzala několik zábavních aktiv.
• 2019 – Facebook oznámil plány na spuštění vlastní digitální měny Libra (nyní známé jako Diem), které čelily značným regulačním problémům a kontrolám. Projekt následně rovněž dostal stopku.

S více než 30 tisíci kavárnami po celém světě se Starbucks (SBUX) stal více než jen známou značkou. Od svých ikonických šálků, často zdobených chybně napsanými jmény, až po espresso v nich, se Starbucks za posledních 50 let katapultoval z jednoho obchodu se zrnkovou kávou v Seattlu na rozsáhlý podnik s ročním obratem kolem 100 miliard dolarů.

Téměř dvě třetiny veškeré kávy prodané v kavárnách v USA pochází právě ze Starbucksu. Tato impozantní expanze se však neobešla bez určitých bolestí. S více než 14 000 provozovnami jen ve Spojených státech se Starbucks příliš rozrostl. Příliš vysoký počet prodejen vedl k menšímu počtu transakcí v jednotlivých obchodech. Aby to společnost kompenzovala, zvýšila ceny. Příliš rychlé nebo příliš časté zdražování však může zákazníky odradit.

Píše se rok 1973. Přátelé z vysoké školy Zev Siegel, Jerry Baldwin a Gordon Bowker se rozhodnou podnikat v oblasti kávy. Svého mentora našli v Alfredu Peetovi, zakladateli společnosti Peet’s Coffee a člověku, který se zasloužil o rozšíření pražení kávy na zakázku do USA.

Podle Zeva Siegela znal kávový průmysl zevnitř i zvenčí, zejména pak jeho gurmánskou část. V té době byl nejvzdělanějším odborníkem na kávu v zemi.

S Peetovou pomocí si tedy tři přátelé v roce 1971 otevřeli Starbucks, obchod se zrnkovou kávou a pražírnu na slavném trhu Pike Place Market v Seattlu. Peet mladým podnikatelům poskytoval pražená kávová zrna a spojoval je se zprostředkovateli kávy do doby, než si mohli zřídit vlastní pražírnu a obstarávat si zrna sami.

Během prvního desetiletí otevřeli zakladatelé v Seattlu dalších pět provozoven. V této chvíli si současní konzumenti kávy mohli všimnout výrazné absence: skutečných kávových nápojů. To je věc, která se týká kávové kultury 70. let: mimo domov vlastně neexistovala.

Neexistovaly žádné kavárny. Nebyla ani velká poptávka po nápojích na bázi espressa. Až do roku 1980 nikdo neočekával, že by si mohl dát nápoj v kavárně Starbucks.

Společnost Starbucks se zpočátku soustředila na to, aby spotřebitelům, kteří jsou zvyklí spíše na instantní kávu nebo kávu v plechovce, přinesla vysoce kvalitní zrnkovou kávu. To se však změnilo s příchodem jednoho člověka.

Společnost najala svého prvního skutečně profesionálního ředitele marketingu a prodeje, kterým byl Howard Schultz. Nemohl přijít na to, proč Starbucks neprodává nápoje.

V roce 1983 Schultz odcestoval do Itálie a vrátil se s nápadem: přeměnit prodejny zrnkové kávy na kavárny Starbucks v následujícím roce podával své první latté. Experiment byl úspěšný a o čtyři roky později se Schultz spojil s investory a koupil Starbucks za 3,8 milionu. V té době mu bylo pouhých 34 let.

Schultz prosazoval strategii agresivní expanze. V roce 1992, kdy společnost vstoupila na burzu, měla již 165 obchodů. Do roku 1996 otevřela více než tisíc provozoven včetně prvních mezinárodních kaváren v Japonsku a Singapuru. Růst byl tak rychlý, že o pouhé tři roky později Starbucks otevřel 2 000 provozoven.

Jakmile se jim podařilo najít fungující obchodní model, který se přenesl i do jiných zeměpisných oblastí, poskytl jim příležitost skutečně zrychlit růst. Opravdu sešlápli pedál, pokud jde o expanzi po celém světě.

V roce 2000 Schultz přešel z pozice generálního ředitele na pozici výkonného předsedy a v té době Starbucks provozoval 3 500 prodejen ve více než desítce zemí. Mezi lety 2000 a 2007 se počet kaváren Starbucks více než zčtyřnásobil, z 3 500 na více než 15 000. V tomto období společnost každoročně otevřela v průměru 1 500 prodejen, z toho jen v roce 2007 2 500. Tržby vystřelily z 2 miliard dolarů na 9,4 miliardy dolarů.