Přestože experti zatím neočekávají dramatický dopad na růst Spojených států, zůstávají obezřetní a připouštějí, že některé scénáře by mohly mít vážnější ekonomické následky.David Seif, hlavní ekonom pro rozvinuté trhy ve společnosti Nomura, situaci hodnotí spíše klidně. Podle něj je riziko recese mírně vyšší, ale stále nízké. Podobně se vyjádřil i Stephen Stanley ze Santander U.S. Capital Markets, který rovněž očekává pouze omezený dopad na USA.Někteří odborníci však varují, že určité vývojové linie by mohly situaci výrazně zhoršit. Například poradenská firma Lazard Geopolitical Advisory upozorňuje na možnost, že by se Írán mohl rozhodnout využít svého vlivu v oblasti Hormuzského průlivu — kritického bodu pro světový obchod s ropou a zkapalněným zemním plynem. Pokud by k tomu došlo, výsledkem by mohl být prudký nárůst cen ropy až na 120 dolarů za barel, což by výrazně zbrzdilo růst americké ekonomiky a mohlo si dokonce vyžádat vojenskou reakci ze strany USA.Riziko eskalace a jeho dopad na ceny ropyAnalytici se shodují, že ropa představuje nejpřímější kanál, kterým by se krize mohla přenést do americké ekonomiky. Vývoj na trzích byl v první fázi bouřlivý – futures na ropu vyskočily přes noc o více než 10 % a dostaly se nad hranici 75 USD za barel. Následně ale došlo k poklesu.Podle Jima Bairda ze společnosti Plante Moran Financial Advisors je trvalý růst cen ropy nepravděpodobný. Stejně jako Seif i Baird zdůrazňuje, že za současné situace je hlavním scénářem omezený konflikt mezi Izraelem a Íránem, který se nerozšíří na další státy.Seif navíc připomněl, že americká ekonomika je dnes méně závislá na dovozu ropy, než tomu bylo před 10 nebo 15 lety. Ačkoliv by řidiči museli krátkodobě zaplatit více za benzín, pro širší ekonomiku to nemusí být jednoznačně negativní vývoj. Závažnější dopady by mohly pociťovat regiony jako Japonsko nebo Evropa, které na dovozu ropy závisí mnohem více.Dalším faktorem, který by mohl zmírnit cenový tlak na trhu s ropou, je schopnost Saúdské Arábie zvýšit těžbu, pokud by to bylo potřeba. Tento krok by mohl stabilizovat trhy a zabránit extrémnímu růstu cen.Možné dopady na měnovou politikuPřestože se ceny energií mohou v důsledku geopolitického napětí zvýšit, jejich dopad na měnovou politiku USA bude zřejmě minimální. Federální rezervní systém se při rozhodování o sazbách řídí především tzv. jádrovou inflací, která nezahrnuje volatilní složky jako potraviny a energie.„V podstatě neexistuje šance, že by Fed příští týden snížil úrokové sazby, a nemyslím si, že by se na tom něco změnilo,“ uvedl Seif. Jinými slovy, současná situace na Blízkém východě zatím není dostatečně zásadní, aby vedla k obratu ve strategii centrální banky.Z pohledu spotřebitelů ve Spojených státech by nicméně mohlo dojít k takzvané dvojité ráně – kombinaci dražšího paliva a možných celních opatření, která by zvýšila náklady na širší škálu produktů. Tím by se mohla zhoršit kupní síla domácností, přestože ekonomika jako celek zůstane stabilní.Reakce trhů a širší geopolitický kontextZajímavým aspektem aktuální krize je relativně umírněná reakce finančních trhů, která podle některých expertů signalizuje, že investoři zatím neočekávají rozsáhlou eskalaci. Známý ekonom Jeremy Siegel z Pensylvánské univerzity uvedl, že před deseti lety by byly trhy mnohem nervóznější. Dnes je podle něj situace jiná především kvůli oslabené pozici Íránu, který má jen omezené možnosti odpovědi.I přesto Teherán varoval, že na útoky ze strany Izraele tvrdě zareaguje. Tato rétorika udržuje trhy v určité nejistotě, ale zatím nevede k panice. Klíčové bude, zda se podaří udržet konflikt pod kontrolou, nebo zda se přelije mimo regionální rámec.Závěrem lze říci, že americká ekonomika je v tuto chvíli schopná absorbovat šoky plynoucí z konfliktu mezi Izraelem a Íránem, pokud nedojde k zásadnímu vychýlení stávající rovnováhy. Opatrnost je na místě, ale panika není na místě.