Společnosti upouštějí od projektů ESG nebo je financují potichu, na rozdíl od Evropy, kde aktivita zůstává nad úrovní roku 2021. Od znovuzvolení Donalda Trumpa prezidentem došlo v USA k výraznému poklesu emisí zelených dluhopisů. Firmy se obávají negativní pozornosti ze strany vlády, a tak mnohé ustupují od zřetelně ekologických označení svých finančních aktivit. Podle údajů Climate Bonds Initiative činila hodnota vydaných zelených dluhopisů v USA do konce května letošního roku 24,4 miliardy dolarů, což je pokles oproti 43,3 miliardám dolarů ve stejném období loňského roku. Tento propad je zároveň největší od roku 2021. Zdroj: Getty Images Zatímco americký podíl na globálním trhu se zelenými dluhopisy klesl na 9 %, v roce 2021 tvořil více než 14 %. Ve stejnou dobu se však evropský trh nadále rozvíjí a v některých aspektech překonává i hodnoty z roku 2021. Vývoj v USA tak kontrastuje s evropskou dynamikou v oblasti zeleného financování, která zůstává robustní a podporovaná vládními i regulatorními iniciativami. Tlak politického prostředí a fenomén „greenhushingu“ Podle expertů jedním z hlavních důvodů poklesu emisí není pouze ekonomika projektů, ale především politická atmosféra v USA. Administrativa Donalda Trumpa zastává vůči environmentálním cílům nepřátelský postoj, což vedlo k fenoménu tzv. greenhushingu. Mnoho firem tak nadále financuje udržitelné projekty, ale záměrně je neoznačuje jako „zelené“, aby předešly možným sankcím či ztrátě veřejné podpory. Jak poznamenal zakladatel Climate Bonds Initiative Sean Kidney, situace je složitá: „Nikdo nechce mít na zádech terč.“ Ačkoli vládní tlak není jediným faktorem, významně ovlivňuje ochotu firem veřejně označovat projekty jako zelené. S tím souvisí i klesající úspory z tzv. greenium – rozdílu mezi úrokovými náklady zelených a běžných dluhopisů, který se postupně zmenšuje a činí zelené financování méně atraktivním. Odliv kapitálu z ESG fondů a legislativní kroky Trumpův návrat do Bílého domu dále doprovázejí legislativní kroky, které ztěžují financování environmentálních projektů. Republikánští činitelé zavedli v několika státech USA omezení investic do ESG, přičemž argumentují tím, že tato strategie poškozuje domácí fosilní průmysl. Na to zareagovaly mnohé instituce – banky a správci aktiv – odchodem z iniciativ zaměřených na snižování emisí a jiných udržitelných aktivit. Zdroj: Getty Images Tento vývoj vedl k historicky největšímu odlivu kapitálu z amerických ESG fondů, který byl zaznamenán na začátku letošního roku. Navíc současná administrativa zrušila pravidlo zavedené za prezidenta Bidena, které umožňovalo penzijním fondům brát ESG faktory v úvahu při výběru investic. Výroba zelené energie pokračuje, jen se o ní nemluví Navzdory nepříznivému politickému klimatu budou firmy pravděpodobně pokračovat ve financování projektů zaměřených na výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů. Růst poptávky po energii, zejména v důsledku rozvoje umělé inteligence, zvyšuje tlak na infrastrukturu, což z obnovitelných zdrojů činí nutnost. Podle bankéřů zaměřujících se na financování čisté energie jsou větrné a solární elektrárny jedním z mála způsobů, jak tuto poptávku rychle uspokojit. Bankéři i manažeři investičních fondů očekávají, že firmy budou pokračovat ve financování zelených projektů, i když bez veřejného označení. „Možná to budete dělat i nadále, ale nebudete se tím chlubit,“ uvedl jeden z bankéřů. Zároveň se objevuje trend, kdy společnosti sice udržitelné projekty financují, ale prostřednictvím běžných dluhopisů bez zeleného označení. Není tak překvapivé, že vrchol prodeje zelených dluhopisů v USA nastal v roce 2021 s více než 93 miliardami dolarů. Od té doby dochází k postupnému ochlazení. Jak upozorňuje Hortense Bioy z Morningstar, pokles ekonomických výhod a politická rizika způsobují, že firmy volí tišší a méně nápadný přístup. Trh se zelenými dluhopisy v USA prochází zásadní proměnou. Od znovuzvolení Donalda Trumpa prezidentem prudce klesla jejich emise, a to nejen kvůli nižší poptávce, ale především kvůli politickému tlaku a obavám z negativní publicity. Firmy stále investují do obnovitelných zdrojů, avšak často bez označení „zelené“, čímž se vyhýbají pozornosti a možným kontroverzím. Tento posun, známý jako „greenhushing“, signalizuje změnu strategie, nikoliv úplný ústup od udržitelnosti. Přesto zůstává otázkou, zda USA dokáže držet krok s Evropou, kde zelené financování nadále roste a zůstává klíčovým pilířem hospodářské transformace.