Eskalace konfliktu na Blízkém východě a paralýza Hormuzského průlivu vyvolávají na trzích obavy ze skokového zdražení ropy až na 200 dolarů za barel. Zatímco blízkovýchodní cenový standard již otestoval hranici 150 dolarů, americký prezident Donald Trump vyzývá mezinárodní společenství k zajištění klíčové námořní trasy. Investiční banky a analytici varují před fatálními dopady dlouhotrvajícího výpadku dodávek na globální ekonomiku a petrochemický průmysl.   Válečný chaos a paralyzovaná tepna světového obchodu Energetičtí analytici a zkušení obchodníci na komoditních trzích bijí na poplach. S tím, jak se rozsáhlá krize na Blízkém východě neúprosně protahuje, roste na obchodních parketech nervozita. Podle expertů by nikoho nemělo překvapit, pokud by se ceny černého zlata v dohledné době vyšplhaly až na závratných 200 dolarů za barel. Tento dramatický vývoj je přímým důsledkem probíhající války vedené Spojenými státy a Izraelem proti Íránu. Geopolitický střet zásadním způsobem narušuje těžbu a plynulost přepravy v celém regionu. Dopady jsou fatální, přičemž lodní doprava přes strategicky klíčový Hormuzský průliv se v posledních týdnech prakticky zastavila. Hormuzský průliv představuje naprosto kritický a velmi úzký námořní koridor, který spojuje Perský záliv s Ománským zálivem. Za standardních okolností touto úžinou protéká zhruba dvacet procent celosvětových dodávek ropy a zemního plynu. Jeho paralyzace tak představuje bezprecedentní hrozbu pro globální energetickou bezpečnost. Írán nejenže přislíbil, že bude i nadále blokovat tuto vodní cestu, kterou označuje za legitimní nástroj k vyvinutí tlaku na nepřítele, ale zároveň vydal velmi ostré varování. To se týká právě toho, co by současná situace mohla znamenat pro budoucí cenotvorbu na energetických trzích a stabilitu celého dodavatelského řetězce. „Připravte se na to, že ropa bude stát 200 dolarů za barel, protože cena ropy závisí na regionální bezpečnosti, kterou jste destabilizovali,“ prohlásil 11. března Ebrahim Zolfaqari, mluvčí íránského vojenského velení, jehož slova následně citovala agentura Reuters. Cenový šok v praxi a Trumpova diplomatická ofenziva Greg Newman, generální ředitel společnosti Onyx Capital Group, v pondělním rozhovoru pro stanici CNBC uvedl, že důsledky probíhajícího nabídkového šoku jsou již patrné. Podle jeho analýzy to znamená, že ceny mohou velmi brzy zamířit k mnohem vyšším úrovním. Blízkovýchodní benchmark podle něj již dosáhl hranice 150 dolarů za barel. „Takže už jsme vlastně tam. Může ho z pohledu investora dohnat i evropský standard? To je přesně to, co bychom nyní očekávali,“ vysvětlil Newman přímo z obchodního parketu. Dodal, že hranice 200 dolarů není vůbec absurdní, vzhledem k tomu, že trh čelí každý den krizi odpovídající masivním výpadkům dodávek. Termínové kontrakty na severomořskou Ropu Brent (BZ=F) s květnovým dodáním se v pondělí ráno obchodovaly bez výraznějších změn na úrovni 103,16 dolaru za barel, čímž mírně korigovaly své dřívější zisky. Minulý týden však tento klíčový ukazatel poprvé za poslední čtyři roky uzavřel nad psychologickou hranicí 100 dolarů. Americká lehká Ropa WTI (CL=F) s dubnovým dodáním mezitím odepsala 1,7 procenta a klesla na 96,95 dolaru. Během dřívější obchodní seance však rovněž dokázala překonat stodolarovou metu. Oba hlavní kontrakty tak za poslední měsíc vystřelily o více než 50 procent a dostaly se na nejvyšší hodnoty od roku 2022. Do napjaté situace navíc vstoupil americký prezident Donald Trump, který v neděli na palubě Air Force One vyzval ostatní země, aby pomohly zajistit bezpečnost v Hormuzském průlivu. Novinářům položil řečnickou otázku, proč Spojené státy udržují tento průliv v chodu, když z něj ve skutečnosti těží především Čína a mnoho dalších států. Podle Chrise Watlinga, hlavního tržního stratéga společnosti Longview Economics, vypadala situace pro globální ekonomiku před začátkem konfliktu velmi slibně. Nyní se však trhy nacházejí v binární situaci. Watling varoval, že při nedostatku nabídky mají ceny komodit tendenci růst parabolicky, a proto by ho nepřekvapila ani ropa za 250 dolarů. Takový vývoj by podle Watlinga způsobil globální ekonomice vážné škody. Investoři se podle něj nacházejí na jednom či druhém konci spektra a musí být nesmírně flexibilní, aby dokázali své rizikové pozice upravit dostatečně rychle. Pro ty, kteří toho nejsou schopni, se situace stane velmi obtížnou. Analytický rozkol a dlouhodobé strukturální dopady Ne všichni účastníci trhu však sdílejí apokalyptické vize a očekávají, že by ceny měly nevyhnutelně dosáhnout závratných výšin. Řada analytiků poukazuje na fakt, že před vypuknutím otevřeného konfliktu 28. února se energetický trh jevil jako velmi dobře zásobený a fundamentálně silný. Například stratégové švýcarské finanční instituce UBS Group AG (UBS) revidovali své odhady směrem vzhůru, ale drží se při zemi. Očekávají, že na konci června se bude barel ropy obchodovat za 90 dolarů, což je nárůst z původně predikovaných 65 dolarů. Do konce roku pak počítají s cenou 85 dolarů oproti dřívějšímu odhadu 67 dolarů. Analytický tým investiční banky Goldman Sachs Group Inc. (GS) koncem minulého týdne uvedl, že v průběhu tohoto měsíce očekává průměrnou cenu nad hranicí 100 dolarů. V dubnu by pak podle jejich modelů měl průměr klesnout na 85 dolarů. Banka z Wall Street nicméně důrazně varovala před potenciálem masivních cenových skoků, pokud narušení dopravy přetrvá. Při pohledu do budoucnosti radí Felipe Elink Schuurman, spoluzakladatel a generální ředitel společnosti Sparta, aby obchodníci s energiemi striktně rozlišovali mezi krátkodobým a střednědobým cenovým výhledem. Reakce trhu bude podle něj extrémně rychlá v závislosti na tom, zda konflikt bude pokračovat, nebo se jej podaří v brzké době vyřešit. Ve střednědobém horizontu by však podle Schuurmana nikdo neměl očekávat, že by se ceny v dohledné době vrátily na své původní úrovně. Obnova normálního stavu si vyžádá mnoho měsíců. Tato dlouhotrvající situace zasáhne především trh se zpracovanými produkty, jako je letecké palivo, benzin, nafta a veškeré petrochemické výrobky.