Vzhledem k růstu cen ropy, napjaté geopolitické situaci a známkám slábnoucí ekonomiky je centrální banka nucena hledat křehkou rovnováhu mezi podporou růstu a kontrolou inflace. Současně se zvyšuje nejistota v důsledku dopadů obchodních válek i možného rozšíření konfliktu na Blízkém východě.

BoE naposledy snížila sazby v květnu o čtvrt procentního bodu. Šlo o těsné rozhodnutí, které reflektovalo obavy, že inflace se nemusí vracet ke 2% cíli tak rychle, jak se očekávalo. Od té doby došlo k jejímu opětovnému růstu – aktuálně je na nejvyšší úrovni za více než rok. Zatímco domácí faktory přetrvávají, novým externím tlakem je vývoj cen ropy, které rostou v důsledku útoků Izraele na íránská jaderná zařízení.

Cena ropy Brent se během šesti dnů zvýšila o 9 %, což může podle odhadů Bloomberg Economics přidat ke spotřebitelské inflaci 0,1 procentního bodu. Pokud by cena vzrostla na 85 dolarů za barel, inflační dopad by byl dvojnásobný, přičemž vrchol inflace by se mohl v září přiblížit 4 %. To je daleko od cílů BoE a ztěžuje rozhodování o dalším uvolňování měnové politiky.

Trh práce a ekonomika vysílají smíšené signály

Od posledního zasedání měnového výboru (MPC) zaznamenala britská ekonomika pokles. V dubnu došlo k největšímu meziročnímu propadu za posledních 18 měsíců. Vývoz do USA klesl na historické minimum a firmy zrušily v květnu více pracovních míst než kdykoli od vrcholu pandemie. Od března, kdy byl schválen nový rozpočet, ubylo v zemi přes 250 000 pracovních míst.

Zároveň reálné mzdy sice mírně klesly, ale stále rostou tempem 5,2 %, což je výrazně nad 2% inflačním cílem. BoE v květnu uvedla, že základní tempo růstu bude v první polovině roku „celkově stabilní“. Zpomalující ekonomika a výpadky na trhu práce kontrastují s odolností domácí poptávky, což komplikuje vyhodnocení správného směru měnové politiky.

Další prognózy BoE se očekávají až v srpnu, nicméně banka se pravděpodobně k nejnovějším údajům o inflaci ve službách vyjádří. Ta klesla z 5,4 % v dubnu na 4,7 % v květnu – což je vítaný signál, jelikož právě služby považuje banka za ukazatel základních inflačních tlaků.

Rozdělený výbor a napětí v předvečer rozhodnutí

Devítičlenný výbor MPC zůstává rozdělen. Při květnovém hlasování byla patrná polarizace názorů: někteří členové chtěli zachovat sazby, jiní prosazovali snížení o půl procentního bodu. Guvernér Andrew Bailey a další dva členové hlasovali pro mírné čtvrtbodové snížení, i když s výhradami. Bloomberg předpokládá, že tentokrát bude rozdělení hlasů 7:2, kdy se proti většině postaví Swati Dhingra a Alan Taylor.

Zajímavým jménem v této souvislosti je Sarah Breeden, viceguvernérka pro finanční stabilitu, která by mohla posílit holubičí křídlo výboru. Její případné hlasování pro snížení sazeb by signalizovalo rostoucí tlak uvnitř BoE na rychlejší uvolňování měnové politiky.

Na trzích se očekává, že srpnové zasedání přinese další snížení, přičemž pravděpodobnost tohoto kroku dosahuje podle futures zhruba 75 %. Další dvě snížení do léta 2026 by mohla stabilizovat sazby kolem 3,5 %.

Geopolitická a obchodní rizika vrhají dlouhý stín

Současná nejistota není jen ekonomická, ale i geopolitická. Válka mezi Izraelem a Íránem zastiňuje původní obavy z obchodních válek. Zvýšené napětí vyvolává otázku, zda se Spojené státy zapojí přímo, což by mohlo vést k dalšímu růstu cen energií a nové vlně inflace.

Zatímco dříve panovala obava z amerických cel na čínské zboží (až 145 %) a čínských protiopatření (až 125 %), nedávné uvolnění napětí a dohoda o vzácných zeminách mezi USA a Čínou přinesly určité uklidnění. Cla byla snížena, což vytváří prostor pro stabilnější prostředí – alespoň z hlediska obchodu.

BoE opakovaně varovala před tím, jak nejistota brzdí investice a podkopává hospodářský růst. Ropa navíc v historii opakovaně sehrála významnou roli v inflačních epizodách. Není proto překvapením, že banka pravděpodobně zopakuje výstrahu před „oboustrannými riziky“ – tedy riziky přílišného uvolnění i riziky nečinnosti.