Ve světě centrálního bankovnictví je stabilita klíčovým pojmem. Centrální bankéři se často vyhýbají rizikovým investicím a soustředí se na uchování hodnoty, bezpečnost a predikovatelnost. Není proto divu, že v roce 2024 nakoupily centrální banky rekordních 1 045 tun zlata, aby se ochránily před rostoucím zadlužením států a geopolitickými nejistotami. Přesto se v zákulisí objevuje nový uchazeč o pozici rezervního aktiva – bitcoin (BTC). Co ještě nedávno působilo jako okrajová myšlenka, dnes začíná připomínat seriózní diskusi. Bitcoin začíná splňovat některé požadavky, které centrální banky kladou na rezervní aktiva. A i když se dosud nestal jejich běžnou součástí, základy pro jeho postupné přijetí již byly položeny. Jednou z nejzásadnějších výhod bitcoinu je omezená nabídka. Protokol této kryptoměny povoluje existenci maximálně 21 milionů kusů, přičemž už dnes je v oběhu více než 19,9 milionu. Navíc mechanismus „halvingu“ zajišťuje, že tvorba nových mincí bude časem stále náročnější. Tento systém je předvídatelný a přirozeně chrání před inflací nabídky. Na rozdíl od zlata, které je sice vzácné, ale může být v případě zvýšené poptávky dále dolováno nebo nahrazováno, je nabídka bitcoinu zcela předem známá a neměnná. To mu přidává na atraktivitě v očích institucí, které hledají dlouhodobou hodnotovou stabilitu. Bitcoin má navíc ještě jednu významnou výhodu: nenese žádné protistranové riziko. Není na něj navázán žádný emitent ani výnosový závazek, který by mohl selhat. Není možné, aby se někdo „nezaplatil“ nebo devalvoval měnu, jako je tomu u dluhopisů. Bitcoin tak může sloužit jako pojistka i vůči selhání státních dluhopisů – včetně těch amerických. Další pozoruhodnou vlastností je jeho politická neutralita. Síť bitcoinových těžařů je geograficky rozptýlená a technicky chráněná proti tomu, aby jedna entita získala dominantní vliv. To z něj dělá atraktivní pojistku zejména pro menší země s dluhem denominovaným v dolarech, které se snaží diverzifikovat rizika. Zdroj: Canva První centrální banky už jednají Myšlenka přijetí bitcoinu jako rezervního aktiva už není jen teoretická. Některé státy podnikají konkrétní kroky – El Salvador nedávno navýšil své držení na 6 170 bitcoinů, což při aktuální ceně odpovídá zhruba 650 milionům dolarů. Celkově vlády různých zemí dnes drží přes 463 000 bitcoinů, tedy přibližně 2,3 % celkové nabídky. Zdaleka největším držitelem jsou USA s více než 207 000 mincemi, i když oficiálně je nepoužívají jako rezervní aktivum. Zajímavé jsou i další iniciativy. Ukrajinský parlament předložil návrh zákona, který by umožnil centrální bance držet bitcoiny vedle zlata v rámci poválečné rekonstrukce. A guvernér České národní banky v lednu 2025 naznačil, že až 5 % rezerv v objemu 146 miliard eur by mohlo být v budoucnu přemístěno do bitcoinu. Ačkoli tyto iniciativy ještě nebyly realizovány, samotná veřejná debata má legitimizační efekt. Bitcoin už není jen spekulací technologických nadšenců – stává se potenciální součástí suverénních rezerv. Bitcoin má stále své odpůrce Navzdory všem výhodám zůstává přijetí bitcoinu jako standardního rezervního aktiva velmi kontroverzní. Jeho volatilita znepokojuje řadu centrálních bankéřů, kteří preferují stabilní a předvídatelné nástroje. Například Švýcarská národní banka v dubnu 2025 jasně odmítla možnost držet bitcoin ve svých rezervách právě kvůli těmto obavám. Přesto existuje realistický scénář, že by se menší centrální banky mohly rozhodnout diverzifikovat část svých rezerv do bitcoinu. Tento krok by nezpůsobil náhlý cenový růst, ale mohl by vyvolat stabilní a dlouhodobý kupní tlak na trhu. Takový vývoj by posílil investiční narativ, že bitcoin je z dlouhodobého hlediska uchovatelem hodnoty, podobně jako zlato. Pokud by několik menších centrálních bank skutečně zařadilo bitcoin do svých rezerv, mohlo by to postupně změnit způsob, jakým svět přemýšlí o měnové suverenitě a rezervních aktivech. V tomto smyslu bitcoin představuje příležitost i výzvu – nejen pro investory, ale i pro samotné měnové autority. Budoucnost bitcoinu jako rezervy zůstává otevřená V tuto chvíli nelze říci, že by bitcoin stál na prahu globálního přijetí jako rezervní aktivum. Ale debaty, které dříve působily jako sci-fi, dnes nabírají reálné obrysy. A i kdyby se hlavní světové centrální banky nadále držely stranou, menší státy s otevřenějšími strategiemi mohou ukázat cestu. Výměna zlatých cihel za cold wallety možná nepřijde zítra. Ale dveře jsou pootevřené – a to je samo o sobě signál, který by měli investoři i analytici brát vážně. Zdroj: Unsplash