Spojené státy se o víkendu připojily k izraelskému útoku na klíčová íránská jaderná zařízení, čímž došlo k zásadnímu vyhrocení geopolitické situace. Tento krok nejenže vyvolal obavy z rozsáhlejšího konfliktu, ale zároveň posílil strach z přerušení globálních dodávek ropy, především kvůli strategickému významu Hormuzského průlivu. Investoři tak okamžitě zareagovali nákupem ropy, což vedlo k jejímu nejvyššímu ocenění od ledna tohoto roku.

Futures na ropu Brent vzrostly o 1,52 USD, což představovalo 1,97% nárůst, a dostaly se na 78,53 USD za barel v ranních hodinách GMT. Americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) zaznamenala obdobný růst – její cena se zvýšila o 1,51 USD, tedy o 2,04 %, na 75,35 USD za barel. Na začátku obchodování však oba kontrakty vzrostly ještě výrazněji – Brent až na 81,40 USD a WTI na 78,40 USD, čímž obě dosáhly pětiměsíčního maxima, než část zisků opět ztratily. Růst cen je tak přímou odpovědí na zvýšené napětí mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem.

Americký prezident Donald Trump během víkendu oznámil, že útok USA „zcela zničil“ hlavní íránská jaderná zařízení, přičemž zároveň zdůraznil, že Spojené státy tímto krokem podpořily izraelskou operaci. Írán naopak prohlásil, že útok nezůstane bez odpovědi a přislíbil odvetu. Vzhledem k tomu, že Írán je třetím největším producentem ropy v rámci OPEC, jakákoli destabilizace jeho produkce či vývozu by mohla mít dalekosáhlé důsledky pro globální energetický trh.

Zvláštní pozornost se upírá na Hormuzský průliv, úzkou námořní cestu, kterou denně prochází přibližně 20 % světových dodávek ropy. Právě zde by mohla íránská odveta nabýt konkrétní podoby – zablokování průlivu by podle expertů představovalo vážnou ránu nejen pro světovou ekonomiku, ale i pro samotný Írán. Jak upozorňuje Sugandha Sachdeva z SS WealthStreet, uzavření této trasy by znamenalo obrovské narušení vývozu ropy, ale zároveň i ztrátu pro íránský rozpočet, který je na příjmech z ropy silně závislý.

Íránská televize Press TV oznámila, že parlament země schválil kroky vedoucí k uzavření průlivu. Přestože Írán již v minulosti podobnými hrozbami operoval, nikdy je plně nenaplnil. Přímá realizace této hrozby by tak znamenala zásadní posun a mohla by vyvolat okamžitou vojenskou reakci ze strany Západu.

Zatímco někteří analytici varují před dalším růstem cen ropy, jiní nabízejí střízlivější výhled. Goldman Sachs ve své nedělní zprávě uvedla, že pokud by průtok ropy Hormuzem klesl na polovinu po dobu jednoho měsíce, cena Brentu by mohla dočasně dosáhnout až 110 USD za barel. Banka však zároveň dodává, že dlouhodobější narušení není pravděpodobné, protože mezinárodní tlak by zřejmě donutil aktéry situaci stabilizovat.

June Goh ze společnosti Sparta Commodities upozorňuje, že rizika poškození ropné infrastruktury se „znásobila“. I kdyby byl průliv pouze částečně zablokován, přepravci by podle ní začali oblast obcházet, což by vedlo ke zvýšení nákladů a prodloužení dodacích lhůt. Existují sice alternativní ropovodní trasy, ale ty nemohou v plné míře nahradit objem, který proudí přes Hormuz.

Napětí mezi Íránem a Izraelem mezitím dále eskaluje. Obě země si v pondělí vyměnily letecké a raketové údery, což zvýšilo tlak na trhy i politické představitele. Japonsko proto vyzvalo k okamžitému zmírnění napětí, zatímco jihokorejské ministerstvo průmyslu upozornilo na možný dopad konfliktu na obchodní bilanci země.

Od začátku červnového konfliktu vzrostla cena ropy Brent o 13 %, zatímco WTI posílila o přibližně 10 %. Tento vývoj ukazuje, jak silně jsou trhy nervózní z vývoje na Blízkém východě a jak citlivě reagují na jakoukoli novou hrozbu. Zatímco růst cen ropy může krátkodobě prospět některým producentům, pro globální ekonomiku představuje další inflační tlak, který může narušit i plány centrálních bank ohledně sazeb.