V roce 1857 vyslala Rakouská národní banka vlak plný stříbra do Hamburku, aby podpořila místní banky na pokraji kolapsu. O třicet let později Francie odeslala do Británie loď se zlatem, když tamní finanční systém čelil krizi. Dnes se podobná otázka znovu objevuje – nikoli ve formě drahých kovů, ale digitálních dolarů. V centru pozornosti jsou swapové linky centrálních bank, které se v posledních letech staly nenápadným, ale klíčovým pilířem globální finanční stability.Swapové linky jako nástroj krizového řízeníBěhem krizí posledních dvou desetiletí sehrály dolarové swapové dohody zásadní roli. V roce 2008 uvolnil americký Fed přibližně 583 miliard dolarů pro zahraniční centrální banky, včetně ECB a Bank of Japan, aby se zabránilo suchu dolarové likvidity. Stejný mechanismus byl využit v krizi eurozóny a znovu v pandemii v roce 2020, kdy bylo uvolněno dalších 450 miliard dolarů. Podle studie Fedu z Richmondu tato opatření výrazně přispěla ke stabilizaci trhů. Důvod je prostý – během krizí dochází k takzvanému útěku k hotovosti, přičemž dolar jako rezervní měna hraje klíčovou roli. Mimo USA jej však nikdo nemůže tisknout, a právě v tom spočívá význam swapových dohod.Rostoucí pochybnosti pod Trumpovou administrativouNad budoucností tohoto mechanismu se však začínají stahovat mračna. Donald Trump dává jednoznačně najevo, že jeho prioritou je americký zájem, a jak ukazují komentáře viceprezidenta JD Vance, záchrana Evropy rozhodně není na seznamu priorit. Podobně jako bylo zpochybněno partnerství ohledně ponorek mezi USA, Británií a Austrálií, i dolarové swapy mohou čelit politickému přehodnocení.Předseda Fedu Jay Powell sice trvá na významu těchto nástrojů, jak zdůraznil letos v dubnu v Chicagu, ale jeho mandát končí v roce 2026. To zvyšuje obavy evropských i asijských centrálních bankéřů, zda bude jeho nástupce stejně odhodlaný zachovat globální roli dolaru bez politických podmínek.Evropané hledají alternativy a připravují obranuSignály o nejistotě už nelze přehlížet. Evropská centrální banka vyzvala banky, aby odhalily svá slabá místa související s expozicí vůči dolaru. Think-tank CEPR dokonce navrhuje vytvoření vzájemné swapové sítě mezi 14 centrálními bankami, které by v případě amerického ústupu využily své rezervy ve výši 1,9 bilionu dolarů.Žádný centrální bankéř tuto myšlenku sice veřejně nepodpořil, ale podle informací ze zákulisí se připravují nouzové plány, včetně větších nákupů zlata a přehodnocení spolupráce s Čínou v oblasti swapových dohod. To vše odráží hluboké znepokojení nad tím, zda Spojené státy budou i nadále garantem globální měnové stability.Neochota vést: Varování před Kindlebergerovou pastíEkonom Charles Kindleberger varoval, že pokud dominantní světová mocnost ztratí schopnost nebo ochotu stabilizovat systém, zatímco její rival ještě není připraven převzít roli, vznikne vakuum. To podle něj vedlo ke krizi ve 30. letech, kdy britská libra ztratila roli globální měny a dolar ji ještě plně nenahradil.Dnes nejsme v úplné obdobě této situace, ale příznaky vakuua důvěry se objevují. Pokud americká vláda – zejména prezident Trump – nepodpoří jasně současný přístup Fedu, může nejistota rychle narůstat. Výsledkem může být rostoucí poptávka po alternativních aktivech, jako je zlato, a ztráta důvěry v dolar jako spolehlivý nástroj mezinárodní likvidity.Současná debata o budoucnosti dolarových swapových linek odráží hlubokou nejistotu ohledně americké ochoty nadále plnit svou roli globálního finančního stabilizátora. Zatímco předseda Fedu Jay Powell se snaží udržet tyto mechanismy v chodu, politické signály z Bílého domu pod vedením Donalda Trumpa vyvolávají obavy z možného obratu. Pokud by Spojené státy začaly swapové linky podmiňovat geopolitickými ústupky, mohla by vzniknout nová nerovnováha. Evropa a Asie proto připravují záložní plány. A pokud nejistota přetrvá, je pravděpodobné, že poroste i role zlata jako bezpečného útočiště.