Roční růst cen nemovitostí se v dubnu snížil na polovinu, na 3,5 %, poté, co skončila dočasná daňová úleva Britský trh s nemovitostmi zaznamenal v dubnu nejrychlejší měsíční pokles cen za téměř čtyři roky, což vyvolává otázky o jeho stabilitě i budoucím vývoji. Podle údajů britského katastru nemovitostí, které byly zveřejněny ve středu, se průměrná cena nemovitostí snížila mezi březnem a dubnem o 2,8 %, což představuje nejstrmější meziměsíční pokles od července 2021. Tento propad srazil průměrnou cenu nemovitosti na 265 000 liber a zpomalil roční růst na 3,5 % ze 7 % v předchozím měsíci. Jedná se tak o první zpomalení meziročního růstu cen od prosince 2023. Za tímto vývojem stojí mimo jiné změny v daňových pravidlech, konkrétně ukončení dočasného zvýšení prahu pro osvobození od daně z převodu nemovitostí . Tyto změny měly přímý dopad na poptávku a aktivitu na trhu, především v Anglii a Severním Irsku. Aimee North z britského statistického úřadu ONS k tomu uvedla, že „roční inflace cen nemovitostí ve Velké Británii se v dubnu zpomalila v návaznosti na změny daně z převodu“. Daňová změna zasáhla poptávku, hlavně u prvokupujících K 1. dubnu 2025 se limity pro osvobození od daně z převodu nemovitostí vrátily na úroveň před pandemií, což znamenalo vyšší daňové zatížení pro velkou část kupujících. Prvokupující nyní musejí platit daň již při nákupu nemovitosti za 300 000 liber a více, zatímco dříve byl limit 425 000 liber. Tato změna zvýšila celkové náklady spojené s pořízením nemovitosti a vedla k výraznému poklesu poptávky právě v segmentu, který je pro trh často rozhodující. Nejcitelnější dopad byl zaznamenán v jihozápadní Anglii, kde se ceny meziročně zvýšily pouze o 0,9 %, a to po prudkém meziměsíčním poklesu o 3,8 %. Přesto se průměrná cena nemovitosti v této oblasti drží na vysoké úrovni – kolem 300 600 liber. Oficiální statistiky tak zachycují hlubší pokles než dřívější data úvěrové společnosti Nationwide, která uváděla pokles cen o 0,6 % mezi březnem a dubnem. Je důležité zmínit, že oficiální statistiky zahrnují jak hypotéky od všech poskytovatelů, tak i transakce v hotovosti, čímž poskytují širší obraz než data od Nationwide. I proto je jejich hodnota klíčová pro pochopení skutečného vývoje trhu. Trh se může stabilizovat, někteří ekonomové zůstávají klidní Navzdory prudkému poklesu v dubnu někteří analytici považují situaci za dočasnou korekci. Elliott Jordan-Doak, ekonom z poradenské společnosti Pantheon Macroeconomics, vysvětluje, že za poklesem stála pravděpodobně „vlna nákupů“ před změnou daňového režimu. Podle něj nejde o známku strukturálního oslabení poptávky, ale spíše o předčasné uzavírání obchodů, které by jinak proběhly až později. Jordan-Doak očekává, že se trh během několika měsíců normalizuje, a argumentuje tím, že domácnosti budou i nadále podporovány silným růstem mezd a klesajícími úrokovými sazbami hypoték. Právě hypoteční sazby, které se od loňského léta dostaly z rekordních výšin na příznivější úroveň, podle něj mohou pomoci stabilizaci trhu v druhé polovině roku. Tato predikce je částečně podpořena i čerstvými daty od Nationwide, podle nichž ceny nemovitostí v květnu opět mírně vzrostly. Zda jde o obrat trendu, nebo jen krátkodobou výkyvovou korekci, však zatím není jasné. Nájemní trh zpomaluje, ale napětí přetrvává Vedle poklesu cen u vlastnického bydlení dochází také ke změnám na trhu s nájemním bydlením. Průměrné měsíční nájemné v soukromém sektoru vzrostlo v období 12 měsíců do května o 7 % na 1 339 liber, což představuje již pátý měsíc v řadě, kdy tempo růstu zpomaluje. Zároveň jde o nejnižší meziroční nárůst od dubna 2023. I přes zmírnění růstu cen zůstávají náklady na nájemné velmi vysoké. Louisa Sedgwick z Paragon Bank upozorňuje, že nájemníci tento vývoj jistě uvítají, ale situace zůstává napjatá. Nabídka nájemních bytů je totiž stále nižší než před pandemií a výrazně zaostává za poptávkou. Podle Sedgwick právě tato nerovnováha bude v příštích měsících dál tlačit na ceny a pravděpodobně udrží nájemné nad úrovní inflace. Nedostatečná nabídka nájemního bydlení tak zůstává klíčovým faktorem, který komplikuje přístup k dostupnému bydlení zejména ve větších městech a mezi mladšími domácnostmi. Otázka, zda budou regulační nebo tržní síly schopny tento tlak zmírnit, zůstává zatím bez jasné odpovědi.