Tento krok přinesl určitou míru úlevy na trzích, které byly po celé předchozí dny značně rozkolísané v důsledku eskalace násilí na Blízkém východě. Přesto si ceny ropy udržely pozitivní týdenní bilanci – a to již třetí týden po sobě – což naznačuje, že obavy o stabilitu dodávek ropy z regionu přetrvávají.

V konkrétních číslech se futures na ropu Brent snížily o 1,89 dolaru, tedy o 2,4 %, a dostaly se na 76,96 USD za barel (údaj k 02:55 GMT). Přesto za celý týden vzrostly o 3,8 %, což dokládá složitý vývoj a nejistotu, kterou globální trh s ropou nyní prochází. Na druhé straně Atlantiku cena americké ropy West Texas Intermediate (WTI) s červencovým dodáním – jejíž platnost vyprší právě v pátek – vzrostla o 53 centů, tedy o 0,7 %, na 75,67 USD. Její likvidnější srpnová verze pak přidala 0,2 %, což odpovídá 17 centům, a dosáhla 73,67 USD za barel.

Tento pokles přichází bezprostředně poté, co ceny ve čtvrtek vystřelily o téměř 3 %. Stalo se tak po informacích, že Izrael bombardoval jaderné cíle na území Íránu a že Teherán v reakci odpálil rakety a drony směrem k izraelskému území – údajně v odvetě za noční útok na izraelskou nemocnici. Konflikt tedy vstoupil do nové fáze a týden trvající střety nevykazují žádné známky uklidnění. Obě strany si vyměňují ostré výpady a mírová jednání se zatím jeví jako vzdálená možnost.

I přesto, že se situace vyhrocuje, výrazný tlak na ceny ropy v závěru týdne oslabil poté, co Bílý dům oznámil, že prezident Donald Trump rozhodne až v následujících dvou týdnech, zda Spojené státy do konfliktu vojensky zasáhnou. Tento signál byl trhem přijat jako určité „pozastavení“ další eskalace a část investorů začala spekulovat, že konečné rozhodnutí může být nakonec mírnější, nebo se zcela odloží. Phil Flynn z The Price Futures Group upozornil, že i když ceny ropy vzrostly v důsledku obav z amerického zapojení do konfliktu, následná vyjádření z Bílého domu působila uklidňujícím dojmem a vedla k částečnému uvolnění napětí.

Je však třeba mít na paměti, že Írán zůstává jedním z nejdůležitějších hráčů na globálním trhu s ropou. V rámci Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) je třetím největším producentem s denní těžbou kolem 3,3 milionu barelů. Navíc je situace komplikována geograficky – právě přes Hormuzský průliv, který se nachází při jižním pobřeží Íránu, denně proudí 18 až 21 milionů barelů ropy a ropných produktů. Jakákoli destabilizace v tomto regionu by tak mohla znamenat narušení klíčových obchodních tras a výrazný dopad na ceny energií po celém světě.

Analytik Tony Sycamore ze společnosti IG navíc upozorňuje, že tzv. „dvoutýdenní lhůta“, kterou Trump často používá při zásadních rozhodnutích, je dobře známým strategickým nástrojem. Často totiž tato období uplynou bez jakéhokoli konkrétního výsledku. To však zároveň neznamená, že by ceny ropy automaticky klesaly – naopak, samotná přítomnost nejistoty může držet ceny vysoko a napomáhat dalšímu zhodnocování. Trh tak zůstává v jakési pozici nejistoty a očekávání, což je prostředí, v němž ceny ropy tradičně rostou.

Závěrem lze říci, že i přes páteční pokles cen ropy Brent zůstává napětí na trhu silné. Investoři sledují nejen vývoj na Blízkém východě, ale také politické signály z Washingtonu, které mohou zásadně ovlivnit směr vývoje. Třetí růstový týden v řadě naznačuje, že trh se připravuje na dlouhodobější období nejistoty, a obchodníci s ropou budou muset reagovat na jakékoli nové informace s mimořádnou obezřetností.