Ropné trhy ve čtvrtek pokračovaly v mírném poklesu, když se ceny surové ropy Brent i americké WTI snížily v reakci na několik negativních faktorů. Hlavní roli sehrály rostoucí zásoby benzínu a nafty ve Spojených státech, nečekané rozhodnutí Saúdské Arábie zlevnit červencové dodávky ropy pro asijské odběratele a neutuchající nejistota ohledně globálního ekonomického vývoje. Tato kombinace tlaků na straně nabídky i poptávky zpochybňuje dřívější optimistická očekávání, že letní sezóna přinese vyšší spotřebu a stabilizaci trhu. Futures na ropu Brent klesly o 1 cent na 64,85 USD za barel, zatímco americká lehká ropa West Texas Intermediate ztratila 11 centů, tedy 0,2 %, a obchodovala se za 62,74 USD za barel. Tento pohyb navazuje na přibližně procentní pokles z předchozího dne, kdy byla zveřejněna nová data americké vládní agentury EIA. Ta ukázala, že zásoby benzínu a destilátů vzrostly více, než se očekávalo, což ukazuje na slabší domácí poptávku ve Spojených státech – největším spotřebiteli ropy na světě. Zvláště citlivým faktorem byla zpráva, že Saúdská Arábie – jakožto největší světový vývozce ropy – zlevnila červencové ceny ropy pro své asijské klienty. Nové ceny se přiblížily nejnižším hodnotám za poslední čtyři roky. Přestože bylo snížení menší, než analytici očekávali, trhy jej interpretují jako signál, že poptávka v Asii zůstává slabá, a to i přesto, že se region nachází v období tradičně vyšší spotřeby. Jak uvedli analytici ANZ Bank, toto rozhodnutí „naznačuje, že poptávka je slabá i přes vstup do období špičkové poptávky“. Tento krok Saúdské Arábie navazuje na víkendové rozhodnutí skupiny OPEC+, která se dohodla na zvýšení produkce o dalších 411 000 barelů denně od července. Organizace zemí vyvážejících ropu spolu se svými spojenci, jako je Rusko, se tak snaží obnovit svůj podíl na trhu a současně čelí výzvám v podobě přetrvávající nadprodukce v některých členských státech. Podle agentury Reuters je aktuální strategie lídrů OPEC+, zejména Saúdské Arábie a Ruska, snahou znovu získat tržní rovnováhu a zároveň disciplinovat producenty, kteří překračují dohodnuté kvóty. Cenám ropy nepomáhá ani nejisté makroekonomické prostředí. Slabá data z USA, včetně poklesu aktivity v sektoru služeb a rostoucích nákladů firem na vstupy, naznačují, že americká ekonomika zůstává ohrožena zpomalujícím růstem a přetrvávající inflací. Tyto faktory přispívají k nejistotě ohledně budoucí spotřeby energie a nutí investory k opatrnosti. Nezávislá analytička Tina Teng situaci shrnula následovně: „Pesimistický vývoj globální ekonomiky zhoršil výhled poptávky.“ Na globální úrovni hraje důležitou roli také napětí mezi Spojenými státy a Čínou. Americký prezident Donald Trump ve středu označil čínského prezidenta Si Ťin-pchinga za „tvrdého a velmi obtížného partnera pro jednání“, což opět rozvířilo spekulace o možném dalším zhoršení vztahů mezi dvěma největšími ekonomikami světa. Bílý dům navíc zvýšil očekávání ohledně nadcházejícího telefonátu mezi oběma lídry, který měl přinést posun v dlouho zablokovaných jednáních. Trhy ale zůstávají skeptické. Vedle toho Kanada připravuje možná odvetná opatření proti novým americkým clům na kovy, která znovu rozvířila obavy o plynulost mezinárodního obchodu. Evropská unie naopak signalizovala pokrok v jednáních s Washingtonem, i když konkrétní dohody zatím chybí. Tato nejistota ještě více zvýrazňuje volatilitu ropných trhů, kde obchodníci musejí vyhodnocovat kombinaci fundamentálních i politických faktorů. Analytik Saxo Bank Ole Hansen uzavírá vývoj trefným konstatováním: „Nejistota vyvolaná měnícím se postojem prezidenta Trumpa k clům zesílila obavy z globálního ekonomického zpomalení.“ Takové prostředí snižuje ochotu obchodníků sázet na růst cen ropy, což se projevuje nejen v poklesu cen, ale i v nižších objemech obchodování a zvýšené opatrnosti investorů.