Nejnovější propad přišel poté, co bývalý americký prezident Donald Trump na sociálních sítích oznámil, že Izrael a Írán dosáhly dohody o úplném příměří. Jeho slova přišla jen několik hodin po raketových útocích Íránu na americkou leteckou základnu v Kataru, které byly reakcí na víkendové bombardování íránských jaderných zařízení americkými silami. Přestože střety pokračovaly ještě během pondělního dne, trhy reagovaly na Trumpovo oznámení rychlým poklesem cen ropných futures, protože investoři začali sázet na deeskalaci napětí.

West Texas Intermediate (WTI), hlavní americká referenční ropa, klesla o 4 % a obchodovala se poblíž hranice 66 dolarů za barel. Ropa Brent, která je mezinárodním standardem, zlevnila podobně a její cena se dostala k 68 dolarům za barel. V průběhu pondělí ropa WTI propadla až o 7 %, a to právě v reakci na íránské raketové údery, které zpočátku vyvolaly obavy z širšího konfliktu. Avšak následné oznámení o příměří spolu s komentáři, které naznačovaly, že útoky byly do určité míry symbolické, rychle obrátily náladu investorů. Klíčovou roli zde sehrála i Trumpova slova, v nichž poděkoval Íránu za „včasné varování“, které údajně umožnilo předejít obětem na životech.

Podle analytičky Rebeccy Babin z CIBC Private Wealth působila reakce Íránu spíše jako politický signál než skutečná snaha o eskalaci konfliktu. Írán se sice zaměřil na americké vojenské cíle, ale údery nezasáhly energetickou infrastrukturu a nezpůsobily žádné ztráty na životech. Tento fakt velmi pravděpodobně přispěl k tomu, že investoři opustili nejčernější scénáře, jako je uzavření Hormuzského průlivu – klíčové vodní cesty, kterou prochází zhruba 20 % světových dodávek ropy.

Ještě před zveřejněním příměří se analytici obávali možnosti, že Írán sáhne k taktickému kroku a průliv zablokuje. JPMorgan dokonce uvedla, že uzavření průlivu by bylo „závažným scénářem“, který by mohl katapultovat ceny ropy na 120 až 130 dolarů za barel. Tento výhled přirozeně znepokojoval trhy, protože by takové ceny mohly podnítit novou vlnu inflace, zvýšit náklady na dopravu a negativně ovlivnit globální ekonomiku.

Nicméně základní scénář JPMorgan se neodklonil od předchozích předpokladů. Ropný trh se podle Natashy Kanevy i nadále nachází v rovnováze nabídky a poptávky. Navzdory zvýšenému geopolitickému riziku zatím nic nenasvědčuje tomu, že by svět čelil zásadnímu nedostatku suroviny. Banka očekává, že pokud nedojde k další eskalaci napětí, budou se ceny ropy po zbytek roku 2025 držet v rozmezí 60 až 65 dolarů za barel. Tento výhled počítá s tím, že riziková přirážka způsobená událostmi na Blízkém východě z trhu postupně vymizí.

Tato predikce je však samozřejmě podmíněná tím, že mírový proces mezi Izraelem a Íránem bude skutečně fungovat. Trumpův optimismus, který vyjádřil na sociálních sítích, je podle některých pozorovatelů poněkud předčasný. I když vyjádřil obdiv k „odvaze a inteligenci“, s níž obě země ukončily to, co nazval „12denní válkou“, realita zůstává křehká. V minulosti se již několikrát stalo, že podobná příměří nevydržela a situace se během několika dní znovu vyhrotila.

Na trzích však převažuje krátkodobý efekt. Investoři velmi rychle promítli novou informaci o příměří do cen. Pokles cen ropy tak může přinést úlevu nejen motoristům a dopravcům, ale i centrálním bankám, které v posledních měsících zápasily s rostoucími cenami energií. Pokud by pokles ropy pokračoval a zůstal stabilní, mohl by se stát pozitivním faktorem v boji proti inflaci.

Shrnuto: oznámení o příměří mezi Izraelem a Íránem mělo okamžitý dopad na trhy s ropou. Ceny prudce klesly, protože zmizelo bezprostřední riziko širšího konfliktu, uzavření důležitých obchodních tras a útoků na energetickou infrastrukturu. Investoři tak reagovali pozitivně, i když zůstávají opatrní. Bude nyní záležet na tom, zda diplomatická dohoda skutečně vydrží, nebo zda půjde jen o krátkodobou pauzu v jinak dlouhodobém napětí.