Ceny ropy pokračují v růstu, tentokrát v reakci na neočekávaný pokles zásob ropy a paliv ve Spojených státech, který naznačuje, že poptávka po černém zlatu zůstává silná navzdory předchozím obavám. Ve čtvrtek zaznamenaly oba hlavní typy ropy – Brent a WTI – mírné zisky, čímž navázaly na téměř procentní růst ze středy. Tato dynamika na trhu přichází v době, kdy se pozornost investorů opět soustředí na fundamentální ukazatele a zároveň sleduje geopolitické napětí na Blízkém východě. Ropa Brent se ve čtvrtek ráno obchodovala za 68,21 USD za barel, což představuje nárůst o 53 centů neboli 0,8 %. Americká lehká ropa WTI posílila ještě výrazněji, o 56 centů (0,9 %) na 65,48 USD za barel. Tyto pohyby nastaly poté, co vládní údaje z USA ukázaly na pokles zásob ropy o výrazných 5,8 milionu barelů, což překonalo očekávání trhu téměř sedminásobně. Analytici totiž předpokládali pouze pokles o 797 000 barelů. Zásoby benzínu se navíc snížily o 2,1 milionu barelů, a to navzdory predikcím, které očekávaly nárůst o 381 000 barelů. Tento pokles přichází v době, kdy dodávky benzínu – často vnímané jako náhradní ukazatel poptávky – dosáhly nejvyšší úrovně od prosince 2021. Tento vývoj jednoznačně potvrzuje, že americká motoristická sezóna je v plném proudu, a naznačuje robustní spotřebitelské chování. Ekonom společnosti Nomura Securities Yuki Takashima upozorňuje, že mnozí investoři dávají v tuto chvíli přednost tvrdým datům o poptávce před geopolitickými spekulacemi. Zároveň však dodává, že trhy zůstávají opatrné kvůli nejistotě ohledně příměří mezi Íránem a Izraelem, které je klíčovým faktorem ovlivňujícím stabilitu v ropném regionu. „Investoři čekají, jak se vyvine situace kolem příměří a zároveň sledují, zda OPEC+ nezmění svůj plán produkce,“ uvedl. Skupina OPEC+, kterou tvoří kartel OPEC a jeho spojenci včetně Ruska, podle všeho zvažuje odklad navýšení produkce ropy až o jeden rok. Tento záměr potvrdil i Igor Sechin, šéf ruského ropného giganta Rosněfť, který v sobotu prohlásil, že současné tržní podmínky možná odůvodňují opatrnější přístup. Trh tak zůstává v napětí mezi silnou poptávkou na straně jedné a geopolitickou rovnováhou na straně druhé. Analytici z ANZ Bank navíc upozornili, že i když se napětí mezi Íránem a Izraelem zřejmě zmírňuje, pozornost trhu se přesunula zpět na fundamentální faktory. Především pak na pět týdnů trvající pokles zásob ropy v USA, což je jasný signál, že spotřeba v zemi zůstává vysoká. To je důležité i pro další vývoj cen – vysoká poptávka v kombinaci s omezenými zásobami totiž obvykle žene ceny vzhůru. Do vývoje může promluvit i americká diplomacie. Prezident Donald Trump ve středu uvedl, že Spojené státy stále udržují tlak na Írán, zejména v otázce jeho jaderného programu a omezení vývozu ropy. Přesto naznačil, že by Washington mohl v rámci nadcházejících jednání uvolnit některé sankce, aby Teheránu usnadnil ekonomickou obnovu. Takové gesto by mohlo na trh přinést určitou úlevu, ale zároveň představuje nový faktor nejistoty. Z pohledu cenového vývoje však analytici jako Takashima očekávají návrat WTI do pásma 60 až 65 USD za barel, tedy na úrovně, kde se ropa pohybovala před eskalací konfliktu na Blízkém východě. Tento vývoj by naznačoval stabilizaci trhu, pokud nedojde k dalšímu dramatickému vývoji na geopolitické scéně nebo k nečekaným výkyvům v americké ekonomice. V tuto chvíli se tak zdá, že ropný trh se nachází na křižovatce, kde se potkávají silná poptávka, klesající zásoby a geopolitická nejistota. Výsledkem je pozvolný růst cen, který však může být kdykoli narušen novými událostmi. V následujících týdnech proto budou investoři i obchodníci pečlivě sledovat nejen údaje o zásobách, ale i signály z Washingtonu, Teheránu a Rijádu.