Tato situace zvyšuje riziko narušení dodávek ropy z jednoho z nejdůležitějších světových těžebních regionů – Blízkého východu. V úterý brzy ráno stoupla cena ropy Brent o 34 centů, tedy o 0,5 %, a dosáhla hodnoty 73,57 USD za barel. Americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) posílila o 29 centů, což představuje nárůst o 0,4 %, a dostala se na úroveň 72,06 USD. V úvodu obchodního dne však oba kontrakty zaznamenaly růst přesahující 2 %, což naznačuje výraznou volatilitu.

V pondělí se ceny ropy naopak uklidnily a zakončily den poklesem o více než 1 %. Tehdy se objevily zprávy, že Írán hledá cesty, jak ukončit nepřátelské akce, což bylo trhem interpretováno jako potenciální deeskalace. Tento vývoj však netrval dlouho. V úterý, pátý den trvajícího konfliktu, přišly zprávy o explozích a silné protivzdušné obraně v Teheránu. Íránská média informovala o napadení hlavního města, zatímco v Izraeli zazněly v Tel Avivu sirény kvůli odpáleným íránským raketám. Napětí tak znovu narostlo a spolu s ním i ceny ropy.

Další neklid vyvolal i příspěvek bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa na sociálních sítích, ve kterém vyzval k evakuaci Teheránu. Ačkoliv už není prezidentem, jeho slova mají v mezinárodních vztazích stále vliv a odrážejí postoj části amerického politického spektra k Íránu. Zároveň se objevily zprávy, že Trump navrhuje obnovení jednání s Íránem o jaderné dohodě. Tato protichůdná sdělení přispívají k nejistotě, kterou investoři pociťují, a trhy tak zůstávají extrémně citlivé na jakékoli nové informace.

Geopolitické riziko je klíčovým faktorem, který žene ceny ropy vzhůru. Írán je totiž třetím největším producentem ropy v rámci Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) a jakékoli ohrožení jeho těžby či exportu má potenciál výrazně ovlivnit globální nabídku. Zároveň je Írán významným hráčem v regionu, který kontroluje strategické průlivy jako Hormuzský průliv – klíčový bod pro přepravu ropy z Perského zálivu. Incidenty v Ománském zálivu, o nichž informovala americká média, jen podtrhují zranitelnost dopravních cest a zvyšují riziko pro společnosti přepravující ropu a paliva v oblasti.

Podle analytiků je situace vysoce nestabilní a investoři se stále více připravují na možné scénáře, které mohou mít dopad nejen na ceny ropy, ale i na širší finanční trhy. Priyanka Sachdeva, analytička společnosti Phillip Nova, uvedla, že investoři zohledňují „válečné riziko“, které se promítá do vyšší volatility. V e-mailovém komentáři rovněž zdůraznila, že aktuální situace na trhu je ovlivněna i očekáváním ohledně měnové politiky USA, zejména blížícím se zasedáním Federálního výboru pro otevřený trh (FOMC), který bude rozhodovat o úrokových sazbách.

Zvýšená nejistota tedy plyne nejen z geopolitického prostředí, ale i z makroekonomického výhledu. Pokud by Fed ponechal sazby na vyšší úrovni nebo naznačil další zpřísnění politiky, mohlo by to tlumit růst poptávky po ropě. Naopak jakákoli známka uvolnění měnové politiky by mohla být další podporou pro růst cen ropy, zejména pokud se současné napětí na Blízkém východě bude dále stupňovat.

Trh s ropou tedy zůstává v napjatém očekávání. Konflikt mezi Íránem a Izraelem nemá zatím jasné řešení a přináší značnou nejistotu. Pokud by došlo k jeho rozšíření, například do oblasti Saúdské Arábie či jiných států Zálivu, následky pro globální energetický trh by mohly být vážné. I drobný výpadek v dodávkách z regionu, který dodává třetinu světové ropy, by mohl mít dramatické dopady na ceny i na stabilitu trhu.

Závěrem lze říci, že rostoucí ceny ropy v úterý nejsou jen výsledkem obchodních spekulací, ale především reakcí na reálné riziko eskalace ozbrojeného konfliktu. Geopolitika se opět dostává do popředí a ukazuje, jak citlivý je globální trh s ropou na vývoj v regionu, kde je koncentrace produkce vysoká, ale politická situace křehká.