Zlato, tradičně považované za bezpečný přístav v době nejistoty, zaznamenalo v úterý výrazný pokles poté, co se snížilo geopolitické napětí mezi Izraelem a Íránem. Oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa o dohodnutém příměří vedlo k výrazné změně sentimentu na trzích. Investoři, kteří v předchozích týdnech hromadili drahé kovy jako ochranu proti rizikům války, začali své pozice vyprodávat a přesouvat se k akciím a dalším výnosnějším aktivům. Výsledkem byl pokles spotové ceny zlata o více než 1 %, přičemž v ranních hodinách dosáhla nejnižší úrovně od 11. června. Spotová cena zlata klesla o 1,1 % na 3 332,57 USD za unci, zatímco futures na srpen ztratily 1,4 % a obchodovaly se na úrovni 3 346,02 USD za unci. Tento vývoj nastal navzdory tomu, že americký dolar v asijském obchodování oslabil – index dolaru klesl o 0,3 %. Za normálních okolností by slabší dolar býval pro drahé kovy podpůrný, protože snižuje jejich cenu pro zahraniční kupce. Tentokrát však dominoval psychologický efekt uklidnění situace na Blízkém východě a návratu investorů k rizikovějším strategiím. Pondělní večer přinesl zlomový okamžik: Donald Trump na sociální síti Truth Social oznámil, že Írán a Izrael dosáhly úplného příměří, které je nyní v platnosti. V úterý ráno pak přidal výzvu: „Prosím, neporušujte ho!“ Přesto se některá média zmínila o tom, že ještě před jeho prohlášením byly hlášeny výbuchy v okolí Tel Avivu a Beersheby. Írán podle zpráv příměří oficiálně potvrdil, ale zároveň upozornil, že bude platit pouze za předpokladu, že Izrael ukončí své vojenské operace. V pozadí zůstávala ještě napjatá atmosféra, protože příměří následovalo po amerických náletech na tři íránská jaderná zařízení a íránské odvetě – raketovém útoku na americkou základnu v Kataru. I přes tyto nejistoty se investoři rozhodli pro návrat k riziku. Americké akciové indexy posilovaly, ropa ztrácela a nálada na trzích se přeladila z defenzivní do optimistické. Zlato jakožto ochrana před krizí tak začalo ztrácet na atraktivitě. Tento posun byl součástí širšího trendu – klesaly nejen ceny zlata, ale také stříbra, zatímco naopak průmyslové kovy, jako je měď, posilovaly. Stříbro oslabilo o 0,6 % na 35,990 USD za unci, ale platina si připsala 0,9 % a vyšplhala se na 1 280,15 USD za unci. Různý vývoj jednotlivých kovů ukazuje, že trh nyní zohledňuje i jejich praktické využití – zatímco zlato je považováno za uchovatele hodnoty v krizích, platina a měď se využívají v průmyslu, a jejich poptávka tak odráží i očekávání ekonomického oživení. Měděné futures na londýnské burze vzrostly o 0,3 % na 9 693,35 USD za tunu, zatímco americké měděné futures naopak klesly o 0,7 % na 4,900 USD za libru. Investoři sledují kromě geopolitiky i měnovou politiku Spojených států. Začalo totiž dvoudenní vystoupení předsedy Federálního rezervního systému Jeromea Powella před Kongresem, které může přinést nové informace o dalším vývoji úrokových sazeb. Powell byl dosud opatrný ohledně rychlého uvolnění měnové politiky, ale jeho kolegyně Michelle Bowmanová, místopředsedkyně Fedu pro dohled, uvedla, že se blíží čas na snížení sazeb, protože hrozí zhoršení podmínek na trhu práce. Tato očekávání mírně podpořila trh s kovy, přesto však dominovala geopolitická témata. Když odezní nejistota, bezpečné přístavy ztrácí zájem – a právě to se nyní děje. Příměří mezi Íránem a Izraelem, i když křehké, znamená výrazný posun od scénářů, které ještě před několika dny trh znepokojovaly – včetně možnosti širšího konfliktu, narušení dodávek energií nebo uzavření Hormuzského průlivu. V takovém kontextu je logické, že investoři dávají přednost aktivům s vyšším výnosem, jako jsou akcie nebo průmyslové komodity, před defenzivními drahými kovy. Ceny zlata tedy klesly v důsledku posunu nálady investorů, kteří už nepočítají s okamžitým rizikem eskalace. Pokud příměří skutečně přetrvá, může se tento trend prohloubit. V opačném případě se však zlato může rychle vrátit do kurzu jako pojistka proti dalším geopolitickým otřesům.