Ceny zlata se během úterního asijského obchodování stabilizovaly, a to navzdory předchozímu prudkému poklesu, který přišel v důsledku spekulací o příměří mezi Íránem a Izraelem. V centru pozornosti investorů nadále zůstává geopolitické napětí a vývoj jednání mezi Spojenými státy a Íránem. Na jedné straně silné výroky bývalého prezidenta Donalda Trumpa zvyšují obavy z další eskalace konfliktu, na druhé straně zprávy o zákulisní diplomacii přinášejí určitou naději na uklidnění situace. Trump v pondělí večer ostře vystoupil na sociálních sítích, když vyzval k okamžité evakuaci Teheránu. Tato výzva byla vnímána jako silný signál, že americká politika vůči Íránu zůstává tvrdá, přestože Bílý dům následně upřesnil, že Spojené státy se do konfliktu mezi Izraelem a Íránem přímo nezapojí. Trumpův výrok však stačil k tomu, aby podnítil silnou reakci trhů – a zejména trhu se zlatem, které investoři tradičně považují za bezpečné útočiště v časech nejistoty. Spotová cena zlata v úterý vzrostla o 0,2 % na 3 392,25 USD za unci, zatímco futures s dodáním v srpnu mírně klesly o 0,2 % na 3 410,70 USD. Tento relativně klidný vývoj však kontrastuje s pondělním pohybem, kdy cena zlata krátce vystoupala nad 3 450 USD za unci, než se prudce otočila směrem dolů. K poklesu přispěly zprávy o tom, že Írán by mohl být ochoten přistoupit na příměří – informace, které podpořily rizikový sentiment na trzích a snížily poptávku po zlatě. Írán nicméně později zdůraznil, že žádné příměří nebude možné, dokud bude Teherán vystaven izraelskému bombardování. Tato rétorika spolu s Trumpovým varováním obnovila nervozitu ohledně dalšího vývoje konfliktu. K situaci se přidala i zpráva agentury Axios, podle níž se představitelé USA i Íránu snaží navzdory zrušení víkendových jaderných jednání znovu navázat dialog. Podle informací probíhají pokusy o dohodnutí nového termínu, který by mohl přinést nejen diplomatické uvolnění, ale i snížení napětí na trzích s drahými kovy. Zlato v posledních týdnech těžilo z obav z regionální války a celosvětových ekonomických dopadů spojených s rostoucím napětím na Blízkém východě. Nicméně analytici ze Citi varují, že tento trend by nemusel dlouho vydržet. Očekávají, že cena zlata v příštích čtvrtletích klesne pod hranici 3 000 USD za unci, protože současná rally ztrácí dech a poptávka investorů postupně ochlazuje. Důležitým faktorem, který ovlivňuje zájem o zlato, je také měnová politika americké centrální banky. Investoři nyní upírají pozornost k blížícímu se zasedání Federálního rezervního systému (Fed). I když se obecně očekává, že centrální banka ponechá úrokové sazby beze změny, trhy budou pečlivě sledovat slova šéfa Fedu Jeromea Powella. Ten by mohl naznačit, zda a kdy dojde k prvnímu snížení sazeb, což by mohlo změnit výhled pro celý sektor drahých kovů. Trh se zlatem navíc není jediný, který nyní čelí tlakům. Mezi ostatními drahými kovy klesly futures na platinu o 0,1 % na 1 239,90 USD za unci, čímž se vzdálily od nedávného silného růstu. Naproti tomu stříbro mírně posílilo o 0,2 % na 36,503 USD za unci. Referenční futures na měď na Londýnské burze klesly o 0,4 % na 9 674,75 USD za tunu, zatímco americká měď se stabilizovala na 4,8163 USD za libru. Ani slabší dolar nedokázal výrazněji pomoci drahým kovům, protože obchodníci i nadále preferují americkou měnu kvůli její relativní stabilitě v nejistém globálním prostředí. Výsledkem je složitý obraz trhu, kde se naděje na diplomatické řešení střídají s obavami z eskalace, a kde budoucnost cen zlata zůstává nejistá.