Ceny zlata se ve čtvrtek stabilizovaly po předchozích výkyvech způsobených geopolitickými událostmi a vývojem americké měnové politiky. Na trhu se projevila kombinace několika protichůdných faktorů, které udržely cenu drahého kovu v relativním klidu. Spotová cena zlata se pohybovala kolem 3 336,65 USD za unci, zatímco futures na srpnové dodávky přidaly mírných 0,1 % na 3 347,45 USD za unci. Přestože slabší dolar poskytl zlatu určitou podporu, zisky byly omezeny pokračujícím příměřím mezi Íránem a Izraelem, které snížilo globální napětí a poptávku po bezpečných aktivech. Zlato zaznamenalo na začátku týdne prudký pokles, když americký prezident Donald Trump oznámil obnovení příměří mezi dvěma dlouhodobě znepřátelenými státy. Toto příměří, jež se podle dostupných zpráv zatím dodržuje, uklidnilo trhy, zmírnilo geopolitická rizika a zároveň přispělo k poklesu cen ropy i rizikových přirážek na trzích. To vše snížilo poptávku po zlatě jako tradičním bezpečném útočišti pro investory. Na druhé straně však dolar během asijského obchodování oslabil o 0,3 %, částečně v důsledku pokračujících výroků Donalda Trumpa namířených proti Federálnímu rezervnímu systému a jeho šéfovi Jeromu Powellovi. Trump dlouhodobě tlačí na centrální banku, aby přistoupila ke snižování úrokových sazeb, a jeho středeční kritika byla obzvlášť ostrá. Označil Powella za „hrozného“ a uvedl, že má „tři nebo čtyři“ kandidáty, kteří by jej mohli ve funkci nahradit. Tato slova opět vyvolala otázky o nezávislosti Fedu, což zvýšilo tlak na americkou měnu a v důsledku toho i podpořilo cenu zlata. V médiích se spekuluje o možných nástupcích Powella. Mezi jmény zaznívají Kevin Warsh, bývalý guvernér Fedu, dále Kevin Hassett, někdejší ředitel Národní ekonomické rady, ministr financí Scott Bessent a současný guvernér Fedu Christopher Waller. Pokud by Trump skutečně přistoupil k výměně předsedy centrální banky ještě před koncem jeho mandátu v květnu 2026, šlo by o výrazný precedent a pravděpodobně i silný zásah do důvěry investorů v měnovou politiku Spojených států. Vedle zlata zaznamenal silný růst i trh s platinou, která se díky kombinaci silné poptávky a omezené nabídky dostala na nejvyšší úroveň za více než deset let. Platinové futures vzrostly o 1,6 % na 1 372,60 USD za unci a za celý červen si zatím připisují zisk kolem 30 %. Od konce května, kdy byla zveřejněna pozitivní zpráva z průmyslového sektoru, se cena platiny šplhá vzhůru, přičemž nedostatek zásob a zvýšené leasingové sazby dál omezují nabídku. K růstu přispělo i oznámení čínské vlády o plánovaných podpůrných opatřeních na podporu domácí spotřeby. Trhy vyhodnotily tento krok jako příslib dalších stimulačních zásahů ze strany Pekingu, což pomohlo zejména kovům citlivým na průmyslovou poptávku. Slabší dolar navíc zvýšil atraktivitu kovů pro zahraniční investory, protože nákup v jiných měnách se stal výhodnější. Kromě platiny posílilo také stříbro, jehož futures přidaly 0,7 % na 36,355 USD za unci. Na růstové vlně se vezla i měď – referenční futures na Londýnské burze kovů vzrostly o 0,5 % na 9 770,35 USD za tunu, zatímco americké futures přidaly 0,3 % na 4,94 USD za libru. Tento vývoj odráží obecný optimismus ohledně průmyslového oživení, který by mohl vést k vyšší poptávce po kovech napříč sektory. Zatímco zlato zůstává stabilní, drahé kovy jako platina a stříbro nadále těží z výhodné kombinace fundamentálních faktorů a měnové politiky. Hlavní otázkou nyní zůstává, zda geopolitické příměří vydrží a zda Fed odolá politickému tlaku. Investoři budou i nadále pozorně sledovat vývoj ve Washingtonu, Teheránu a na světových trzích, protože jakýkoli posun v těchto oblastech může opět změnit náladu na komoditním trhu.