Evropská centrální banka se podle několika členů Rady guvernérů blíží konci cyklu snižování úrokových sazeb, který započal v polovině roku 2024. Po osmi po sobě jdoucích sníženích sazeb v rámci tohoto cyklu se začínají objevovat signály, že prostor pro další uvolňování měnové politiky se zmenšuje. Někteří představitelé ECB zároveň tvrdí, že boj s inflací je prakticky u konce, a naznačují přechod ke stabilnějším podmínkám. I přesto však mezi členy bankovní rady přetrvává opatrnost, a to zejména kvůli nejistotě v globálním hospodářství. Růst sazeb se podle představitelů ECB pravděpodobně blíží ke konci Podle estonského guvernéra Madise Mullera „jsme pravděpodobně téměř na konci cyklu snižování sazeb“. Ve čtvrtek ECB snížila depozitní sazbu na 2 %, čímž se celkové snížení od června 2024 dostalo na dva procentní body. Muller dodal, že budoucí vývoj je těžko předvídatelný, a zdůraznil, že centrální bankéři se nyní pohybují ve výrazně nejistém prostředí, než bývalo běžné. S podobným názorem vystoupil i řecký guvernér Yannis Stournaras, který pro Bloomberg uvedl, že „uvolňování je téměř u konce“ a prozatím by se měla monetární politika pozastavit. Upozornil však, že s ohledem na globální situaci není možné s jistotou říci, že cyklus je opravdu uzavřen. V rozhovoru také zdůraznil, že rozdíly mezi jednotlivými členy ECB nejsou zásadní a že došlo k určitému sblížení názorů, čímž potvrdil obecně umírněný tón Rady guvernérů. Výraznější nesouhlas projevil pouze rakouský guvernér Robert Holzmann, který v pátek veřejně uvedl, že nesouhlasí s dalším snižováním sazeb. Podle něj není pravděpodobné, že by samotné snížení sazeb vedlo k novým investicím v době, kdy přetrvává vysoká míra nejistoty. Vítězství nad inflací a výzvy globální ekonomiky Jedním z nejoptimističtějších hlasů v debatě byl francouzský guvernér François Villeroy de Galhau, který prohlásil, že ECB „vyhrála bitvu proti inflaci“. Podle něj je inflace ve Francii už dnes pod 1 % a v celé eurozóně se pohybuje kolem 1,9 %. ECB tak podle jeho slov splnila svůj mandát v oblasti cenové stability a může být s výsledky spokojena. Tento pohled podpořil i litevský guvernér Gediminas Simkus, který uvedl, že „nepříjemné období vysoké inflace je za námi“. Popsal současný postoj ECB jako neutrální a odmítl spekulovat o dalším vývoji sazeb. Například finský guvernér Olli Rehn zdůraznil, že centrální banka bude i nadále rozhodovat o sazbách na základě aktuálních dat, přičemž klíčovým prvkem zůstává globální nejistota. Tento přístup potvrzuje, že ECB nechce předbíhat události, ale bude reagovat podle konkrétních hospodářských ukazatelů. Naopak guvernér portugalské centrální banky Mario Centeno během jediného dne vyjádřil dva poněkud odlišné postoje. Ráno uvedl, že měnová politika je stále v cyklu snižování, který podle všeho přetrvá i do roku 2025, avšak o několik hodin později dodal, že sazby se pravděpodobně stabilizují na úrovni kolem 2 %. Trumpova cla zvyšují nejistotu, ale Evropě se inflace zatím vyhýbá Klíčovým rizikem zůstává obchodní politika USA, zejména zavedení cel prezidentem Trumpem, která podle ECB přináší zvýšenou nejistotu. Villeroy nicméně upozornil, že zatímco v Americe zvyšují cla ceny dovozu pro spotřebitele, Evropa zatím dopady na inflaci nepocítila. Uznal však, že jejich vliv zpomaluje růst a může nepříznivě ovlivnit hospodářské prostředí. Tento vývoj ECB promítla i do svých nových čtvrtletních prognóz, které zahrnují mírný a pesimistický scénář. Tyto scénáře reflektují vývoj inflace v prostředí extrémní nejistoty, zejména s ohledem na globální obchodní vztahy a potenciální geopolitické otřesy. Na závěr Villeroy znovu potvrdil, že „máme opravdu dobré zprávy o vítězství nad inflací“ a že ECB může být na svůj dosavadní postup hrdá. Přesto zůstává tón celého vedení ECB spíše opatrný. Předsedkyně Christine Lagardeová uvedla, že se ECB blíží konci cyklu snižování, ale zároveň se připravuje na další výzvy, které mohou přijít. Z aktuálních vyjádření členů Rady guvernérů Evropské centrální banky vyplývá, že cyklus snižování sazeb je zřejmě téměř u konce. Přesto přetrvává značná nejistota, která centrální bankéře vede k opatrnosti a zdrženlivosti. Pozitivním signálem je pokles inflace téměř na cíl 2 %, což podle některých představitelů znamená naplnění mandátu ECB v oblasti cenové stability. Avšak vliv amerických cel, geopolitická rizika a slabší tempo oživení ekonomiky zůstávají důležitými faktory, které budou i nadále formovat rozhodnutí ECB. V následujících měsících bude důležité sledovat nejen nová makrodata, ale i rétoriku centrálních bankéřů – ta zatím zůstává umírněná, ale otevřená případným úpravám kurzu.