Evropské akciové trhy ve čtvrtek zareagovaly poklesem na rostoucí geopolitické napětí na Blízkém východě a na očekávání důležitých rozhodnutí centrálních bank. Investory znervóznily spekulace o možné vojenské intervenci Spojených států v Íránu, která by mohla vést k širšímu konfliktu v regionu. V ranních hodinách klesl německý index DAX o 0,7 %, francouzský CAC 40 rovněž o 0,7 % a britský FTSE 100 oslabil o 0,4 %. Tento vývoj odráží nejistotu, která aktuálně panuje na evropských trzích – nejen kvůli situaci na Blízkém východě, ale také kvůli přeladění investorů na měnovou politiku. Spekulace o možném americkém útoku na íránská jaderná a raketová zařízení se obnovily poté, co Izrael a Írán pokračovaly ve vzájemných leteckých útocích. Média včetně agentury Bloomberg informovala, že vysocí představitelé USA zvažují zásah již během tohoto víkendu, i když definitivní rozhodnutí zatím nepadlo. Výroky prezidenta Donalda Trumpa, který na otázku o zapojení USA odpověděl: „Možná to udělám. Možná ne. Nikdo neví, co udělám,“ jen dále podnítily nejistotu a zvýšily averzi k riziku. Zdroj: Getty Images Trump zároveň poznamenal, že Írán má podle něj „velké problémy“ a údajně „chce vyjednávat“. Tento postoj ovšem narazil na ostrou reakci nejvyššího íránského vůdce ajatolláha Alího Chameneího, který ve svém prvním veřejném projevu po několika dnech výslovně odmítl Trumpovu výzvu ke kapitulaci. Varoval, že jakákoli americká vojenská intervence bude mít pro USA nenapravitelné důsledky a že Írán se nikdy nevzdá. Země zároveň trvá na tom, že její jaderný program slouží výhradně mírovým účelům, přestože Mezinárodní agentura pro atomovou energii nedávno uvedla, že Teherán porušil své závazky v oblasti nešíření jaderných zbraní. Kromě geopolitiky se pozornost investorů přesouvá na centrální banky, a to jak ve Spojených státech, tak v Evropě. Federální rezervní systém ve středu ponechal svou referenční sazbu v rozmezí 4,25 % až 4,5 %, jak trhy očekávaly. Předseda Fedu Jerome Powell zopakoval, že banka bude při snižování sazeb velmi opatrná, a upozornil na možný nárůst inflace v důsledku Trumpových obchodních cel. Zároveň Fed zachoval výhled dvou snížení sazeb v roce 2025, ale snížil výhled pro rok 2026, což signalizuje, že uvolňování měnové politiky bude pomalejší, než se dříve čekalo. Ve čtvrtek byly americké trhy uzavřeny kvůli svátku Juneteenth, a proto se zraky investorů soustředily na evropské měnové autority. Bank of England pravděpodobně ponechá sazby beze změny, ale investory bude zajímat, jak dopadne hlasování v měnovém výboru a jaké bude z něj vyplývat tempo snižování sazeb v budoucnosti. Většina analytiků očekává první snížení v srpnu. Švýcarská národní banka může sáhnout ke snížení sazeb, a to možná opět do záporného pásma, zatímco Norges Bank v Norsku by měla sazby ponechat beze změny. Zdroj: BurzovniSvet.cz Na korporátní úrovni nebyla čtvrteční seance příliš bohatá na zprávy, ale za zmínku stojí jmenování nové finanční ředitelky společnosti Vodafone. Tuto roli od 1. října převezme Pilar Lópezová z Microsoftu, která nahradí Luku Mucica. Společnost Frasers Group oznámila, že nepodá nabídku na akvizici britského prodejce kosmetiky Revolution Beauty, čímž trhům signalizovala, že zůstane soustředěna na svůj stávající obchodní model. Na komoditních trzích reagovala ropa růstem. Futures na Brent stouply o 1 % na 77,47 USD za barel, zatímco ropa WTI posílila o 1,1 % na 74,31 USD. Očekávání možného amerického útoku zvýšilo riziko, že dojde k narušení ropné infrastruktury v regionu, což by mohlo vést k prudkému zvýšení cen. Goldman Sachs ve středu uvedl, že geopolitická riziková přirážka přibližně 10 USD za barel je opodstatněná a v případě eskalace konfliktu by se cena Brentu mohla dostat až nad 90 USD za barel. Celkově se evropské trhy nacházejí v citlivém bodě, kdy kombinace geopolitických rizik, inflačních tlaků a měnové nejistoty komplikuje rozhodování investorů. Trh vyčkává, zda dojde k vojenské eskalaci na Blízkém východě, nebo zda se situace uklidní, a zároveň hledá jasné signály od centrálních bank o dalším směřování měnové politiky.