Americká centrální banka stojí před složitým úkolem: v prostředí plném nejistoty a geopolitického napětí musí nabídnout výhled vývoje ekonomiky. Do cesty se jí staví obchodní války, nestabilita na mezinárodní scéně a smíšené ekonomické signály. Klíčové otázky, na které se investoři i ekonomové snaží nalézt odpověď, zní: Zrychlí se inflace? Omezí firmy nábory? A co spotřebitelé – začnou výrazněji šetřit? Nejistota je tak vysoká, že se o ní začíná mluvit jako o „mlze války“ – s tím rozdílem, že zde nejde o klasický vojenský konflikt, ale o nejasnosti v obchodních vztazích, které ochromují plánování a investiční rozhodování. Fed vyčkává v nejistém prostředí Administrativa bývalého prezidenta Donalda Trumpa sice ustoupila od některých nejtvrdších cel, nicméně USA nadále postrádají pevné obchodní dohody s většinou světa. Tento stav podkopává důvěru spotřebitelů a znejišťuje firmy, které mají stále obtížnější pozici při plánování investic. Situaci navíc zhoršuje konflikt mezi Izraelem a Íránem, který vytváří tlak na růst cen ropy. Vyšší ceny energií by mohly znovu zažehnout inflační tlaky, které centrální banka v uplynulých letech tak složitě krotí. Ekonomové ze společnosti Oxford Economics upozorňují, že americká ekonomika je zranitelná vůči dalším šokům – především v podobě trvalého zdražení ropy. Ve své zprávě pro klienty zdůrazňují, že se nacházíme ve fázi zpomalení, v níž i drobný negativní impuls může mít nepřiměřeně silné dopady. V takové situaci se Fed zdráhá provádět razantní kroky. Těsně před dvoudenním červnovým zasedáním dali jeho představitelé najevo, že se pravděpodobně uchýlí k ponechání sazeb beze změny. Podle hlavního ekonoma Wells Fargo, Sama Bullarda, zůstává „laťka pro snížení sazeb velmi vysoká“. Fed potřebuje další data a větší jistotu, že inflace zůstane pod kontrolou a že ekonomika dokáže odolat tlakům, které se na ni valí. Důsledky obchodních válek jsou patrné Ekonomické zpomalení není jen teoretickou hrozbou. V prvním čtvrtletí roku 2025 zaznamenal americký hrubý domácí produkt (HDP) první pokles za poslední tři roky. Přímou příčinou nebylo slabé hospodaření firem, ale snaha firem a spotřebitelů předzásobit se zbožím před zavedením cel. Například prodej automobilů v březnu a dubnu vyskočil na čtyřleté maximum – jen aby se v květnu propadl o 10 %, když cla vstoupila v platnost. Tato přerušovaná dynamika vytváří nestabilní prostředí, v němž ekonomika kolísá podle aktuálních rozhodnutí prezidenta. Nejistota ohledně budoucích pravidel mezinárodního obchodu tak nutí Fed k opatrnosti. V prostředí, kde se výhled mění doslova ze dne na den, je jakékoli plánování nesmírně složité. Přesto má centrální banka povinnost prezentovat aktualizovanou prognózu – čtyřikrát ročně musí nabídnout scénář dalšího vývoje. Právě červnové zasedání přinese nové odhady růstu, inflace i vývoje na trhu práce. Ekonomický výhled slábne, Fed očekává nižší tempo růstu V březnu letošního roku Fed předpokládal, že růst HDP v roce 2025 zpomalí na 1,7 %, zatímco v předchozích dvou letech se pohyboval kolem 3 %. Nyní se očekává, že se tato prognóza ještě zhorší. Podle průzkumu mezi analytiky z Wall Street se odhadovaný růst HDP snižuje na 1,3 %. To představuje znatelný pokles oproti téměř 2 % před začátkem obchodních válek. Slabší růst by s sebou mohl přinést také nižší tvorbu pracovních míst a vyšší nezaměstnanost. Fed v březnu očekával, že se míra nezaměstnanosti do konce roku 2025 zvýší na 4,4 % z aktuálních 4,2 %. Pokud bude nový výhled ještě pesimističtější, mohlo by jít o první náznak zhoršující se situace na pracovním trhu. Na druhé straně zůstává inflační tlak zatím mírný. Od vypuknutí obchodních sporů se inflace drží na relativně nízké úrovni, což zvyšuje šance, že Fed přikročí ke snížení sazeb ještě letos. Preferovaný inflační ukazatel Fedu – index cen osobních spotřebních výdajů (PCE) – dosáhl v dubnu hodnoty 2,2 %, což je jen mírně nad dlouhodobým cílem 2 %. V březnu Fed předpokládal, že do konce roku inflace stoupne na 2,7 %. Pokud se nyní rozhodne prognózu upravit směrem vzhůru, prostor pro snižování sazeb se zúží. Wall Street zatím věří, že letos dojde ke dvěma snížením sazeb. To by ale vyžadovalo, aby se inflace neodchýlila výrazně od cílové hodnoty. Všechna tato čísla a odhady budou součástí nové prognózy, kterou Fed představí po skončení červnového zasedání. Její obsah ukáže, jak si centrální banka vykládá aktuální stav mlhou zahalené ekonomiky – a kam podle ní směřujeme v dalších měsících. Fed tedy zatím vyčkává, ale čelí tlaku, aby jednal včas a rozhodně. Pokud bude mlha přetrvávat a nejistoty se prohloubí, může se i tato obezřetná instituce ocitnout pod tlakem, aby změnila kurz.