Index cen osobních spotřebních výdajů (PCE), který Federální rezervní systém (Fed) považuje za svůj preferovaný ukazatel vývoje inflace, v květnu vzrostl o 0,1 %. Jde již o třetí měsíc v řadě, kdy se růst držel na této nebo ještě nižší úrovni. Přestože by se mohlo zdát, že inflace zůstává pod kontrolou, Wall Street očekávala ještě nižší čísla, a tato skutečnost může mít důsledky pro měnovou politiku USA.

Zásadní pozornost se však upíná na tzv. jádrovou inflaci, která nezahrnuje volatilní ceny potravin a energií. Právě ta je totiž pro Fed klíčová při hodnocení dlouhodobých inflačních trendů. V květnu jádrová inflace meziměsíčně vzrostla o 0,2 %, což znamená drobné zrychlení oproti předchozím měsícům. Roční míra celkové inflace se tak zvýšila na 2,3 %, zatímco roční jádrová inflace vzrostla z dubnových 2,6 % na 2,7 %.

Ačkoli se tyto hodnoty stále nacházejí relativně blízko inflačního cíle Fedu ve výši 2 %, prozatím nenabízejí dostatečný důvod ke změně politiky. Předseda Fedu Jerome Powell ve svém vystoupení před Kongresem uvedl, že centrální banka zatím nemá dostatek důkazů o trvalém poklesu inflace, a proto s uvolňováním měnové politiky vyčkává. Powell zdůraznil, že klíčová bude data za červen a červenec, která by měla odhalit, zda zvýšená cla opravdu tlačí ceny vzhůru – jak Fed předpokládá.

Fed nechce jednat unáhleně – sazby zřejmě zůstanou beze změn až do podzimu

Současná situace by za jiných okolností vedla ke snížení základní úrokové sazby, která má zásadní vliv na ceny hypoték, úvěrů na auta, studentských půjček i kreditních karet. Jenže Fed i přes viditelné zpomalení inflace nechce postupovat ukvapeně. Obává se, že by předčasné uvolnění měnové politiky mohlo znovu rozdmýchat inflační tlaky, zejména pokud se naplní obavy ze zdražování dováženého zboží kvůli novým americkým clům.

Powell i další představitelé Fedu proto signalizují, že případné první snížení sazeb nepřijde dříve než na podzim, přičemž září se jeví jako nejpravděpodobnější termín. Tento postoj potvrzuje i reakce finančních trhů – výnosy desetiletých amerických dluhopisů mírně vzrostly na 4,26 %, což naznačuje, že investoři aktuálně nepočítají s rychlou změnou politiky.

Přitom se stále více ukazuje, že by ekonomika potřebovala určité uvolnění. Tempo růstu zpomalilo a podniky přijímají méně zaměstnanců. Navíc v pátek zveřejněná data o spotřebitelských výdajích ukázala nečekaný pokles za květen, což je další signál, že vysoké sazby brzdí aktivitu jak domácností, tak firem.

PCE jako ukazatel dalšího vývoje: proč mu Fed věří víc než CPI

PCE index, neboli index cen osobních spotřebních výdajů, je považován za přesnější indikátor inflačního trendu než známější index spotřebitelských cen (CPI). Důvodem je to, že PCE lépe zachycuje změny ve spotřebním chování a širší škálu výdajů. Navíc Fed se zaměřuje na jádrovou složku PCE, protože ceny potravin a energií jsou často výrazně ovlivňovány krátkodobými výkyvy, které mohou zkreslit celkový obraz.

Současný mírný růst PCE tedy není alarmující, ale také nepodporuje argumenty pro okamžité snížení sazeb. Fed chce mít jistotu, že inflační tlaky skutečně slábnou ve všech oblastech ekonomiky, a že přísnější měnová politika funguje podle očekávání. Powell dal jasně najevo, že snížení sazeb přijde až ve chvíli, kdy bude riziko jejich příliš brzkého uvolnění minimální.

Trhy zůstávají obezřetné, výraznější panika však zatím nepřišla

Bezprostřední reakce trhů na zprávu o inflaci byla spíše zdrženlivá. Index Dow Jones Industrial Average i S&P 500 sice zahajovaly páteční obchodování v plusu, ale po zveřejnění údajů o PCE došlo ke korekci a zisky se postupně snižovaly. To odráží celkovou nejistotu ohledně dalšího postupu Fedu.

Investoři se aktuálně snaží najít rovnováhu mezi pozitivními daty o růstu některých technologických akcií a obavami z přetrvávající inflace. Vzhledem k citlivosti trhů na jakékoli náznaky měnové politiky se očekává, že nadcházející měsíce budou klíčové – a každý nový údaj o inflaci, zaměstnanosti či spotřebě může trhy výrazně ovlivnit.

Zatímco trhy doufají ve snižování sazeb ještě letos, Fed zůstává konzervativní a dává přednost jasnému obrazu o dlouhodobém trendu. Pokud inflace v letních měsících skutečně začne klesat, prostor pro změnu kurzu se otevře. Do té doby ale platí, že vysoké sazby zůstanou realitou alespoň do září.