Květnová čísla o inflaci v USA přinesla překvapivě mírný růst cen, což naznačuje, že nedávná cla zavedená prezidentem Donaldem Trumpem zatím spotřebitelské ceny výrazněji neovlivnila. Podle aktuálního indexu spotřebitelských cen došlo k meziročnímu nárůstu na 2,4 %, což je méně, než analytici předpokládali. Tento vývoj má nejen ekonomické, ale i politické důsledky, zejména vzhledem k tlakům na americkou centrální banku ohledně úrokových sazeb.

Ceny rostou pomaleji, než trh očekával

Roční index spotřebitelských cen, který byl zveřejněn ve středu, ukázal růst na 2,4 %, přičemž očekávání trhu se pohybovala kolem 2,5 %. Přestože se jedná o nárůst oproti dubnovým 2,3 %, analytici jej hodnotí jako mírnější, než se obávali. Jádrový index, který nezahrnuje volatilní ceny energií a potravin, zůstal stabilní na úrovni 2,8 %, přestože trh očekával mírné zrychlení.

Ekonom Samuel Tombs ze společnosti Pantheon Macroeconomics uvedl, že dopad cel na ceny je zatím minimální. Podle něj maloobchodníci běžně potřebují alespoň tři měsíce, než zvýšené náklady skutečně promítnou do konečných cen pro spotřebitele. Jinými slovy – aktuální údaje sice ukazují na mírný cenový růst, ale větší tlak může teprve přijít.

Z jiného úhlu se na data podíval Daniel Hornung z MIT a bývalý člen Národní ekonomické rady. Upozornil, že část pozitivních údajů pramení z kategorií, které nejsou přímo ovlivněny cly, například letenky.

Trhy reagují opatrně, investoři očekávají snížení sazeb

Bezprostřední tržní reakce na inflační zprávu byla mírně pozitivní. Výnos dvouletých státních dluhopisů USA (2YY=F), který obvykle odráží očekávání ohledně úrokových sazeb, klesl po zveřejnění údajů téměř o 0,1 procentního bodu na hodnotu pod 3,95 %. Index S&P 500 otevřel mírně výše a posílil o 0,1 %, zatímco dolarový index oslabil o 0,3 %, což naznačuje očekávání uvolněnější měnové politiky v budoucnu.

Na příštím zasedání amerického Federálního rezervního systému (Fed), které se má konat příští týden, se očekává, že základní úrokové sazby zůstanou v pásmu 4,25 % až 4,5 %. Investoři však počítají s tím, že během druhé poloviny roku dojde ke dvěma snížením sazeb. První by podle tržních očekávání mohlo přijít už v září nebo říjnu.

Alexandra Wilson-Elizondo z Goldman Sachs uvedla, že pokud inflace zůstane pod kontrolou nebo trh práce oslabí, je pravděpodobné, že Fed ke snížení přistoupí. Prozatím ale převažuje opatrnost.

Trump tlačí na snížení sazeb, Fed zatím odolává

Prezident Trump opakovaně vyzývá Fed, aby následoval příklad Evropské centrální banky nebo Bank of England a snížil sazby. Navrhuje snížení až o celý procentní bod a ostře kritizuje šéfa Fedu Jaye Powella, kterého označil za „katastrofu“.

Viceprezident JD Vance na sociální síti X označil neochotu Fedu ke snížení sazeb za „měnové pochybení“. Podle profesora Eswara Prasada z Cornellovy univerzity je pravděpodobné, že relativně příznivá inflační čísla zvýší tlak ze strany Bílého domu. Vyvážení ekonomických a politických tlaků se podle něj v následujících měsících stane stále složitější.

Zároveň nelze přehlédnout, že preferovaný ukazatel inflace Fedu, index osobních spotřebních výdajů (PCE), v dubnu klesl na 2,1 %, ale v dalších měsících se očekává jeho opětovný nárůst. To může Fed přimět k opatrnějšímu postupu, i přes politický tlak.

Clo zatím s malým dopadem, ale zůstává nejistota

USA v současnosti uplatňují 10% clo na většinu dovozů, přičemž na zboží z Číny platí mnohem vyšší sazby. Dopady těchto opatření se podle analytiků začnou naplno projevovat až v následujících měsících, kdy se jejich nákladový efekt přenese na spotřebitele a firmy. To je zvláště důležité v souvislosti s očekáváním vývoje inflace a tím i měnové politiky.

Zatím tedy platí, že celní politika Trumpovy administrativy nevede k bezprostřednímu cenovému šoku, ale vytváří potenciál pro budoucí tlak na inflaci. Trhy se nacházejí ve fázi vyčkávání – čekají na další čísla a na reakce centrální banky.