Podle údajů Úřadu pro ekonomickou analýzu vzrostl index PCE – preferovaný inflační ukazatel Federálního rezervního systému (Fed) – pouze o 0,1 %. To je druhý po sobě jdoucí měsíc s minimálním růstem cen a zároveň nejpomalejší tempo inflace od pandemie v roce 2020.

Meziroční míra inflace se zároveň snížila z 2,3 % na 2,1 %, čímž se přiblížila dlouhodobému inflačnímu cíli Fedu ve výši 2 %. Tento posun by za normálních okolností mohl vést ke spekulacím o možném snižování úrokových sazeb. Nicméně řada ekonomů varuje, že další vývoj může zkomplikovat napětí v obchodní politice, především v souvislosti s cly, která Spojené státy uvalily na řadu dovozů v rámci přetrvávající obchodní války.

Jádrová inflace přináší povzbudivé signály

Ještě významnější z pohledu Fedu je vývoj tzv. jádrové inflace, tedy ukazatele, který nezahrnuje kolísavé ceny potravin a energií. Právě tyto položky jsou nejvíce ovlivněny krátkodobými výkyvy a mohou zkreslovat celkový obraz vývoje cen.

V dubnu vzrostla jádrová inflace rovněž pouze o 0,1 %, zatímco meziročně poklesla z 2,6 % na 2,5 %, což představuje nejnižší úroveň od začátku roku 2021. Tento trend posiluje důvěru, že zpomalování cen není náhodné, ale má pevnější základy.

Index PCE (Personal Consumption Expenditures) je centrální bankou považován za nejpřesnější prediktor inflačního vývoje, a proto je této statistice věnována mimořádná pozornost. V aktuálním kontextu se však stává stále zřetelnější, že pozitivní čísla nemusí stačit k udržení cenové stability, pokud budou nadále působit vnější cenové tlaky.

Rizikem zůstávají cla a napětí v mezinárodním obchodě

Kromě samotných cenových statistik zůstává v centru zájmu obchodní politika Spojených států, která má přímý dopad na ceny zboží dováženého ze zahraničí. Spojené státy čelí několika paralelním výzvám: nejen napjatým vztahům s Čínou, ale také pokračujícím soudním sporům o oprávněnost uvalených cel, včetně rozhodnutí, která omezila pravomoci prezidenta v této oblasti.

Ačkoliv Bílý dům v posledních týdnech částečně uvolnil některá cla, podle analytiků zůstává otázkou, jak se zachová v dalších krocích. Právní spory mohou trvat měsíce nebo i roky, zatímco firmy již nyní čelí rozhodnutí, zda zvýšit ceny pro spotřebitele, nebo snížit své marže. Oba scénáře mohou vést k vyšší inflaci – buď skrze vyšší spotřebitelské ceny, nebo skrze snahu podniků přenést náklady na zákazníky postupně.

Ekonom Ali Jaffery z CIBC Capital Markets shrnul situaci slovy: „Kdyby neprobíhala obchodní válka, byli bychom pravděpodobně nadšeni z toho, že se inflace vrací k cíli Fedu.“ Zároveň upozornil, že nejistota ve Washingtonu ohledně obchodní politiky bude pravděpodobně dál nutit Fed k opatrnosti. „Současná data jsou dobrá, ale nálada v administrativě je proměnlivá,“ uvedl Jaffery.

Investoři jsou opatrní, trhy reagují smíšeně

Na aktuální makroekonomické signály reagovaly finanční trhy spíše zdrženlivě. Index Dow Jones Industrial Average sice v pátek mírně vzrostl, ale S&P 500 zaznamenal nepatrný pokles. Tato smíšená reakce je do značné míry důsledkem další eskalace napětí mezi USA a Čínou, když Donald Trump veřejně obvinil Peking z porušování obchodních dohod. Nervozita na trzích tak odráží nejen ekonomická data, ale i zvyšující se geopolitické napětí.

Změny se projevily i na dluhopisovém trhu, kde výnos desetiletých státních dluhopisů vzrostl na 4,4 %. Vyšší výnosy jsou často známkou toho, že investoři očekávají setrvání Fedu u vyšších úrokových sazeb nebo se obávají obnoveného růstu inflace. Trhy tak naznačují, že i když inflační čísla působí povzbudivě, nejistota ohledně dalšího postupu centrální banky i administrativy stále přetrvává.

Fed je tak postaven před složité rozhodování: zatímco čísla z dubna naznačují prostor pro možné uvolnění měnové politiky, politické a obchodní nejistoty vybízejí spíše ke strategii „počkáme a uvidíme“. V následujících měsících bude důležité sledovat celní opatření, ceny surovin a chování spotřebitelů, aby Fed mohl včas reagovat a zároveň udržet důvěru trhu i měnovou stabilitu.