V poslední době se investoři do amerických dluhopisů soustředí především na návrh rozsáhlého daňového a výdajového zákona prezidenta Donalda Trumpa. Podle některých ekonomů by totiž plánované daňové škrty mohly výrazně zvýšit potřebu vládního zadlužení, což by mohlo vyvolat tlak na pokles cen dluhopisů a růst jejich výnosů. Vyšší nabídka nových státních dluhopisů by znamenala menší atraktivitu těch stávajících – a tedy jejich zlevnění. Tato situace vyvolává u mnoha investorů obavy, že USA míří směrem k fiskální krizi, podobné té, kterou zažila Velká Británie v roce 2022. Tehdy krátkodobá premiérka Liz Trussová navrhla nerealistický „mini-rozpočet“ s nefinancovanými daňovými úlevami, což vedlo k dramatickému výprodeji britských dluhopisů a pádu její vlády. Trh okamžitě potrestal nejistotu i neschopnost dostát fiskální odpovědnosti. Jenže právě tento pohled ekonom Dario Perkins ze společnosti TS Lombard zpochybňuje. Podle něj totiž největší hrozbou pro dluhopisový trh není samotná fiskální nerovnováha, ale spíš hlubší a strukturálnější problém – chaotické řízení hospodářské politiky Spojených států. Chaotické řízení politiky zneklidňuje investory Perkins upozorňuje na to, že kolísavé a nepředvídatelné rozhodování na úrovni americké federální vlády vytváří prostředí, které je mnohem citlivější na externí šoky. Nejde přitom jen o fiskální návrhy. Vzpomíná například na situaci z doby první vlády Donalda Trumpa, kdy byly ze dne na den uvalovány a opět rušeny obchodní cla na významné světové partnery. Podobná volatilita v politickém rozhodování dnes znovu nabírá na síle. USA se údajně pokoušejí do 90 dnů uzavřít rozsáhlé obchodní dohody s desítkami států – což je standardně proces, který trvá léta. K tomu dochází v době, kdy zároveň probíhají rozsáhlé deportace, což může mít dopad i na domácí pracovní trh. Do této již tak napjaté atmosféry vstupuje i možnost zapojení USA do konfliktu mezi Izraelem a Íránem. Pokud by došlo k širší eskalaci a například k blokádě Hormuzského průlivu, významného koridoru pro přepravu ropy a zboží, mohlo by to vést k prudkému růstu inflace a narušení dodavatelských řetězců. A jak známo, vyšší inflace výrazně škodí výnosům z dluhopisů, protože snižuje jejich reálnou hodnotu. Důvěra v americké dluhopisy slábne Podle Perkinse má tato nestabilita ještě jeden, možná zásadnější dopad. Může narušit postavení amerických státních dluhopisů jako globálního bezpečného aktiva. V minulosti investoři často kupovali americké dluhopisy jako zajištění proti výkyvům na trzích – právě kvůli jejich předpokládané stabilitě a předvídatelnosti. Jenže pokud se americká politika bude dál pohybovat v tak nejistých kolejích, mohou i ti nejkonzervativnější investoři začít hledat alternativy. To by mohlo mít dlouhodobý strukturální dopad – například snížený zájem o americké státní dluhopisy bez ohledu na to, zda se fiskální deficit zlepší či nikoli. Perkins tvrdí, že právě tento posun v důvěře může být pro Spojené státy větší problém než samotná výše vládního dluhu nebo bilance centrální banky. Jeho závěr je jasný: Trumpův návrh rozpočtu není tím největším problémem pro trh s dluhopisy. Skutečnou hrozbou je ztráta důvěry investorů v předvídatelnost a stabilitu americké politiky – tedy v základní hodnotu, na které dluhopisový trh dlouhodobě stojí. Trh zatím vyčkává, ale nervozita roste Zatím se však žádný prudký výprodej dluhopisů nekoná. Investoři, zdá se, vyčkávají. Výnosy dlouhodobých státních dluhopisů se od konce května pohybují v relativně úzkém rozmezí. U desetiletých dluhopisů to bylo mezi 4,359 % a 4,518 %, u třicetiletých pak mezi 4,848 % a 5,041 %. To naznačuje, že finanční trhy zatím nedávají chaotické politice červenou kartu – alespoň ne otevřeně. Ale klíčové bude, jak se bude situace vyvíjet v dalších měsících. Pokud totiž budou politické kroky stále méně předvídatelné, důvěra v dluhopisy jako stabilní oporu portfolií může začít skutečně slábnout. A to by mohl být moment, kdy si trh uvědomí, že skutečné riziko není v číslech federálního deficitu – ale v tom, kdo a jak v USA rozhoduje.