Může Bitcoin nahradit dolar a stát se globální rezervní měnou?

Tento názor se šíří především mezi zastánci kryptoměn a investory, kteří nevěří v dlouhodobou stabilitu tradičních fiat měn. Ačkoliv se jedná o zajímavou hypotézu, realita je podstatně složitější. V současnosti je takový scénář krajně nepravděpodobný.Bitcoin jako rezervní měna? Teorie versus realitaAby se nějaká měna stala skutečnou rezervní měnou, musí podle definice Federálního rezervního systému USA plnit tři základní funkce: být uchovatelem hodnoty, prostředkem směny a účetní jednotkou. Bitcoin v tuto chvíli splňuje jen první z těchto podmínek. Vnímán je jako uchovatel hodnoty, podobně jako zlato, ale běžně se nepoužívá k nákupu zboží nebo služeb. Ceny v obchodech nejsou v bitcoinech, stejně jako běžné faktury či účetnictví se nevedou v kryptoměně.Navíc samotná volatilita bitcoinu znesnadňuje jeho použití jako účetní jednotky – ceny by se musely neustále přepočítávat. I když je bitcoin často nazýván digitálním zlatem, jedná se o aktivum, které se převážně drží, nikoli používá. Tím se jeho role jako měny stává čistě teoretickou. Geopolitické posuny a historická měnová přeskupeníTeoreticky si lze představit, že by dramatická změna globálních finančních pravidel mohla vytvořit prostor pro vznik nové rezervní měny. K podobným změnám došlo například ve 20. letech minulého století, kdy americký dolar nahradil britskou libru, nebo v 70. letech, kdy Spojené státy zrušily zlatý standard. Avšak tyto události byly výsledkem komplexních politických a ekonomických dohod mezi největšími světovými mocnostmi.Kdyby se dnes světové ekonomiky chtěly vzdát dolaru, vyžadovalo by to podobně rozsáhlou dohodu, jakou byla Brettonwoodská konference v roce 1944. Jenže namísto zavedení nové měny vytvořené státem by nyní musely přijmout měnu decentralizovanou, kterou nikdo neovládá – což je myšlenka, která je pro většinu vlád zcela nepřijatelná. Chcete využít této příležitosti?Centralizace bitcoinu podkopává jeho původní ideuZásadním problémem bitcoinu jako potenciální rezervní měny je také rostoucí koncentrace vlastnictví. Společnosti jako MicroStrategy , která dnes drží téměř 3 % všech bitcoinů, a další velcí hráči si stále více akumulují zásoby této kryptoměny. Podle dat společnosti Sygnum, pokud by MicroStrategy vlastnila 5 % všech bitcoinů, stal by se bitcoin příliš koncentrovaným na to, aby mohl být globálně přijatelnou měnou. Podobná zjištění přinášejí i reporty od Gemini a Glassnode. Z nich vyplývá, že 30 % všech bitcoinů je v rukou pouhých 216 subjektů – mezi nimi korporace, kryptoburzy, fondy a další institucionální investoři. To odporuje původní vizi Satoshiho Nakamota, který bitcoin navrhl jako decentralizovanou měnu, dostupnou každému na světě.Bitcoin má mezi aktivy stále své místo – jen ne jako dolar 2.0Navzdory všem těmto překážkám má bitcoin stále výrazný investiční a geopolitický význam. I když se nestane novým základem mezinárodního měnového systému, jeho role jako alternativního uchovatele hodnoty posiluje. Stále více institucí, včetně bank z Wall Street, ETF fondů a některých vlád, začíná bitcoin vnímat jako legitimní součást svého portfolia. A to je pro kryptoměnu, která byla na začátku odmítána jako „hračka pro geeky“, obrovský posun.Bitcoin pravděpodobně zůstane mimo hlavní proud globálního obchodního systému, ale jeho vzrůstající akceptace napříč trhy a typy investorů naznačuje, že se již pevně etabloval jako digitální komodita, jejíž hodnota bude nadále hrát roli v investičních strategiích a možná i v geopolitice.