Může Bitcoin nahradit dolar a stát se globální rezervní měnou?

Tento názor se šíří především mezi zastánci kryptoměn a investory, kteří nevěří v dlouhodobou stabilitu tradičních fiat měn. Ačkoliv se jedná o zajímavou hypotézu, realita je podstatně složitější. V současnosti je takový scénář krajně nepravděpodobný.Bitcoin jako rezervní měna? Teorie versus realitaAby se nějaká měna stala skutečnou rezervní měnou, musí podle definice Federálního rezervního systému USA plnit tři základní funkce: být uchovatelem hodnoty, prostředkem směny a účetní jednotkou. Bitcoin v tuto chvíli splňuje jen první z těchto podmínek. Vnímán je jako uchovatel hodnoty, podobně jako zlato, ale běžně se nepoužívá k nákupu zboží nebo služeb. Ceny v obchodech nejsou v bitcoinech, stejně jako běžné faktury či účetnictví se nevedou v kryptoměně.Navíc samotná volatilita bitcoinu znesnadňuje jeho použití jako účetní jednotky – ceny by se musely neustále přepočítávat. I když je bitcoin často nazýván digitálním zlatem, jedná se o aktivum, které se převážně drží, nikoli používá. Tím se jeho role jako měny stává čistě teoretickou. Geopolitické posuny a historická měnová přeskupeníTeoreticky si lze představit, že by dramatická změna globálních finančních pravidel mohla vytvořit prostor pro vznik nové rezervní měny. K podobným změnám došlo například ve 20. letech minulého století, kdy americký dolar nahradil britskou libru, nebo v 70. letech, kdy Spojené státy zrušily zlatý standard. Avšak tyto události byly výsledkem komplexních politických a ekonomických dohod mezi největšími světovými mocnostmi.Kdyby se dnes světové ekonomiky chtěly vzdát dolaru, vyžadovalo by to podobně rozsáhlou dohodu, jakou byla Brettonwoodská konference v roce 1944. Jenže namísto zavedení nové měny vytvořené státem by nyní musely přijmout měnu decentralizovanou, kterou nikdo neovládá – což je myšlenka, která je pro většinu vlád zcela nepřijatelná.Centralizace bitcoinu podkopává jeho původní ideuZásadním problémem bitcoinu jako potenciální rezervní měny je také rostoucí koncentrace vlastnictví. Společnosti jako MicroStrategy , která dnes drží téměř 3 % všech bitcoinů, a další velcí hráči si stále více akumulují zásoby této kryptoměny. Podle dat společnosti Sygnum, pokud by MicroStrategy vlastnila 5 % všech bitcoinů, stal by se bitcoin příliš koncentrovaným na to, aby mohl být globálně přijatelnou měnou. Podobná zjištění přinášejí i reporty od Gemini a Glassnode. Z nich vyplývá, že 30 % všech bitcoinů je v rukou pouhých 216 subjektů – mezi nimi korporace, kryptoburzy, fondy a další institucionální investoři. To odporuje původní vizi Satoshiho Nakamota, který bitcoin navrhl jako decentralizovanou měnu, dostupnou každému na světě.Bitcoin má mezi aktivy stále své místo – jen ne jako dolar 2.0Navzdory všem těmto překážkám má bitcoin stále výrazný investiční a geopolitický význam. I když se nestane novým základem mezinárodního měnového systému, jeho role jako alternativního uchovatele hodnoty posiluje. Stále více institucí, včetně bank z Wall Street, ETF fondů a některých vlád, začíná bitcoin vnímat jako legitimní součást svého portfolia. A to je pro kryptoměnu, která byla na začátku odmítána jako „hračka pro geeky“, obrovský posun.Bitcoin pravděpodobně zůstane mimo hlavní proud globálního obchodního systému, ale jeho vzrůstající akceptace napříč trhy a typy investorů naznačuje, že se již pevně etabloval jako digitální komodita, jejíž hodnota bude nadále hrát roli v investičních strategiích a možná i v geopolitice.