Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) vydala v úterý aktualizovaný ekonomický výhled, který potvrzuje, že globální hospodářství čelí citelnějšímu zpomalení, než se ještě před několika měsíci očekávalo. Hlavním důvodem je především rostoucí dopad obchodní politiky administrativy Donalda Trumpa, zejména zavádění nových cel, které podle OECD oslabují nejen ekonomiku USA, ale i světový růst. Ve svém nejnovějším reportu organizace snížila svou prognózu růstu světové ekonomiky na 2,9 % pro roky 2025 a 2026, přičemž ještě v březnu počítala s růstem o 3,1 % v roce 2025 a o 3,0 % v roce následujícím. OECD ve svém komentáři konstatuje, že vliv protekcionismu může být výraznější, než se dříve odhadovalo. Varuje, že pokud by Spojené státy dále přitvrdily v uplatňování cel, mohla by eskalace obchodní války vyvolat nové inflační tlaky, vážně narušit globální dodavatelské řetězce a destabilizovat finanční trhy. Tento výhled tak reflektuje nejen reálné ekonomické dopady zavedených opatření, ale i očekávání trhů, že se protekcionistická politika stává strukturálním faktorem ekonomického prostředí. USA ztrácí tempo, dopady cel jsou silnější, než se čekalo Zvláštní pozornost OECD věnovala vývoji v americké ekonomice. Organizace snížila odhad růstu pro letošní rok na pouhých 1,6 % a pro příští rok na 1,5 %. To představuje významné zhoršení oproti předchozím prognózám, které počítaly s růstem o 2,2 % v roce 2025 a 1,6 % v roce 2026. OECD přitom při svých výpočtech předpokládá, že cla zavedená v květnu zůstanou v platnosti i po celý zbytek let 2025 a 2026. Dopady nové celní politiky nejsou podle OECD pouze krátkodobé. Zatímco některé segmenty výroby v USA mohou těžit ze zvýšené poptávky po domácí produkci, celkový vliv je negativní – vyšší dovozní ceny snižují kupní sílu amerických spotřebitelů a investiční nejistota brzdí nové podnikatelské projekty. OECD dále upozorňuje, že celní příjmy nejsou schopny kompenzovat výpadky způsobené rozpočtovými škrty, například z důvodu prodloužení daňových úlev z roku 2017 nebo nových Trumpových návrhů na snížení daní. Tento kombinovaný efekt podle odhadů organizace povede k tomu, že schodek amerického rozpočtu dosáhne do roku 2026 až 8 % HDP. To by znamenalo jeden z nejvyšších fiskálních deficitů mezi vyspělými ekonomikami v době míru. OECD dále očekává, že Federální rezervní systém bude kvůli inflačním tlakům držet základní úrokovou sazbu beze změny po celý letošní rok, a následně ji v roce 2026 sníží na rozpětí 3,25–3,5 %. Čína čelí clům s dotacemi, Evropa se drží stabilněji Ve své analýze OECD neopomíjí ani druhou stranu obchodní války – Čínu. Podle aktuálních odhadů čínská ekonomika poroste letos o 4,7 % a v roce 2026 o 4,3 %, což je jen nepatrně méně, než činily březnové odhady (4,8 % a 4,4 %). Vliv amerických cel bude podle organizace částečně vyvážen vládními opatřeními – Peking plánuje masivní dotace na výměnu spotřebního zboží, jako jsou mobilní telefony a domácí spotřebiče, a také zvýšené sociální transfery, které mají udržet spotřebitelskou poptávku. Evropská unie se v tomto prostředí drží překvapivě stabilně. Výhled růstu pro eurozónu zůstává beze změny – letos se očekává růst o 1,0 %, v roce 2026 pak o 1,2 %. Důvodem je podle OECD především silný trh práce a snížení úrokových sazeb ze strany Evropské centrální banky, které podporují spotřebu a investice. Pomoci má také plánované navýšení veřejných výdajů v Německu, což bude mít pozitivní dopad na celý region. Spojené království zaznamenalo mírně lepší výhled než v březnu. OECD nyní očekává, že britská ekonomika poroste v roce 2025 o 1,3 % a v roce 2026 o 1,0 %, oproti předchozím odhadům 1,4 % a 1,2 %. To naznačuje, že i přes politické nejistoty a přetrvávající důsledky brexitu se britská ekonomika dokáže adaptovat na nové globální podmínky. Závěr: růst ztrácí dynamiku, nejistota přetrvává Zpráva OECD tak potvrzuje, že světová ekonomika se nachází ve fázi zpomalování, jehož hlavní příčinou je pokračující nejistota v oblasti obchodní politiky. Cla, protekcionismus a geopolitická nejistota nejsou již jen dočasné výkyvy, ale stávají se strukturálními faktory, se kterými musí tvůrci politik i investoři dlouhodobě počítat. Pokud se situace na obchodní frontě nezmění, bude růst v příštích letech dále tlumený a nerovnoměrný.