Zatímco zástupci klíčových průmyslových odvětví označili pozastavení za nadějný signál a doufají v další dialog s vládou, odborníci na imigraci zůstávají skeptičtí – jak ohledně motivace tohoto kroku, tak i jeho praktického dopadu.Pozastavení razií bylo oznámeno krátce před víkendem ke Dni otců a týkalo se pracovníků v sektorech, které jsou tradičně silně závislé na zahraniční pracovní síle – zemědělství, restauracích a hotelnictví. Už o pár dní později bylo ale zrušeno a razie opět obnoveny. Tento vývoj přichází v době, kdy prezident Donald Trump čelí tlakům z obou stran: na jedné straně ze své voličské základny očekávající důsledné prosazování imigračních opatření, na straně druhé od podnikatelského sektoru, který upozorňuje na akutní nedostatek pracovníků.Zástupci firem, sdružení v Americké koalici pro imigraci v podnikání, hovoří o tom, že zásahy imigračních úředníků oslabují provozy, které už tak trpí nedostatkem personálu. Emily Williams Knight z Texaské asociace restaurací uvedla, že podnikatelé chtějí nabídnout řešení, která současně zajistí bezpečnost hranic i stabilitu pracovního trhu. V praxi jde například o snahu chránit dlouholeté pracovníky, kteří jsou i přes legální status zastrašováni nebo kontrolováni.Podobné stanovisko zaznělo i z úst kongresmana Andyho Harrise z Marylandu, člena vlivné republikánské frakce House Freedom Caucus. Poukázal na to, že v mnoha regionech, včetně jeho vlastního volebního obvodu, jsou američtí pracovníci pro určité úkoly dlouhodobě nedostupní, a připomněl potřebu využívat vízové programy typu H-2A a H-2B.Politické lavírování a nejasný vládní signálSamotné oznámení pozastavení razií 12. června přišlo krátce poté, co prezident na sociálních sítích uznal, že agresivní imigrační politika „bere farmářům a hotelům jejich dlouhodobé a kvalitní pracovníky“. Vyjádřil připravenost „postupovat s rozvahou“ a slíbil brzký příkaz, který by upravil postup vládních agentur.Podle některých analytiků šlo spíše o dočasné gesto bez konkrétních závazků. David J. Bier z libertariánského Cato Institutu upozornil, že prezident Trump v otázkách hospodářské politiky i imigrace často mění směr podle toho, s kým právě mluví. Zmíněné pozastavení považuje za výsledek interního střetu vlivných postav v Bílém domě – údajně jej nejprve podpořila ministryně zemědělství Brooke Rollinsová, zatímco o jeho zrušení se zasloužil Stephen Miller, dlouholetý Trumpův poradce pro vnitřní bezpečnost.Bier zároveň upozornil, že zásadní změna imigrační linie je nepravděpodobná, pokud Miller zůstane ve své funkci. „Trump odměňuje loajalitu a Miller byl jedním z jeho nejvěrnějších spolupracovníků,“ uvedl.Skeptický pohled odborníků na imigraciNázor, že pozastavení nemělo větší dopad, sdílí i další experti. Theresa Cardinal Brown z Cornell Law School připustila, že není ani jasné, zda šlo o oficiálně platné rozhodnutí. Mohl prý nastat administrativní zmatek, kdy si někdo mylně myslel, že má potřebná schválení.Brownová zároveň připomíná, že Trumpova administrativa v minulosti často přicházela s nerealizovanými návrhy, jako například s projektem „zlaté imigrační karty“ za 5 milionů dolarů. Ta měla údajně umožnit získání amerického občanství a pomoci splatit veřejný dluh, ale doposud chybí jakýkoliv právní rámec nebo funkční detaily.Vzhledem k těmto zkušenostem je podle ní velmi obtížné předpovídat, jak bude administrativa v imigračních otázkách postupovat. „Se současnou administrativou se zdráhám cokoli předvídat,“ řekla Brownová.Význam zahraničních pracovníků pro americkou ekonomikuNavzdory politickému napětí panuje mezi průmyslovými zástupci shoda na tom, že zahraniční pracovníci tvoří páteř mnoha klíčových sektorů. Podle Rebeccy Shi z American Business Immigration Coalition tvoří přistěhovalci zhruba 22 % personálu v gastronomii a až 51 % v mléčném průmyslu.Ještě vyšší podíl vykazuje například sektor chovu plnokrevníků, kde podle Dala Romanse, prezidenta Kentucky Horsemen’s Benevolent and Protective Association, tvoří imigranti přibližně 72 % pracovní síly. Romans upozornil, že tito lidé zajišťují každodenní péči o koně, bez níž by celý byznys nemohl fungovat.Zatímco prezidentovo vyjádření považuje za pozitivní signál, zdůrazňuje potřebu konkrétních kroků. „Slova nestačí. Potřebujeme řešení,“ uvedl.Zástupci odvětví proto i nadále vyzývají k legislativní aktivitě. Chtějí, aby Kongres i administrativa zavedly praktické vízové programy pro pracovníky, kteří v USA žijí, odvádějí daně a dlouhodobě přispívají k fungování ekonomiky. Ačkoli krátké pozastavení razií přineslo jistou naději, většina odborníků se shoduje, že bez systémových změn nelze očekávat žádný skutečný posun.