Klíčové body

Útoky USA na Írán přicházejí v době oslabené globální ekonomiky a mohou zvýšit inflační tlaky
Uzavření Hormuzského průlivu by způsobilo prudký růst cen ropy a narušilo dodávky
Investoři sledují další kroky Íránu, které rozhodnou o vývoji trhů v příštích týdnech

Organizace jako Světová banka, OECD nebo Mezinárodní měnový fond již dříve zhoršily své výhledy hospodářského růstu a další eskalace napětí na Blízkém východě může tento vývoj ještě výrazně zhoršit. Klíčovým faktorem bude, jakým způsobem na americký útok zareaguje Írán.

Ve hře jsou možnosti, které by mohly dramaticky zahýbat s cenami ropy, posílit inflaci a ochladit už tak zpomalující globální ekonomiku.

Analytici z Bloomberg Economics upozorňují, že nejvážnějším důsledkem rozšíření konfliktu může být prudký růst cen ropy, což by se přelilo do vyšší inflace po celém světě. Zvláště ohrožen by byl spotřebitel v USA a Evropě. Podle výpočtů může cena ropy Brent vystřelit až nad 130 dolarů za barel, pokud by došlo například k uzavření Hormuzského průlivu, kterým denně proudí asi 20 % světových dodávek ropy.

Na predikčních trzích, jako je Polymarket, se investoři domnívají, že pravděpodobnost uzavření této strategické trasy ze strany Íránu do července činí přibližně 27 %. Přesto se někteří odborníci domnívají, že Írán by s tímto krokem váhal, protože by tím ohrozil své vlastní příjmy z exportu ropy, které nyní potřebuje k financování případného dlouhodobého konfliktu.

V případě, že by se výpadek skutečně stal realitou, Bloomberg očekává, že inflace v USA měřená indexem CPI by mohla stoupnout k hranici 4 %, čímž by se narušily plány centrálních bank, včetně amerického Fed, na snižování úrokových sazeb.

Globální energetický trh zůstává mimořádně náchylný k otřesům

Hormuzský průliv je nejen klíčovou trasou pro ropu, ale i pro zkapalněný zemní plyn (LNG). Například Katar, který tvoří asi pětinu světového exportu LNG, je zcela závislý na této trase. Jakékoli její narušení by způsobilo výrazný růst cen plynu, zejména v Evropě, kde už nyní panuje citlivá rovnováha mezi poptávkou a zásobami.

Čína, jakožto největší odběratel íránské ropy, by byla případným výpadkem zasažena nejcitelněji. Její strategické zásoby sice mohou krátkodobě poskytnout určitou úlevu, ale dlouhodobý výpadek by se Číně nevyhnul. Naopak USA jsou dnes čistým vývozcem ropy, což jim dává určité výhody. Přesto by vyšší ceny energií jen zkomplikovaly situaci, protože americká ekonomika už nyní čelí tlaku zhoršených inflačních výhledů a obchodních omezení.

Fed navíc nedávno snížil odhad růstu americké ekonomiky pro rok 2025 z 1,7 % na 1,4 %. Důvodem je mimo jiné zohlednění Trumpových cel, které zvyšují náklady na dovoz a snižují výhled ekonomické expanze.

Reakce Íránu rozhodne o dalším vývoji

Odpověď Teheránu bude klíčová. Mezi možné reakce patří přímé útoky na americké jednotky nebo infrastrukturu v regionu, sabotáže energetických zařízení nebo zmíněné uzavření Hormuzského průlivu. Každý z těchto scénářů může výrazně zasáhnout finanční trhy i reálnou ekonomiku.

Íránský ministr zahraničí Abbas Araghchi již označil americký útok za „pobuřující“ a odkázal se na Chartu OSN a její ustanovení o právu na sebeobranu. Írán si podle něj vyhrazuje všechny možnosti k obraně své suverenity, zájmů a obyvatelstva. Dosavadní rétorika naznačuje, že odpověď může přijít, otázkou zůstává její rozsah a načasování.

Napětí na Blízkém východě přichází v době, kdy se světová ekonomika stále nevrátila do plného růstu po několika vlnách inflačních šoků, pandemie a narušení dodavatelských řetězců. Ben May z Oxford Economics upozorňuje, že další růst cen energií by mohl být pro centrální banky těžko zvládnutelný. Obzvlášť pokud by k tomu došlo v situaci, kdy jsou sazby stále relativně vysoké a ekonomická aktivita slabá.

Závěr: Globální rovnováha je křehká

Útoky Spojených států na Írán znovu ukázaly, jak rychle se může geopolitická událost promítnout do tržního a ekonomického prostředí. Rizika pro ceny ropy, inflaci, energetické dodávky a stabilitu centrálních bankovních politik jsou dnes vyšší než před několika týdny.

Klíčovým faktorem bude to, zda se íránská reakce udrží v diplomatických mezích, nebo přeroste v otevřený konflikt. V každém případě se globální ekonomika ocitá na dalším křehkém rozcestí, které bude vyžadovat obezřetnost investorů, politiků i centrálních bankéřů.

Organizace jako Světová banka, OECD nebo Mezinárodní měnový fond již dříve zhoršily své výhledy hospodářského růstu a další eskalace napětí na Blízkém východě může tento vývoj ještě výrazně zhoršit. Klíčovým faktorem bude, jakým způsobem na americký útok zareaguje Írán. Ve hře jsou možnosti, které by mohly dramaticky zahýbat s cenami ropy, posílit inflaci a ochladit už tak zpomalující globální ekonomiku.Analytici z Bloomberg Economics upozorňují, že nejvážnějším důsledkem rozšíření konfliktu může být prudký růst cen ropy, což by se přelilo do vyšší inflace po celém světě. Zvláště ohrožen by byl spotřebitel v USA a Evropě. Podle výpočtů může cena ropy Brent vystřelit až nad 130 dolarů za barel, pokud by došlo například k uzavření Hormuzského průlivu, kterým denně proudí asi 20 % světových dodávek ropy.Na predikčních trzích, jako je Polymarket, se investoři domnívají, že pravděpodobnost uzavření této strategické trasy ze strany Íránu do července činí přibližně 27 %. Přesto se někteří odborníci domnívají, že Írán by s tímto krokem váhal, protože by tím ohrozil své vlastní příjmy z exportu ropy, které nyní potřebuje k financování případného dlouhodobého konfliktu.V případě, že by se výpadek skutečně stal realitou, Bloomberg očekává, že inflace v USA měřená indexem CPI by mohla stoupnout k hranici 4 %, čímž by se narušily plány centrálních bank, včetně amerického Fed, na snižování úrokových sazeb.Globální energetický trh zůstává mimořádně náchylný k otřesůmHormuzský průliv je nejen klíčovou trasou pro ropu, ale i pro zkapalněný zemní plyn . Například Katar, který tvoří asi pětinu světového exportu LNG, je zcela závislý na této trase. Jakékoli její narušení by způsobilo výrazný růst cen plynu, zejména v Evropě, kde už nyní panuje citlivá rovnováha mezi poptávkou a zásobami.Čína, jakožto největší odběratel íránské ropy, by byla případným výpadkem zasažena nejcitelněji. Její strategické zásoby sice mohou krátkodobě poskytnout určitou úlevu, ale dlouhodobý výpadek by se Číně nevyhnul. Naopak USA jsou dnes čistým vývozcem ropy, což jim dává určité výhody. Přesto by vyšší ceny energií jen zkomplikovaly situaci, protože americká ekonomika už nyní čelí tlaku zhoršených inflačních výhledů a obchodních omezení.Fed navíc nedávno snížil odhad růstu americké ekonomiky pro rok 2025 z 1,7 % na 1,4 %. Důvodem je mimo jiné zohlednění Trumpových cel, které zvyšují náklady na dovoz a snižují výhled ekonomické expanze.Reakce Íránu rozhodne o dalším vývojiOdpověď Teheránu bude klíčová. Mezi možné reakce patří přímé útoky na americké jednotky nebo infrastrukturu v regionu, sabotáže energetických zařízení nebo zmíněné uzavření Hormuzského průlivu. Každý z těchto scénářů může výrazně zasáhnout finanční trhy i reálnou ekonomiku.Íránský ministr zahraničí Abbas Araghchi již označil americký útok za „pobuřující“ a odkázal se na Chartu OSN a její ustanovení o právu na sebeobranu. Írán si podle něj vyhrazuje všechny možnosti k obraně své suverenity, zájmů a obyvatelstva. Dosavadní rétorika naznačuje, že odpověď může přijít, otázkou zůstává její rozsah a načasování.Napětí na Blízkém východě přichází v době, kdy se světová ekonomika stále nevrátila do plného růstu po několika vlnách inflačních šoků, pandemie a narušení dodavatelských řetězců. Ben May z Oxford Economics upozorňuje, že další růst cen energií by mohl být pro centrální banky těžko zvládnutelný. Obzvlášť pokud by k tomu došlo v situaci, kdy jsou sazby stále relativně vysoké a ekonomická aktivita slabá.Závěr: Globální rovnováha je křehkáÚtoky Spojených států na Írán znovu ukázaly, jak rychle se může geopolitická událost promítnout do tržního a ekonomického prostředí. Rizika pro ceny ropy, inflaci, energetické dodávky a stabilitu centrálních bankovních politik jsou dnes vyšší než před několika týdny. Klíčovým faktorem bude to, zda se íránská reakce udrží v diplomatických mezích, nebo přeroste v otevřený konflikt. V každém případě se globální ekonomika ocitá na dalším křehkém rozcestí, které bude vyžadovat obezřetnost investorů, politiků i centrálních bankéřů.