Potenciální uzavření této klíčové vodní cesty by mohlo způsobit globální otřesy nejen na energetických trzích, ale i v geopolitickém uspořádání světa.Hormuzský průliv spojuje Perský záliv s Indickým oceánem. Na severu sousedí s Íránem, na jihu s Ománem a Spojenými arabskými emiráty. Úžina je dlouhá téměř 160 kilometrů a její nejužší bod má šířku pouhých 21 kilometrů, přičemž plavební pruhy v obou směrech jsou široké jen dvě míle. Tato extrémní úzkost v kombinaci s mělkou hloubkou a blízkostí íránského pobřeží činí z průlivu velmi zranitelný cíl.Tímto koridorem denně projde přibližně 16,5 milionu barelů ropy a kondenzátu a více než pětina světových dodávek zkapalněného zemního plynu, zejména z Kataru. Pro řadu zemí, včetně Číny, Indie či evropských států, je průliv naprosto klíčový. Jakékoli narušení jeho bezpečnosti může mít dalekosáhlé důsledky.Možnosti Íránu a reakce ZápaduZ hlediska mezinárodního práva nemá Írán právo uzavřít plavbu průlivem. Pokud by se o to pokusil, musel by tak učinit vojenskou silou nebo její hrozbou. Tento scénář by prakticky okamžitě vyvolal reakci amerického námořnictva, konkrétně 5. flotily, která v oblasti dlouhodobě působí, společně s dalšími spojeneckými silami.Existují však i méně přímé způsoby, jakými by Írán mohl situaci ovlivnit – například prostřednictvím dronových útoků, raketových střel nebo narušování obchodní plavby pomocí rychlých hlídkových člunů. I bez přímého uzavření úžiny by to mohlo vést k tomu, že by rejdaři omezili provoz v oblasti kvůli neakceptovatelnému riziku.Přesně tuto taktiku v posledních měsících používá jemenští Hútiové v Rudém moři, kde systematicky útočí na obchodní lodě. Výsledkem je, že mnoho plavidel dnes raději volí delší cestu kolem jižní Afriky, aby se vyhnulo Suezskému průplavu.Ekonomické a politické důsledky případného narušeníPokud by došlo ke skutečnému uzavření Hormuzského průlivu, světové ceny ropy by okamžitě vzrostly. Ačkoliv některé země mají alternativní trasy, jako například Saúdská Arábie, která může část vývozu přesměrovat do Rudého moře, většina států Perského zálivu žádnou jinou možnost nemá.I Írán by na uzavření doplatil. Přes průliv totiž proudí také jeho vlastní vývoz ropy, který je již tak omezen mezinárodními sankcemi. Země má sice vývozní terminál v Jasku, který se nachází mimo samotný průliv, ale ten zdaleka nestačí pokrýt veškerý vývoz.Dopady by se neomezily pouze na ekonomiku. Uzavření Hormuzu by vyvolalo napětí s Čínou, největším odběratelem íránské ropy, která by se ocitla v nekomfortní situaci. Peking dlouhodobě chrání Teherán na mezinárodní scéně, ale ohrožení jeho energetických potřeb by ho mohlo přimět přehodnotit svou podporu.Historické paralely a scénáře vývojeÍrán už v minulosti průliv několikrát využil jako politickou páku. V roce 2024 například zadržel loď MSC Aries, která byla spojena s Izraelem, a tvrdil, že porušila námořní předpisy. V jiných případech byly tankery zabavovány jako odplata za předchozí akce USA nebo jejich spojenců.Přesto nikdy nedošlo k úplnému uzavření Hormuzského průlivu. Ani v 80. letech během války s Irákem, kdy probíhala tzv. tankerová válka, nebyla plavba zcela přerušena. Útoky na plavidla sice zvyšovaly riziko a cenu pojištění, ale obchod pokračoval i za velmi složitých podmínek a v silně napjaté geopolitické situaci.USA a jejich spojenci mají dlouhodobě připravené plány na ochranu této důležité trasy. V minulosti spustily například operaci Sentinel, která se později přeměnila v Mezinárodní námořní bezpečnostní strukturu s účastí desítek zemí.S rostoucím napětím v regionu se znovu objevují obavy, že by Írán mohl opět sáhnout k narušování lodní dopravy. To však není pouze otázka vojenské síly, ale i strategického rozhodnutí s vysokými náklady, zejména na domácí ekonomiku a stabilitu režimu.