Ceny zlata v pondělí mírně klesly, a to navzdory zvýšené globální nejistotě po útocích Spojených států na klíčová jaderná zařízení v Íránu. Tento víkendový vojenský zásah, který americký prezident Donald Trump označil za nezbytný krok proti íránskému jadernému programu, vyvolal nejen geopolitické napětí, ale i silné pohyby na finančních trzích. Zatímco investoři obvykle v obdobích nejistoty obracejí svou pozornost ke zlatu jako ke klasickému bezpečnému přístavu, tentokrát dalo mnoho z nich přednost americkému dolaru. Ten totiž po událostech výrazně posílil a oslabil tak poptávku po drahých kovech. Spotová cena zlata klesla o 0,2 % na 3 360,11 USD za unci, zatímco futures na zlato oslabila o 0,3 % na 3 374,72 USD za unci v ranním obchodování podle časového pásma východního pobřeží USA. Tento pokles přichází navzdory faktu, že zlato stále částečně těží z předchozích zisků, které si připsalo počátkem června po vypuknutí konfliktu mezi Izraelem a Íránem. Tehdy eskalace v regionu vyvolala silnou poptávku po bezpečných aktivech, ale současná situace ukazuje, že geopolitické napětí nutně neznamená automatický růst cen zlata. Klíčovým faktorem, který momentálně tlumí cenu zlata, je především sílící americký dolar, který si připsal více než 0,3 % vůči koši měn. Dolar je rovněž považován za bezpečné aktivum a v případě krizí bývá vyhledáván pro svou likviditu a status rezervní měny. Investoři tedy nyní raději parkují své prostředky právě v dolaru, než aby riskovali volatilitu u drahých kovů. Víkendový útok USA byl veden na tři klíčová jaderná zařízení v Íránu. Trump prohlásil, že tato zařízení byla zničena, čímž měly být zastaveny íránské jaderné ambice. Íránská strana tato obvinění dlouhodobě odmítá a tvrdí, že její jaderný program má výhradně civilní účely. Nicméně podle Teheránu útok znamená nepřijatelnou agresi, která nezůstane bez odpovědi. Írán pohrozil tvrdou odvetou, přičemž některé zprávy naznačují, že zvažuje uzavření Hormuzského průlivu, kudy proudí značná část světových dodávek ropy. Takový krok by měl zásadní dopad nejen na ceny energií, ale také na globální ekonomiku. Právě obavy z íránské odvety vedly k prudkému růstu cen ropy, což následně zvýšilo i inflační očekávání. Vyšší ceny energií totiž znamenají tlak na růst spotřebitelských cen, což by mohlo přimět centrální banky, především Federální rezervní systém (Fed), k delšímu období vyšších úrokových sazeb. Tento výhled opět nahrává dolaru, protože vyšší sazby zvyšují atraktivitu amerických aktiv. Zlato tak čelí dvojímu tlaku – jednak silnému dolaru, a jednak spekulacím, že případné zvýšení inflace by nemuselo automaticky vést ke zvýšené poptávce po zlatě, pokud bude Fed ochoten udržovat sazby na vysoké úrovni. Tento týden navíc vystoupí šéf Fedu Jerome Powell před Kongresem, což by mohlo poskytnout další vodítka ohledně dalšího směřování americké měnové politiky. Ani ostatní drahé kovy si nevedly výrazně lépe. Platina oslabila o 0,1 % na 1 263,15 USD za unci, přičemž ustoupila z více než čtyřletého maxima dosaženého minulý týden. Stříbro sice mírně posílilo o 0,1 % na 36,05 USD za unci, ale i tak zůstalo pod tlakem trhu, ačkoli se pohybovalo blízko 13letého maxima. U průmyslových kovů došlo rovněž ke korekcím. Referenční futures na měď na Londýnské burze kovů klesly o 0,1 % na 9 643,15 USD za tunu, zatímco americké futures na měď ztratily 0,3 % na 4,820 USD za libru. Tyto pohyby odrážejí nervozitu ohledně dalšího vývoje hospodářského růstu, především kvůli možnému zpomalení spotřeby v případě dlouhodobě vyšších nákladů na energie. Závěrem lze říci, že ceny zlata se nacházejí ve zvláštním rozporu – geopolitické napětí by mělo hrát ve prospěch tohoto tradičně bezpečného aktiva, ale sílící dolar a obavy z inflace, kterou by mohly krotit vyšší sazby, přetlačují běžné tržní instinkty. Trhy se tak pohybují ve velmi dynamickém prostředí, kde ani klasická pravidla nemusí vždy platit.